19/09/2025
Byly doby, kdy jsem na ní zapomněla. Kdy se to stalo a co s ní bylo dál? A co bylo pak se mnou?
Ona se nezměnila. Stále má všechnu tu odvahu, odhodlání, trpělivost, cit i intelekt. Je pořád stejně divoká i plachá, užívá si života ve svém těle naplno. Nenechá si líbit, když se jí někdo pokouší ublížit. Je nezlomná a drsná i jemná a něžná. Směje se, pláče, miluje, skáče ze stromů, leze vysoko, potápí se hluboko.
Jenže beze mě zůstala opuštěná. A křehká... Stáhla se a uzavřela.
A já bez ní? Ani jsem nevěděla, kdo jsem a kam vlastně jdu. Netušila jsem, o co všechno jsem přišla, když jsem ji odmítla.
Promiň, Vlče, že jsem Tě v jisté době opustila. Přišlo mi, že jsi moc komplikovaná, že mi bude líp bez Tebe, že nějak víc zapadnu nebo co… ale opak byl pravdou. Jen jsem se trápila, přitom Ty’s mi celou dobu ukazovala směr.
Už dávno vím, že jsi mojí součástí. Že i když se měním a stárnu, stále máš v mé duši místo. A já už Tě nenechám opuštěnou.
A co Vy? Pamatujete si, kým od narození jste? Vzpomínáte si na to jedinečné dítě? Přijde Vám krásné a úžasné a umíte mu projevit lásku? Nebo jste k němu ztratil/a cestu a důvěru, naučil/a se ho soudit, zbavil/a ho práva na existenci ve Vašem dospělém světě?
To dítě stále žije. Podívejte se do zrcadla a uvidíte ve svých očích jeho nezaměnitelnou jiskru.
Jakou radu pro Vás dnes má?
V koučinku doprovázím lidi tam, kam se oni sami chtějí vydat. Někdy jdeme hluboko, k niterné podstatě a životnímu smyslu.
Ať už je téma existenciální či praktické, každý z nás k němu přistupuje svým jedinečným způsobem. Váš největší spojenec jste Vy!
S láskou,
Míša
