Sanitka splněných snů, Mezno 75, Mezno (2025)

24/11/2025

Koncert pro Natálku 🎶

Natálie, 24 let.
Drobounká, ještě mladší na pohled, než říká číslo v občance. Úsměv, který se nevzdává, i když tělo už poslušnost vypovědělo.
😞Dva roky bojuje s nádorem mozku. Dva roky, během kterých se srdce nevzdalo ani na minutu.

🫂Natálka má manžela Kubu. Poznali se, zamilovali, a když přišla diagnóza, Kuba nezaváhal ani na vteřinu. Prostě si ji vzal. Miluje ji, stará se o ni doma, a společně s anděly z dělají vše, co jde — i to, co se zdá nemožné.

A pak přišla otázka plná lásky:
„Natálko, je něco, co by sis ještě přála?“
Natálka kývla. Chce vidět svého oblíbeného zpěváka, .

A tak přichází na řadu naše 🚑 Sanitka splněných snů. Vždycky, když je potřeba splnit přání, které se zdá být daleko, složité nebo nemožné — jsme připraveni vyrazit.

Našli jsme koncert, co nejblíž. Ale hluk, světla, energie koncertu — to by Natálka nezvládla. A tak jsme tiše doufali, že Raego nebude mít jenom hlas, ale i srdce.

A co na to Raego?
❤️ Nejen že byl ochotný. On nám zavolal zpátky. Sám.
Řekl, že vymyslel způsob, jak Natálce dopřát její sen — po svém, potichu, před samotným koncertem. Dvě písničky. Jen pro ni.

A přesně tak to udělal.
Natálka seděla, dívala se, jak kapela ladí zvuk a nástroje… a pak to přišlo.
Malý koncert jen pro Natálku.
Jemný, něžný, krásný.
Zpěv jen pro ni — tichý, ale o to silnější.

Bylo to všechno: dojemné, hluboké, lidské.
Chvíle, která se nedá koupit. Jen darovat.❤️

18/11/2025

Třicet schodů s Horskou službou
Horská služba - Jizerské hory

Pan Milan (62)

Chlap, který měl ještě spoustu práce. A nemálo snů.

Milan se svou ženou vyměnili pražský ruch za malou vesnici. Postavili si nádherný domeček, pořídili techniku, 🪵Milan si konečně splnil sen a nakoupil si sadu pil — protože měl v plánu tvořit. Dřevo, vůně, poctivá práce rukama.

😞A pak přišla diagnóza, která během jedné vteřiny převrátí život vzhůru nohama. Ten typ diagnózy, který nedává žádné „počkáme až na důchod“.

Jedno přání mu ale zůstalo: vzít svou ženu na oběd na Ještěd. Místo, kde, i když obrazně „zcestovali světa kraj“, spolu nikdy nebyli. A on jí to slíbil❣️

Jenže nemoc se rozhodla, že bude protivná až do konce. Metastázy v páteři, lůžko… rychlý postup, bolest.

A tak jeho úžasná dcera Eli vzala telefon, protože si vzpomněla na naši sanitku — a zavolala.

🚑A my jsme jeli.

Uvítali nás lidé, kteří by dokázali zahřát i rampouch. Milanův černý humor byl kapitola sama pro sebe — smál se i tam, kde by to jiného položilo. A přitom jediný jeho cíl byl prostý a krásný: splnit slib své ženě.❤️

Restaurace Ještěd? Manažeři od první vteřiny neskuteční.

Vyhrazený salonek? Jasně!

Místo pro nosítka? Samozřejmost!

Ale… co těch třicet schodů?

A tady přichází scéna, kterou jen tak nezapomeneme.

🏔️Horská služba. Chlapi, kteří prostě kývli: „Jasně, jdem do toho.“

Bez řečí. Bez váhání. Někteří přijeli i mimo službu, jen aby pomohli jednomu jedinému člověku dodržet slib ženě, kterou miluje.

Čekali už při našem příjezdu. A nesli. Nás i Milana — doslova i obrazně. Tam i zpátky.

A my jsme zase jednou stáli uprostřed něčeho, co se dá jen těžko popsat.

Protože tohle není o sanitce.

Ani o Ještědu.

Je to o lidech, kteří se potkají na správném místě — a bez váhání udělají správnou věc.

A my jsme za ně neskutečně vděční.

