20/03/2026
🤫 To, co považujeme za problémové chování, může být ve skutečnosti ta nejlepší a zároveň jediná strategie, jakou má dítě v danou chvíli k dispozici.
Když odmítá spolupracovat, odchází od úkolu, projevuje vztek a rozčílení, pláče nebo jen tak sedí, kouká a není schopné pokračovat, většinou to v nás automaticky vyvolává potřebu to rychle změnit, zastavit, přimět dítě ke spolupráci, aby si nemyslelo, že si věci vyřve nebo vydupe. Že mu nesmíme ustoupit, aby vědělo, že je nutné dokončovat věci, dodržovat plány apod.
🔎 Nervová soustava má základní prioritu udržet se v stavu bezpečí a vnitřní rovnováhy – přistupovat k úkolům, činnostem tak, aby byly snesitelné, zvládnutelné, bezpečné včetně vyhýbání se přetížení.
🔎 Děti s citlivějším nervovým systémem, děti s neurovývojovými obtížemi, děti s různými diagnózami (např. ADHD, PAS, vývojová dysfázie, „dys poruchy“,..) se dostávají do přetížení snadno a rychle. Stav přetížení nepomáhá efektivnímu učení, soustředění, spolupráci, přizpůsobení se pravidlům, komunikaci apod.
🔎 Pokud je toho na dítě moc (a zvláště ve školním prostředí se toto často děje) – moc hluku, světla (zářivek), stoupající únava, vnímání tlaku na soustředění, porozumění pokynům, na úspěšné plnění zadaných úkolů, na fungování v kolektivu dětí, minimální prostor pro seberegulaci… nervová soustava se přetíží a sahá k sebezáchovným strategiím – brání se tlaku aktivním odporem, zasekne se a odmítá cokoliv dělat nebo se prostě jakoby vypne.
🔎 Takové reakce jsou přirozené a pomáhají snížit tlak. Nabízejí alespoň částečný únik z napětí, které možná už od samotného probuzení z různých důvodů postupně narůstalo.
🔎 Pokud v takové situaci přistupujeme k dítěti a jednáme s ním jen skrze jeho (problémové) chování, často jdeme proti tomu, co se v dítěti skutečně děje a co právě potřebuje. Konflikt tam můžeme nechtěně ještě více stupňovat.
💡 Za problémovým chováním se skrývá mnoho faktorů, které jej ovlivňují a je důležité je brát v potaz – jak dítě vnímá své tělo, jak zpracovává smyslové podněty, jak funguje jeho rovnovážný systém, jakou má v tu chvíli kapacitu jeho nervová soustava, co pomáhá efektivnímu učení a co mu naopak brání, rozpoznávat včas jemné zprávy těla o tom, že už se dostává do přetížení a nabízet včas seberegulační aktivity apod.... Tohle (a nejen to) dohromady ovlivňuje, jestli dítě vůbec může spolupracovat, soustředit se nebo pokračovat v úkolu a dokončit ho.
🍀 Spíše než o tom, jak problémové chování zastavit, opravit, usměrnit, potrestat...musíme přemýšlet o tom, co se v nervovém systému dítěte vlastně právě odehrává a co by mu mohlo pomoct, kde potřebuje jeho nervový systém podpořit, aby to příště už nebylo tak náročné.
➡️ Chcete se dozvědět víc?
➡️ Zvu Vás na online kurz Úvod do HANDLE přístupu, kde se právě o těchto souvislostech budeme bavit a zároveň se naučíte HANDLE aktivity, které pomáhají snižovat napětí, podpořit soustředění, porozumění a fungování nervové soustavy celkově.
➡️ Nejbližší online kurzy proběhnout v dubnu ve dvou termínech (podvečerní ve všední dny nebo dopolední o víkendech).
Mrkněte se do komentáře, kdy se můžete potkat :)
