Jedu Českem, U Vodárny 451 (2025)

10/07/2025

15. den – Cesta do finále 🚴‍♀️🌲

Poslední ráno trávím u lomu. Je ticho, klid, slunce vykukuje z mraků a voda láká – tak si dávám koupel, naposledy si užívám tohle kouzelné místo. A pak vyrážím na závěrečnou etapu.

Cesta vede voňavým lesem do Aše, kde si kupuji jízdenku na vlak – 13:51 – ale ještě to nemám celé za sebou.

Mířím dál, až k nejzápadnějšímu bodu ČR. Cesta se postupně zužuje, asfalt mizí, přibývají kořeny. Posledních pár metrů kolo musím vést – ale dostanu ho až na místo. A stojím tam. Na úplném okraji republiky. A v tu chvíli cítím směs pocitů - radost, úleva, štěstí a hluboká vděčnost.

Zpátky do Aše to beru přes Německo – hladší cesta, trochu šetrnější k nohám i kolu. A pak už nasedám do vlaku 🚆. Frčím domů. S hlavou plnou zážitků a srdcem úplně dokořán.

Byla to jízda. A dojela jsem ji až do konce. 💛

Jsem dojetá a dojatá.🤩

10/07/2025

14. etapa – krajem hrázděných domů podél Ohře 🚴‍♀️🏞️

Ráno vyrážím do malebného Lokte, kde si dopřávám snídani ☕. Pak nasedám zpět do sedla a cyklostezka mě hladce vede podél Ohře přes Sokolov až do Kynšperka nad Ohří – krásná rovina, takže dnes je to za odměnu 🚴‍♀️💨. U jezera Medard si připadám jako u moře, protože vítr dělá krásné vlny.

Počasí se drží v šedé paletě – zataženo s občasným kropením, ale to mě od jízdy neodrazuje. Vjíždím do lázeňského kraje, zdravím se s Františkem ve Františkových Lázních a kochám se půvabem hrázděných domů, které vypadají, jako by vypadly z omalovánek.

Přes romantický hrad Ostroh mířím až k dnešnímu cíli – lom Smrčina. A tam? Ráj 🌲💚. Skáču do vody, stavím stan, rozdělávám ohýnek 🔥 a v tichu lesa jen tak... jsem.

09/07/2025

🚴‍♀️ 13. den – Žďárek – Chyše – Svatošské skály

📅 8. 7. | 54,55 km

Dopoledne prší, takže výjezd až po obědě – ideální den na pomalý rozjezd a delší snídani v posteli (jenže já byla ve spacáku 😅).

Celé odpoledne pak v sedle – minimum zastávek, minimum lidí, zato maximum výhledů: louky, pole, lesy, pastviny... prostě cyklosafari 🐄🌳🚴‍♀️.

V Chyši malá kulturní vsuvka, pak už jen šlapu a kochám se. Ke konci se krajina začala měnit v pohádku – a bum! Svatošské skály u Ohře jako třešnička na dortu 🏞️✨. Krásné místo, ale úplně bez signálu.

07/07/2025

12. den – Krajem viklanů, duchové a šmoulové 👻🪨🚴‍♀️

Dnešní chladnější ráno začíná bufetovou snídaní 🍳. První stoupání zvládám lehce a mířím k pohádkovému hradu Krakovec, kde se natáčela klasika Ať žijí duchové! 🏰✨

Přes lovecký zámeček Svatý Hubert dojíždím do Jesenice – tady mě čeká šmoulí vesnice 🛖💙, oběd 🍲 a úkryt před přeháňkou 🌧️. Ještě krátká odbočka k Jesenickému viklanu a rybníkům 🪨🐟.

Etapu zakončuji v Osadě Šárka kousek od Chyše. Déšť se blíží, takže dnes nocleh pod střechou 🛏️🌧️. Krátký, ale kouzelný den 💫

07/07/2025

11. den – Nižbor → Machův mlýn 🚴‍♀️🌲 Údolím Berounky nahoru a dolů

Dnes jedu krajinou, kterou znám, je to blízko od domova – a stýská se mi💚. Možná i tím, že včera jsem jela s Martinem a dnes jsem zase sama.

Ráno začínám v Nižboru u nádražní restaurace – snídaně a dobíjení energie📱. Pokračuju přes Křivoklát (zastávka v cukrárně 🍰 s wifi), dál do Skryjí, kde si dávám oběd 🍝 a pak mířím ke Skryjským jezírkům. Krátké vykoupání 💧, odpočinek, ochlazení.