_______________________________________________

Sanitka splněných snů - když je snem splnění slibu své lásce, překážky se rozplynou

12/11/2025

Lenka. 36 let.
Pět let bojuje. Od léta už nechodí.
Ale když jsme přijeli, čekal na nás úsměv. Klid. A obrovská láska.

Její přání?
Rande s manželem. Nic víc. Nic míň. ❤️

Když zjistili, že bude hrát , bylo jasno.
Vyrazili jsme. Společně.

A svět se na chvíli zastavil.
Bez diagnóz. Bez bolesti.
Jen dva lidé, co se milují.
Hudba. Objetí. Okamžik, který měl váhu celého vesmíru.

🎶 Dnes vám ho přinášíme v obrazech a zvuku.
Protože některé chvíle se nedají jen vyprávět. Ty se musí prožít.

A my?
My jsme se snažili dívat.
Ale někdy to prostě přes slzy nejde… 😌

🪽 Na rozloučenou jsme dostali od Lenky a Honzíka ručně vyrobenou andělku.
Možná nám ji jen půjčili.
Abychom nezapomněli, proč to děláme.

10/11/2025

Když pro slzy nevidí záchranáři…

Lenka. 36 let.
Lenčina cesta

💔Pět let bojuje s nemocí, kterou se každý z nás bojí jen vyslovit. A přesto – když jsme k ní dorazili, přivítala nás s úsměvem. Ne s lítostí. S klidem, pokorou a něžnou silou, kterou by jí mohl závidět kdejaký zdravý člověk.

💔Od léta už nechodí – metastázy v páteři jí to nedovolí. Ale doma má všechno, co potřebuje. Lásku. Péči. A svého muže, který se o ni a jejich dvě děti stará s obrovskou oddaností. Dělá věci, o kterých mnozí ani netuší, že existují.❤️🫂

Spolu s Mobilní hospic Ondrášek tvoří tým, který nedrží pohromadě jen tělo, ale i duši, domov a důstojnost. A to je někdy mnohem víc.

A jaké bylo Lenčino přání?

Rande s manželem.❤️

Nic víc, nic míň. Prostě být spolu.
Drobné a všední? Ne…
Sen s vahou celé duše. Sen s vahou celého světa.

Když zjistili, že poblíž hraje jejich milovaná kapela Lucie, nebylo co řešit. Vyrazili jsme.

V tu chvíli se svět zastavil.

❤️Žádná nemoc. Žádná bolest.
Jen hudba, dva lidé, kteří se milují, a pár záchranářů, kteří se snaží neotáčet příliš často…
Protože přes slzy se někdy prostě vidět nedá. 😌

Na rozloučenou jsme od Lenky a Honzíka dostali andělku. Ručně vyrobenou.🪽

A možná to nebyl dárek pro nás.
Možná nám ji jen půjčili.

Abychom nikdy nezapomněli, proč to všechno děláme. ❤️

Sanitka snů – rande s vahou lidských duší.

⸻

A na závěr…

Obrovské děkujeme skupině LUCIE za laskavost, ochotu a pomoc při plnění snu naší Lenky.
A zejména Michalovi Dvořákovi – za jeho srdce na správném místě. ❤️

06/11/2025

❤️Hana a Carmen❤️🐎

Hanička přišla o zrak vlivem nemoci.
A možná právě proto jsou pro ni doteky a vůně koní ještě silnější a opravdovější.
Miluje koně.
🫶 A také má úžasného syna Martina, který ji – dokud to ještě šlo – vozil za těmi čtyřnohými přáteli, kde se vždy cítila doma.

Teď už to sama nezvládne. Hanička je v péči mobilní služby Hospice sv. Jakuba Prachatice a síly jí pomalu docházejí.

A tak zazvonil telefon.
🙏Prosba byla jednoduchá, a přitom obrovská:
„Moc by si ještě přála vidět koně, kobylku Carmen.“

A tak jsme vyrazili.

Když jsme přijeli na místo, bylo tam cítit všechno to, co slova většinou nezvládnou – lásku, radost, vděčnost.
🐎❤️Hanička byla u své oblíbené kobylky Carmen víc než hodinu. Jen tam seděla, hladila ji, usmívala se a plakala.

