Medical Tribune je značkou kvality pro noviny určené lékařům a zdravotníkům v mnoha zemích světa. V České republice vycházejí od roku 2005.
24/10/2025
Screening rakoviny plic prokázal přínos. Polovina nádorů zachycena včas
Pilotní fáze českého programu screeningu karcinomu plic potvrdila jeho účinnost – polovina zachycených nádorů byla v časném stadiu. Program, který propojuje moderní zobrazovací diagnostiku, elektronizaci a podporu odvykání kouření, se řadí mezi nejrozvinutější v Evropě a stává se inspirací i pro další země.
❓ Jak si český screening vede ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi?
❓ Co odhalují vyšetření kromě časných stadií nádorů?
❓ Jak by mohl program pokračovat směrem k prevenci a podpoře „plicního zdraví“?
Digitalizace zdravotnictví na startu: od kmenových registrů po sdílené žádanky
Zdravotnictví čeká zlomový rok. Od ledna 2026 začne platit novela zákona o elektronizaci zdravotnictví a spustí se nové centrální služby – od elektronických žádanek po sdílené výsledky vyšetření. Na projektech spolupracují týmy ÚZIS, Národního centra elektronického zdravotnictví, vývojáři softwaru i další instituce.
❓ Jaké dokumenty se budou mezi poskytovateli sdílet už v roce 2026?
❓ Co přinese pacientům mobilní aplikace EZKarta?
❓ Jaké výzvy čekají nemocnice při zavádění digitalizace do praxe?
Druhý názor – Lukáš Přibyl: Se svou prosbou jsem u veřejnosti uspěl díky autenticitě
„Mojí hlavní identitou je teď tatínek Madlenky,“ říká Lukáš Přibyl, jehož příběh oslovil celé Česko. Když jeho dceři lékaři diagnostikovali závažnou formu aplastické anémie a hledání vhodného dárce kostní dřeně se komplikovalo, rozhodl se jednat – a prostřednictvím sociálních sítí požádal veřejnost o pomoc.
„V danou chvíli to bylo zcela spontánní. Když jsem se ale podíval na to první a nejdůležitější video teď nedávno a s odstupem, nic bych na něm neměnil,“ vzpomíná. Video spustilo lavinu solidarity: lidé stáli fronty u odběrových míst a do registrů dárců kostní dřeně přibyly tisíce nových jmen. Několik z nich už pomohlo konkrétním pacientům.
Dnes se Madlence daří dobře a rodina Přibylových se postupně vrací k běžnému životu. „Jsme především vděční všem zdravotníkům z motolské kliniky. Jejich přístup byl neuvěřitelně vstřícný, chápavý a přitom profesionální,“ říká Lukáš Přibyl.
❓ Co rozhodlo o tom, že se jeho výzva k registraci dárců stala virální?
❓ Jak se rodina vyrovnávala s dlouhými měsíci nejistoty?
Strategie digitalizace zdravotnictví: povinná elektronická dokumentace a nový přístup k pacientským datům
Česko chce do roku 2035 patřit mezi evropské lídry digitalizace zdravotnictví. Nová národní strategie počítá s povinně elektronickou zdravotnickou dokumentací, propojením dat napříč systémem i zapojením pacientů do správy vlastního zdraví. Každý půlrok má vznikat veřejné hodnocení plnění cílů.
❓ Jak se změní přístup pacientů ke zdravotním údajům a kdo do nich bude moci nahlížet?
❓ Co bude povinné pro nemocnice, ambulance a laboratoře?
❓ Jak má digitalizace zlepšit efektivitu a kvalitu péče už před rokem 2035?
Polovina Čechů se potýká s duševními obtížemi. Nadějí je nová legislativa i otevřenost k psychedelikům
Až polovina Čechů má zkušenost s psychickými obtížemi, přesto se o nich většina zdráhá mluvit – hlavně ze strachu ze stigmatizace. Nový průzkum nadačního fondu PSYRES ukazuje, že 48 % lidí by se v krizi pokusilo zvládnout situaci samo, bez pomoci odborníka.
Naději přináší nejen nový zákon umožňující léčbu psilocybinem od roku 2026, ale i překvapivá otevřenost veřejnosti: dvě třetiny Čechů by využití psychedelik v terapii pod lékařským dohledem podpořily.
❓ Jak hluboké jsou předsudky vůči psychickým onemocněním v české společnosti?
❓ Co konkrétně přináší nová legislativa o léčbě psilocybinem?
❓ A může být psychedeliky asistovaná terapie skutečným průlomem v psychiatrii?
