20/08/2025
Jak moc jsme (NE)OVLIVNITELNÍ, vol.2
🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷🍀🩷
Slíbila jsem druhé téma k tomu, proč vnímám jako jednu z nejdůležitějších věcí návrat k sobě, namísto odpojování se od své lidskosti a bytosti.
A tím tématem není nic jiného než NE-VYLÉČITELNÉ nemoci.
Mnozí víte, že je to pro mě téma osobní a je to pro mě téma, které ve mě sílí a rezonuje čím dál více a přiznávám, že v některých situacích je to pro mě obrovský výstup z komfortní zóny jakéhosi bezpečí.
Ale ve finále nemám co ztratit...mlčet nemůžu a kdo chce, pochopí🙏
Teď už se jenom usmívám, ale pár měsíců zpět jsem si připadala jako v nějakém divném filmu a nechápala jsem kulisy, byla jsem zmatená.
Domnívala jsem se, že lidé chtějí být ZDRAVÍ....nemohla jsem se více mýlit.
Před pár měsíci jsem měla mít osobní setkání na téma uzdravení sebe sama z Crohnovy choroby a panických atak.
Těšila jsem se, upřímně a moc, plánovala jsem to velké.....roky jsem si totiž vše řešila sama, neměla se na koho obrátit pro pochopení a podporu, odrážela jsem výsměch, nepochopení a nedůvěru....Několik let jsem naprosto zdravá a chtěla jsem to uzavřít jako svou soukromou záležitost.
Pak mi to ale nedalo....přeci jsem si tím neprošla jen tak....autoimunitní onemocnění jsou na vzestupu, antidepresiva bere příliš mnoho lidí, nemůžeš MLČET. Chtěla jsem sdílet svůj příběh, dát lidem naději, podporu, povzbudit je.
Jenže se prodaly dvě vstupenky....DVĚ!!
Jak to? Chtěla jsem najít důvod....a pak mi to došlo.
🍀Autoimunitní onemocnění jsou vedená jako NEVYLÉČITELNÁ...a v tom je kámen úrazu.
Jsme schopni věřit, že se nám uzdraví zlomená noha...
🍀Věříme, že se uzdravíme z rakoviny.....ale nevěříme, že se uzdravíme z chorob, na které západní medicína nemá léky.
Jak jsem to zjistila? Mluvím s lidma :-)
Vnímám je, když se na toto téma bavíme a já řeknu, že jsem se vyléčila:
- zmlknou a změní téma
- zpochybní, že jsem kdy něco takového prožila
-byť věří v určitý způsob uzdravení, tak najednou otočí, že ne vše lze
- vůbec to neregistrují a stále dokola se mě ptají jestli držím nějakou dietu nebo beru léky nebo jestli mám nějaké příznaky
💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫
Je pro nás pouhá MYŠLENKA toho, že to někdo dokázal tak DĚSIVÁ? Chci přijít na to, co za tím je...čeho se tolik bojíme.
Žijeme v době mnoha moderních výdobytků, obrovských objevů, vědeckých poznatků atd. a přesto je kvalita našich životů čím dál bídnější.
UVĚŘILI JSME:
- že je normální nebýt zdravý
- že je normální brát v 50ti letech léky
- že doktor o nás ví více než my sami
- že naše tělo je soubor součástek, které se jednoduše vymění při poruše
- že když cokoli odebereme (žlučník, dělohu, slezinu...), tak to nemá vliv na funkci
- že věda ví všechno
- že západní medicína (stoletá) je ta jediná správná oproti přírodní medicíně (několikatisícileté)a vlastním pocitům
- že náš názor a vnímání není důležité
- že musíme poslouchat autority, pro které jsme pouze číslo v systému
- že ibuprofen je účinnější než odpočinek a bezinkový čaj
- že se musíme odpojit od svých těl, jinak přijdeme o práci
- že naše tělo není naše
- že o sobě nerozhodujeme my
- že existují nevyléčitelné nemoci
- že naše tělo má obrovskou schopnost REGENERACE, ale přesto věříme tomu, že se NEUMÍ VYLÉČIT.
💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫💫
Nemoc nevzniká ze dne na den, nestane se JEN TAK.
Většinou je to soubor mnoha faktorů, které dlouho přehlížíme až jednoho dne dostaneme stopku.
Není to ani genetika, na kterou se tak rádi obracíme-věřte nevěřte, ale dědíme dispozice, vzorce chování, ne nemoci....to my si volíme, zda pojedeme stejné vzorce jako naši předci nebo ne. Na našem pohledu záleží - mám 50ti procentní šanci, že získám rodinné onemocnění? Mám ale také 50ti procentní šanci, že ne....co si zvolím?
Naše tělo churaví postupně....ale postupně se může také uzdravit.
🩷🙏🩷🙏🩷🙏
Nevzbudila jsem se jednoho dne s tím, že se vzbouřím proti systému.
Ale systém mi nepomohl, jeho péče nedávala smysl, nebyl prostor a vůle jít dál, nebylo světlo na konci tunelu, jenom doživotní ortel a vidina zhoršování stavu....proto muselo zákonitě přijít ROZHODNUTÍ, že si najdu vlastní cestu, protože chci žít, dlouho a dobře. Chci být za sebe zodpovědná....chci být samostatná do maximální možné míry....chci být nezávislá na ostatních, co mi síly dovolí. A chci udělat maximum, abych mohla žít SVŮJ život.
Mnoho lidí má strach z toho, že zůstanou někomu ,na krku, ....bojí se neschopnosti se o sebe postarat a nemohoucnosti. Pak je ale potřeba začít důvěřovat v moudrost svého těla.
Chci lidem dát naději a podpořit je v jejich vlastní síle.
Není to o vzpouře, je to o spolupráci.
Je to o nalezení rovnováhy mezi námi-lékařem-a Bohem.
Je to o respektu a víře, o sebe-důvěře a podpoře, o naději a bezpečí.
Jsem tu pro vás....jakkoli budete potřebovat.
S láskou,
Žanet