My ostatní jsme jen stáli a koukali.
Protože to, co se dělo mezi nimi dvěma, se prostě nedá popsat.
Byla to tichá síla, něha a štěstí v té nejčistší podobě.

Někdy není potřeba říkat nic.
_______________________________________________
Sanitka snů. Protože někdy… stačí jen být. 💛

Veliké poděkování patří CENTRU PEPÍNO V PYRAMIDĚ, z. s. – Jihočeský kraj
a jeho majitelce Lence Vozábalové za maximální péči, laskavost a otevřené srdce. 💛

Zítra vám ukážeme i krátké reelsko – pár vteřin, které řeknou víc než tisíc slov. 💛

🚑 ❤️

01/11/2025

❤️Miluje Beskydy a svou Broni❤️

Martin (59) miluje Beskydy – a svou ženu Broni ještě víc.
Společně projeli kus světa, ale jejich srdce vždycky zůstávalo doma – mezi lesy, kopci a vůní dřeva.🌲

😞Letos v březnu přišla nejtěžší zkouška: rakovina slinivky.
Dnes je Martin v péči úžasného týmu , který mu pomáhá žít každý den naplno – s laskavostí, úctou a humorem.

Když jsme s Broni a Martinem mluvili po telefonu při plánování cesty, byli už tehdy neuvěřitelně milí.
A když jsme se potkali naživo, zaskočili nás – jsou ještě milejší.🫂

🚑Cíl cesty byl jasný: do Valašské Bystřice, do milovaných Beskyd, podívat se na starou roubenku, kde Martin prožil své dětství – to voňavé, svobodné a lesem prozářené dětství.
Navštívili jsme také přehradu a oblíbenou restauraci manželů.
Martin sice nic nejedl, ale z jeho očí zářilo čisté štěstí.
Byl tam. Se svou ženou. Doma.❤️

🫶Seděli jsme spolu, povídali si jako staří známí a na konci dne jsme se shodli:
„Bylo to, jako bychom se znali celý život.“

Martin a Broni jsou spolu už 32 let – a ta láska mezi nimi pořád dýchá. Klidně, jistě, opravdově.❤️

Děkujeme Martinovi a Broni, že jsme mohli být součástí tak krásného dne.
Byl to den o lásce, o domově…

_______________________________________________
Sanitka snů….když tělo slábne, duše může být silnější než kdy dřív.

27/10/2025

Ještě si sem musíme uložit ten Honzíkův úsměv… 💛

Elektrizující swing 🎵
Honzík (39) žije s ALS, ale jeho oči… ty tančí.
Jeho snem bylo zažít Parov Stelar naživo – světla, rytmus, energie, která probíjí duši.

A povedlo se. ✨ Díky skvělé produkci Forum Karlín měl Honzík se synem a přáteli výhled přímo z pódia.
Publikum tančilo…
A on – i bez jediného pohybu – tančil taky. Uvnitř. Celou duší.

Díky SDH Hulín za pomoc s transportem.
Díky vám znovu cítil rytmus, který miluje.
Rytmus života.

Když tělo mlčí, tančí duše.
— Sanitka splněných snů

27/10/2025

Elektrizující swing🎵

Některé sny mají rytmus.
A některé – i když se zdají nemožné – dokážou roztančit celé srdce.

Honzík (39) žije s ALS – zákeřnou nemocí, která pomalu bere tělu sílu.
Zůstává jen pohyb očí a trochu hlavou do strany. Ale oči – ty mluví. Smějí se, tančí, reagují.
A když se rozsvítí pódium, jsou to právě oči, které hrají celý koncert.

Jeho snem bylo zažít naživo Parov Stelar – elektroswing, světla, energii, rytmus, který probíjí duši.
Díky úžasné produkci se to povedlo.🙏

Z ochozu vedle pódia měl Honzík se synem a přáteli dokonalý výhled – viděl, slyšel, cítil každý tón.
Publikum skákalo, tleskalo, tančilo…
A on – i když se nepohnul – tančil taky.
Uvnitř. Každým kouskem své duše.

🎶Vnímal vibrace hudby, světel i radost svých blízkých.
Byla to noc, kdy i nepohyblivé tělo může tančit a být plné života. Kdy se sny neplní náhodou, ale díky těm, kteří pomáhají druhým je uskutečnit.

Velké poděkování patří SDH Hulín, kteří bez váhání pomohli s transportem Honzíka do sanitky.
Díky vám mohl znovu slyšet rytmus, který miluje.
Rytmus života.

