23/11/2023
📈 Obézních lidí je obecně více mezi nekuřáky než kuřáky a obavy z nadváhy nebo obezity patří k důvodům, proč zvláště ženy váhají zanechat svého zlozvyku. Pokud zvažujete, že přestanete kouřit, ale obáváte se zhoršení svého zdraví v důsledku zvýšení tělesné hmotnosti, můžeme vaše obavy rozptýlit. Průměrný nárůst tělesné hmotnosti u lidí, kteří přestali kouřit, je malý: pouze 2–5 kg po jednom roce. Nutno podotknout, že se jedná o průměrnou hodnotu a u poloviny lidí byl nárůst hmotnosti menší.
💁♂️ Nárůst tělesné hmotnosti o více než 13 kg byl zpozorován jen u malého množství abstinujících kuřáků (10 % mužů a 13 % žen). U mladých aktivních lidí je pak rozdíl v tělesné hmotnosti mezi kuřáky a nekuřáky minimální. Možná zdravotní rizika spojená s nárůstem tělesné hmotnosti následujícím poté, co lidé přestanou kouřit, jsou výrazně nižší než zdravotní rizika způsobená kouřením.
Asi nemusíme nikomu vysvětlovat, že kouření i obezita škodí zdraví. Co je ale horší? 🤔
Nad touhle otázkou se dnes zamyslel Vláďa. 💁♂️
⚖ DOTAZ ⚖
Co je pro tělo horší varianta? Štíhlý kuřák, nebo obézní nekuřák?
⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱
🔸 Kouření i obezita jsou spojeny se zvýšenými riziky výskytu řady onemocnění. Ideální varianta pro lidské tělo je štíhlý nekuřák.
🔸 Na otázku, zda je pro tělo škodlivější obezita, nebo kouření, neposkytuje vědecká literatura jednoznačnou odpověď.
🔸 V západní společnosti obezita způsobuje více onemocnění a úmrtí než kouření. V předchozích dekádách tomu však bylo naopak.
🔸 Zdravotní rizika spojená s nárůstem tělesné hmotnosti následujícím poté, co lidé přestanou kouřit, jsou výrazně nižší, než zdravotní rizika způsobená kouřením.
🚬 ODPOVĚĎ 🚬
🫁 Ideální varianta pro lidské tělo je štíhlý nekuřák. Jak kouření, tak obezita jsou spojeny se zvýšenými riziky výskytu řady onemocnění. Kuřáci jsou významně častěji postiženi rakovinou plic, srdečním infarktem, cévní mozkovou příhodou („mozková mrtvice“) nebo chronickým obstrukčním plicním onemocněním [1, 2]. Celoživotní kouření v průměru zkracuje život o více než 10 let [1].
🫀 Taktéž obezita (body mass index vyšší než 30 kg/m2) je spojena se zvýšeným rizikem úmrtí [3, 4]. Obézní lidé častěji trpí diabetem 2. typu („získaná cukrovka“), různými druhy metabolických a srdečních onemocnění včetně vyšší četnosti srdečního infarktu, rakovinou zažívacího traktu, vysokým krevním tlakem nebo žilní trombózou [5].
⚖ Na otázku, zda je pro tělo škodlivější obezita nebo kouření, dostupná vědecká literatura neposkytuje jednoznačnou odpověď. Lze najít studie, které připisují vyšší zdravotní rizika kouření, i studie, které více zdůrazňují negativní vliv obezity. Například studie, která srovnávala kuřáky s normální tělesnou hmotností a bývalé kuřáky s nadváhou nebo obezitou, ukázala, že aktivní kuřáci mají vyšší riziko, že zemřou na následky rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo onemocnění dýchací soustavy, než bývalí kuřáci s nadváhou nebo obezitou [6].
⛹ Naproti tomu jiná studie ukazuje, že obezita určuje zdravotní stav člověka více než kouření, chudoba nebo alkoholismus [7]. Obezita však nutně nemusí znamenat vyšší náchylnost k onemocnění, zvláště pokud jedinec dokáže žít aktivním životem a je fyzicky zdatný [8].
📊 Při porovnání následků kouření a obezity na zdraví ve společnosti se ukazuje, že obezita dnes v západní společnosti způsobuje více zdravotních komplikací a úmrtí než kouření, ačkoliv tomu bylo v minulých dekádách naopak [9, 10]. Například studie z Velké Británie ukázala, že počet úmrtí, která lze přisoudit následkům kouření, mezi lety 2003 a 2017 setrvale klesal, zatímco počet úmrtí spojených s obezitou ve stejném období vzrostl [9].
🚭 Autoři usuzují, že je to způsobeno tím, že proti kouření byly dlouhodobě vedeny intenzivní kampaně a podíl kuřáků ve společnosti se snížil z 24 % na 17 %. Naproti tomu počet lidí s nadváhou a obezitou ve stejném období vzrostl z 23 % na 29 % a počet úmrtí způsobených obezitou úměrně tomu vzrostl z 18 % na 24 % [9]. Nárůst počtu obézních a s tím související nárůst počtu úmrtí způsobených obezitou potvrzuje i další studie [7].
📈 Obézních lidí je obecně více mezi nekuřáky než kuřáky [11] a obavy z nadváhy nebo obezity patří k důvodům, proč zvláště ženy váhají zanechat svého zlozvyku [12]. Pokud zvažujete, že přestanete kouřit, ale obáváte se zhoršení svého zdraví v důsledku zvýšení tělesné hmotnosti, můžeme vaše obavy rozptýlit. Průměrný nárůst tělesné hmotnosti u lidí, kteří přestali kouřit, je malý: pouze 2–5 kg po jednom roce [13, 14]. Nutno podotknout, že se jedná o průměrnou hodnotu a u poloviny lidí byl nárůst hmotnosti menší [14].
💁♂️ Nárůst tělesné hmotnosti o více než 13 kg byl zpozorován jen u malého množství abstinujících kuřáků (10 % mužů a 13 % žen) [14]. U mladých aktivních lidí je pak rozdíl v tělesné hmotnosti mezi kuřáky a nekuřáky minimální [15]. Možná zdravotní rizika spojená s nárůstem tělesné hmotnosti následujícím poté, co lidé přestanou kouřit, jsou výrazně nižší než zdravotní rizika způsobená kouřením [14].
Za Zeptej se vědce odpovídal Vláďa.
✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️
Ing. Vladimír Sobota, Ph.D., IHU LIRYC, Electrophysiology and Heart Modeling Institute, Umiversity of Bordeaux, France
🧐 Odbornou revizi poskytl RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. (Do formy - společně i každý zvlášť), 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN Praha
📑 Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Univesity of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
📚 Zdroje a další čtení najdete v komentáři. 👇
