16/11/2025
💜 Příběh malé bojovnice Julinky k Mezinárodnímu dni předčasně narozených dětí 💜
Každý rok si 17. listopadu připomínáme malé, ale neuvěřitelně silné bojovníky – předčasně narozené děti. Tento den patří i jejich rodičům, kteří s láskou a vírou procházejí cestou plnou obav i naděje.💜🩵
O svůj příběh se s námi podělila maminka malé Julinky, která přišla na svět ve 26. týdnu těhotenství s váhou pouhých 580 gramů.
,,Právě jsme se vrátili z letní dovolené. Byl večer, kolem půlnoci jsme uložili naši starší dcerku ke spánku — a tehdy to začalo. Na toaletě jsem si všimla krvácení. Byla jsem zhruba ve 24. týdnu těhotenství. Vyděsilo nás to, ale rozhodla jsem se počkat do rána. Jenže v noci se krvácení opakovalo, a tak jsem hned brzy ráno vyrazila na pohotovost.
Vyšetření ukázalo nízko nasedající placentu. Protože jsme měli doma dvouletou dcerku, lékaři mě propustili s doporučením klidového režimu a upozorněním, že v případě komplikací musím okamžitě znovu do nemocnice.
Jenže už večer se krvácení vrátilo — a v noci znovu. Druhý den jsem proto zamířila zpět do nemocnice, kde si mě už nechali. Hospitalizovaná jsem byla přibližně týden. V průběhu pobytu se krvácení ještě párkrát objevilo, ale poté ustalo, a tak mě propustili domů.
Druhý den jsem absolvovala test oGTT a následně kontrolu u své gynekoložky. Tam přišlo další nemilé překvapení — na ultrazvuku byly špatné průtoky v pupečníku, doslova „zero flow“. Okamžitě mě poslali zpět do nemocnice v Trutnově. Opakované vyšetření potvrdilo stejný nález, a tak naše cesta pokračovala rovnou do Fakultní nemocnice Hradec Králové. To už jsem byla 25+4.
V Hradci mě rovnou hospitalizovali na jednotku intenzivní péče, která se nachází na porodních sálech. Pan primář mi vysvětlil, že bude velmi pravděpodobně nutné, aby miminko přišlo na svět během několika dní. Stihli mi aplikovat dvě dávky kortikoidů pro dozrání plic miminka. Po třech dnech, kdy jsem už téměř necítila jeho pohyby a ozvy srdíčka byly špatné, jsme museli na akutní císařský řez.
A tak přesně ve 26+0 se narodila naše Julinka — a tehdy začala naše dlouhá cesta.
Julinka přišla na svět s váhou pouhých 580 gramů. Po třech dnech jsem byla propuštěna z porodnice domů, kde mě čekala starší dcera. Snažila jsem se udržet laktaci, pravidelně odsávala mléko a nosila ho Julince do nemocnice.
Naše maličká byla statečná. S manželem jsme ji zpočátku navštěvovali každý den, později čtyřikrát týdně. Každou návštěvu jsme si nesmírně užívali – klokánkovali jsme, hladili ji, povídali jí.
Po měsíci však přišel šok. Telefonát z nemocnice: Julinka je na operačním sále s diagnózou nekrotizující enterokolitidy. Lékaři museli odstranit 15 cm střeva a založit stomii. Neměla ještě ani kilogram. Byl to obrovský strach o každý další den.
Po dvou a půl měsících se plánovalo zanoření stomie. Mezitím jsme ji stále pravidelně navštěvovali, krmili, přebalovali, klokánkovali a trávili u inkubátoru dlouhé hodiny. Poznali jsme snad všechny sestřičky, které nám byly velkou oporou.
Přesně po čtyřech dlouhých měsících jsme slyšeli ta nejkrásnější slova: „Můžete domů.“
Byla to obrovská úleva, radost i obavy – pocity, které zná každý rodič po podobné cestě. 💜 Julinka měla při propuštění 3300g a 50cm.
Julinka byla sledována v poradně pro rizikové novorozence, na dětské neurologii (kde ji v 15 měsících korigovaného věku, kdy začala chodit, vyřadili), na očním kvůli retinopatii I. stupně – ta však zcela ustoupila. Absolvovali jsme také kontroly na dětské chirurgii a u psycholožky ve FN HK, kde nás při Julinčiných dvou letech (korigovaný věk) vyřadili s tím, že vše je v naprostém pořádku.
Dnes má Julinka 2 roky a je z ní veselá, zvídavá holčička. Chodí, běhá, hraje si, zlobí se se starší sestřičkou.
Dnes by nikdo nepoznal, že Julinka přišla na svět tak brzy a s tak malou váhou. 💜
Na závěr bych chtěla poděkovat všem zaměstnancům Dětské kliniky za jejich laskavou péči a podporu. Byli nesmírně milí, ochotní a vždy připraveni pomoci. Stali se součástí našeho každodenního života a dodnes se k nim při kontrolách rádi vracíme. Vždy nás potěší jejich radost, když Julinku znovu vidí. 💜
Přejeme všem rodičům, kteří nyní sedí u inkubátorů a s nadějí sledují své miminko, mnoho sil a víry. Zvládnete to. My jsme toho důkazem. I vy si jednoho dne odnesete své děťátko domů. “💜
👉🏻Sledujte nás pro další příběhy, novinky a informace.