_________________________________________________

Když tělo mlčí, tančí duše.
— Sanitka splněných snů

24/10/2025

😞Bohužel dnes musíme přidat ještě jedno rozloučení… Včera nás opustila i paní Ivetka.

🕊️Rozloučení s paní Ivetkou 🕊️

Když cesty končí tiše… jen dech, dotek a pár slov, která už ani netřeba vyslovit.
❤️Paní Ivetka odešla obklopená láskou své rodiny – a se vzpomínkami, které si nesla z výletu do ústecké ZOO s naší Sanitkou.

Její úsměv, když krmila tuleně, a ten klid, který z ní vyzařoval mezi zvířaty, si budeme pamatovat navždy.

Byla bojovnice, která svůj čas žila naplno až do poslední chvíle. I vleže dokázala rozdávat sílu, vtip a laskavost.
A my jsme byli kousek té cesty s ní.

🙏Děkujeme, že jsme směli být součástí jednoho z jejích posledních snů.

S úctou a pokorou se skláníme před odvahou Ivetky i celé rodiny.

❤️Ivetka zůstává – v paměti těch, kdo ji milovali, a v každém srdci, kterého se dotkla.

24/10/2025

🕊️Pan Petr včera odešel. Tiše, s klidem a s vděčností v očích.

Ještě v posledních chvílích vzpomínal na výlet se Sanitkou splněných snů — na vůni vinic, smích přátel a teplo slunce, které ho ten den hřálo do tváře. Říkal, že to bylo krásné. A že se mu splnilo víc, než doufal.

🕊️Odešel naplněný. Ne prázdný.
A my víme, že v té chvíli, kdy se naposledy nadechl, byl tam, kde chtěl být – v obraze krajiny, kterou miloval, obklopený vzpomínkami, které hřály víc než všechna slova.

❤️Děkujeme, že jsme mohli být součástí vašeho posledního výletu, Petře.
Odpočívejte v míru a ve světle, které jste tolik miloval.

22/10/2025

❤️Žít každou chvilkou, nádechem a každým slunečním paprskem.☀️

Pan Petr (56 let) s manželkou byli lidé, kteří si život uměli vychutnat. Milovali výlety, přátele, víno i obyčejné chvíle, kdy slunce zapadá nad vinicemi. Ještě letos na jaře se společně procházeli po Pálavě, zastavovali se u známých Matulů , kde už dávno nejsou jen hosty, ale přáteli. Znali každý kout, každou cestičku, věděli, kde dělají nejlepší zmrzlinu a kde se dá v klidu posedět se sklenkou vína a smíchem mezi lidmi, kteří mají k sobě blízko.🍇

Když jsme tam dorazili, bylo vidět, jak pan Petr dýchá pro každý okamžik. Očima objímal krajinu, kterou měl tolikrát projitou, a člověk cítil, že v té chvíli nežije v minulosti ani v bolesti — jen v přítomném okamžiku, který ještě může být.

Ve sklípku na něj už čekali přátelé i majitelé, kteří si s ním chtěli ještě naposledy připít. Bylo to prosté a krásné. Nikdo nemluvil nahlas, a přesto bylo všechno řečeno.

V Amenity restauraci v Horních Věstonicích nás přivítali s úsměvem a slovy, že nás sledují a je jim ctí, že jsme přijeli právě k nim. 💛 Nabídli nám pohoštění a tolik srdečnosti, že nám na chvíli došla slova.

Je neuvěřitelné, jaké lidi na své cestě potkáváme – kolik dobroty, laskavosti a opravdového lidství se kolem nás skrývá. ❤️

Včerejší den byl o životě – o tom, jak vzácný je každý paprsek, každý doušek vína, každý úsměv těch, které máme rádi.

❤️Byli jsme svědky chvíle, kdy ticho mluvilo víc než slova.
A kdy se ukázalo, že žít se dá i v okamžicích, kdy se už loučíme.❤️

🚑

Sanitka splněných snů

24/11/2025

18/11/2025

12/11/2025

10/11/2025

06/11/2025

01/11/2025

27/10/2025

27/10/2025

24/10/2025

24/10/2025

22/10/2025

Adresa

Telefon

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Praxe

Odkazy

Sdílet

Kategorie