13/02/2026
Jak asi vyroste člověk, když mu v dětství pokládali lež jako pravdu a pravdu jako lež..
Jak moc bude věřit svým instinktům?
Jak moc se stane závislým na pravdě druhých..?
Toto je sdílení jedné z žen po kurzu Od kontroly k uvolnění. Všichni ještě procesujeme a dobíhají aha momenty. Uvolnění nám totiž dovoluje vidět to, co do té doby bylo potlačené.
PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA:
"Kamarádi, zdravím vás všechny.
Ráda bych s vám podsdílela...
Od soboty i přes tu hlubokou únavu každý den třesu.
A přišlo mi uvědomění..
Takto
V předškolním věku v době, kdy jsem měla jít k zápisu do ZŠ jsem v zimě neplánovaně zůstala na prázdninách u babičky.
Bydlela daleko, vídala jsem ji cca 2x do roka.
Hrála jsem si tam s klukem co tam někde bydlel poblíž.
Váleli jsme se ve sněhu, blbnuli, no zkrátka bylo to fajn.
Pak jsem tam přijela v létě, ptala jsem se po něm a babička mně řekla, že tam nikdo takový nikdy nebyl, že o nikom neví nebo tak nějak.
Byla jsem z toho děsně zmatená, to si pamatuju.
Až za spoustu let, jsem se dozvěděla, že ten chlapec mezitím zemřel.
A já teď cítím, že tady je pramen toho, že jsem si nikdy nevěřila.
Nevěřila ve své schopnosti.
To, že když něco vím nebo umím, tak to vím a umím.
Kdokoliv mě zviklal, když chtěl.... I když jsem tam někde hluboko věděla...
No a co, já jako teď s tím, když začínám 3. třetinu tohoto života.....ani mně to tentokrat není k smíchu...
Díky kdo jste dočetli...❤️"
I to se děje. A když nám něco takového dojde, začíná přestavba od kořenů.
Nikdy není pozdě osvobodit se z omezujících přesvědčení. A já se s vámi těším opět na viděnou, ať u terapie 1:1, nebo na kurzu.
S láskou,
Adéla Amaya ✨️