Screening kolorektálního karcinomu se zmodernizuje. Nově už od 45 let
Český screening kolorektálního karcinomu, který za 25 let fungování snížil úmrtnost i výskyt onemocnění téměř o 40 procent, čeká od ledna 2026 zásadní rozšíření. Nově se prevence zaměří na osoby ve věku 45 až 74 let. Změna reaguje na rostoucí výskyt nádorů u čtyřicátníků a přibližuje český program evropským doporučením.
Analýzy Národního screeningového centra ukazují, že tento krok přináší nejlepší rovnováhu mezi záchytem prekancerózních lézí, kapacitními možnostmi a dlouhodobou nákladovou efektivitou.
❓ Proč se prevence posouvá do mladší věkové skupiny?
❓ Jaké nové poznatky přinesly české a evropské analýzy?
❓ Co změna znamená pro organizaci a budoucnost screeningu v Česku?
Druhý názor – Petr Šonka: Nová náplň preventivních prohlídek nás staví mezi špičku
Z lékařských fakult vyšel silnější ročník absolventů – do ordinací praktiků ale nepřišli. „Mladé lékaře vysály nemocnice. Personální zdroje se kumulují jinde, než pacienti, kteří ambulantní péči vyhledávají víc než v minulosti,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
V podcastu mluví o tom, proč je potřeba posílit primární péči a jak nová náplň preventivních prohlídek posouvá Česko mezi evropskou špičku. „Největší změna je vyšetření lipoproteinu (a). Budeme to mít asi jako první země. Totéž se dá říct o NT-proBNP, které má odhalit asymptomatická stadia chronického srdečního selhání u rizikových osob,“ uvádí Šonka. Otevírá také téma preskripčních omezení – a vysvětluje, proč bez jejich zrušení nelze léčit chronická onemocnění včas a účinně.
❓ Jaké nové testy mění podobu preventivních prohlídek?
❓ Jak by zrušení preskripčních omezení změnilo péči o chronicky nemocné?
❓ A je pravda, že ambulantní lékaři nechtějí sloužit pohotovosti – nebo jde o mýtus?
ℹ Plné verze rozhovorů jsou exkluzivně v nabídce pro předplatitele. Úvodní část zůstává zdarma pro všechny.
Mladí praktici
14/10/2025
Zdravotník u lékaře: kdy je volno hrazené a kdy neplacené?
Zdravotníci často řeší, jak postupovat, když potřebují během pracovní doby navštívit lékaře nebo darovat krev či plazmu. Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, kdy jen na neplacené volno a jak je to při doprovodu blízkých osob?
❓ Jaký je rozdíl mezi překážkou v práci a neplaceným volnem při návštěvě lékaře?
❓ Má zdravotník nárok na náhradu mzdy i při odběru krve nebo plazmy na soukromé klinice?
❓ Vztahují se stejná pravidla i na doprovod dítěte či partnera k lékaři?
❓ Jaké údaje musí obsahovat potvrzení o absolvované lékařské prohlídce (tzv. propustka)?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v novém dílu právní poradny zaměřené na zaměstnance ve zdravotnictví.
Přinášíme ve spolupráci s Valíček & Valíčková, advokátní kancelář, sro
Ošetřovatelství.info Men In Nursing CZ
13/10/2025
Hledat efektivitu nejde se zavřenýma očima
„V českém zdravotnictví se místo měření kvality sledují hlavně výdaje. Efektivita celých procesů péče se u nás systematicky nehodnotí,“ říká doc. Aleš Tichopád, vedoucí výzkumného týmu pro analýzu zdravotních dat Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
Ve svém komentáři upozorňuje, že Česku chybí jednotný rámec pro hodnocení efektivity procesů i nezávislá arbitráž důkazů, která by sjednotila jazyk mezi státem, pojišťovnami a odborníky. Bez toho podle něj nelze zvyšovat kvalitu ani udržitelnost systému.
❓ Proč se v Česku sledují náklady, ale ne skutečná hodnota péče?
❓ Jak by mohl vzniknout nezávislý rámec pro měření efektivity procesů?
❓ A co brání tomu, aby ministerstvo, pojišťovny a akademická sféra mluvily jedním jazykem?
Trajektorie onkologických pacientů už umíme přesně popsat
Data zdravotních pojišťoven dnes umožňují detailně sledovat cestu pacienta se zhoubným nádorem – od prvního zakódování diagnózy přes multidisciplinární tým až po využívání sociálně-zdravotních služeb.
Podle prof. Ladislava Duška (ÚZIS) mají nová propojení databází zásadní význam pro plánování národní strategie paliativní péče a dostupnost mobilních specializovaných týmů.
Analytička RNDr. Michaela Cvanová upozorňuje, že rezervy přetrvávají v následné péči – zejména u žen, které po prodělaném nádoru nemají systematicky zajištěnou účast v navazujících screeningových programech.
❓ Kde se onkologičtí pacienti v systému péče nejčastěji „ztrácejí“?
❓ Jaké nové datové propojení umožňuje sledovat trajektorii nemocných až po léčbu?
❓ Proč i po prodělaném nádoru dochází k pozdnímu záchytu nových onemocnění?
ℹ️ Kompletní zpravodajství z 49. ročníku Brněnských onkologických dnů: https://1url.cz/MJCa3
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
09/10/2025
Onkologické stacionáře VFN: více míst a vyšší bezpečnost péče
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze otevřela nové denní stacionáře Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN. Reaguje tak na rostoucí počty onkologických pacientů a potřebu zkrátit čekací doby na léčbu. Zaveden byl také digitálně řízený systém OncoSafety, který zajišťuje přesnou a bezpečnou aplikaci cytostatik.
Nové prostory jsou součástí komplexního onkologického centra, které propojuje klinickou onkologii, radioterapii, chirurgické obory, radiodiagnostiku, genetiku, paliativní péči i rehabilitaci. Na jednom místě tak funguje stacionář, odběrové centrum a řada specializovaných ambulancí.
❓ Jak nové kapacity mění dostupnost onkologické léčby v Praze?
❓ V čem je systém OncoSafety přelomem pro bezpečnost podávání léčby?
❓ Jaké trendy nyní určují směr moderní onkologické péče v Česku?
Druhý názor – David Feltl: Hned zapomenu, co se nám povedlo, a ženu se dál
Řídit nemocnici s téměř šesti tisíci zaměstnanci a desítkami budov v centru Prahy není snadné. „Doba, kdy přednosta byl svrchovaným pánem své kliniky a nedíval se příliš kolem sebe, je za námi. Z pohledu firemní kultury jsme ušli velký kus cesty,“ říká prof. David Feltl, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V podcastu mluví o tom, jak se daří snižovat vnitřní dluh nemocnice, proč pražské zdravotnictví potřebuje lepší koordinaci a co by znamenala výstavba nové moderní nemocnice na zelené louce. Otevřeně popisuje i to, jak složité je udržet dostatek sester a vyrovnat se s úhradovou vyhláškou, která fakultním nemocnicím přináší propad příjmů v řádu stamilionů.
❓ Jak se mění kultura řízení ve velké fakultní nemocnici?
❓ Co by mohla přinést výstavba nové nemocnice na zelené louce?
❓ A proč podle něj chybějí sestry, i když už nejde jen o peníze?
Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Medical Tribune CZ zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.
· Medical Tribune je značkou kvality pro noviny určené lékařům a zdravotníkům v mnoha zemích světa – obdobné tituly vycházejí např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, v sousedním Polsku či Maďarsku.
· Medical Tribune v České republice vychází již od roku 2005 a to v periodicitě 26 čísel za rok, v rozsahu 24–40 stran. V duchu svého názvu chtějí noviny skutečně poskytovat tribunu všem, kdo mají lékařské a zdravotnické veřejnosti co sdělit – především lékařům a zdravotníkům samotným, ale i politikům, ekonomům, právníkům a dalším.
· Medical Tribune jako jediné noviny o lékařské vědě, klinické medicíně a zdravotnictví u nás nejsou – navzdory svému anglickému názvu – překladovým titulem. Jejich obsah vytváří výhradně domácí profesionální redakce tvořená lékaři, zdravotními sestrami a novináři. Ti spolu s širokým okruhem spolupracovníků z různých oblastí medicíny nabízejí široký záběr na témata lékařské vědy a klinické medicíny i organizace, řízení a financování zdravotnictví doma i v zahraničí.
· Medical Tribune dosahuje nákladu 20 000 výtisků a čte ji nejméně 40 000 čtenářů. Při dvacetitisícovém nákladu a indexu čtenosti 2,3 tvoří čtenářskou obec 46 000 lékařů, lékárníků a ostatních zdravotníků.
· Roku 2017 vznikl ve spolupráci s Medical Tribune úspěšný projekt minutyMT.
· Medical Tribune je dostupná každému – nízkou cenou časopisu a ještě výhodnějším předplatným chceme umožnit přístup k časopisu doslova každému; pro lékaře na odpočinku i pro studenty medicíny máme ještě další slevy.