Pak dál do Zvíkovce. Dnes je to stále nahoru a dolů. Ve Zvíkovci jsem myslela,že zakempuji, ale do večerea ještě dist času, tak si jen dám zmrzku a limču a šlapu dál, až do Machova mlýna – rekreační středisko v krásné přírodě, kde si objednávám chatičku se snídaní 🏡🥐.

Dlouhý den na kole, plný kopců, ticha, vzpomínek… A nádherná krajina, která se mnou mluví bez slov.

60.58 km, nastoupáno 1.088m.

06/07/2025

🚴‍♀️ 10. ETAPA – Ve dvou se to lépe šlape

📍 Týnec nad Sázavou → Nižbor
📏 76,91 km | ⏱️ 10:06 h |
☀️ Slunce, kopce, tři údolí, tři řeky

Dneska ve dvou – Martin se mnou jel skoro celý den, tak cesta příjemně ubíhala a kopce snesitejnější.

Start v Týnci, po pár kilometrech Žampašský viadukt 🌉 a pak stoupání, že by z toho kolo brečelo 😭

V Davli zachránila situaci cukrárna 🍰☕ – cukr do žil, úsměv zpátky. Soutok Sázavy a Vltavy 💕🌊, do Měchenic při Vltavě a pak další šílené stoupání přes Trnovou 😩 – z údolí Vltavy do údolí Berounky. Nahoru, dolů, nohy řvaly.

Oběd v Dobřichovicích 🍽️ – restaurace Stará Bárka byla jak zjevení z cyklistického nebe.

Pak už konečně rovinka 🚴‍♀️ podél Berounky s krásnou zastávkou u Karlštejna 🏰.

Přes Srbsko do Berouna, kde Martin naskakuje na vlak 🚆, já měním kolo za plavky a mířím do akvaparku 🏊‍♀️ trochu si odpočinout a svlažit se.

Po hodině ve vodě💧ještě poslední kousek do Nižboru, kde hledám místo k přenocování. Dnes bez kempu, protože tábořitě se mi zdálo divné, tak jsem zakotvila v Nižboru u jezu.🏕

DĚKUJI MARTINE ZA PŘÍJEMNÝ DOPROVOD. 😘🚴🚴‍♀️

04/07/2025

9. Den - Změna trasy kvůli zdravotní indispozici a nečekané překvapení 🩼⚡

Po včerejšku mě bolí šlacha na patě, tak konzultuji s doktorkou. Ta radí: „Šetři se.“ Měním trasu. Z Českého Šternberka jedu na Sázavu – směr lékárna. Je to přes pořádný kopec, ale s nádherným výhledem. Jedu pomalu.

Sázava, ouha – výpadek proudu v půlce kraje a lékárna zavřená. ❌️
Je svátek sv. Prokopa, tak si místo masti dávám Sázavský klášter a pokračuji dál podél řeky Sázavy.

Šetřím nohu, šlapu lehce, jedu pomalu jak babička s košíkem. Když už jde proud, dávám si oběd a píše mi Martin: „Jeduuuu za tebou!“ 💌

V Čerčanech konečně otevřená lékárna – sláva! Mám mastičku. Večer v Týnci se setkávám s Martinem, hledáme ubytko a dáváme véču. Happy end jak z cyklo-románu. 💞

03/07/2025

8. den – Náročný den plný symboliky a malých radostí. Jsem v polovině cesty

Původně jsem měla jet z kempu Stvořidla přes Ledeč nad Sázavou do Zruče nad Sázavou, ale v Ledči jsem změnila plán a vydala se ke geografickému středu České republiky.
Cítila jsem, že projet právě tímto místem bude symbolické – jako dotknout se srdce republiky na své cestě napříč zemí. ❤️🇨🇿

Dopoledne bylo pod mrakem a příjemně chladno, takže mi nevadilo, že cesta ke středu ČR vedla celá do kopce. Ale odtamtud to začalo být opravdu těžké. Myslela jsem, že už budu sjíždět, ale stoupání pokračovalo, nohy bolely a začalo se dělat dusno.

Když jsem konečně dorazila do Zruče, dopřála jsem si oběd, procházku kolem zámku a sladký zákusek 🎂

Cítila jsem, že potřebuji dočerpat sílu na další cestu a tak jsem se jela vykoupat k nedaleké pískovně. Musela jsem se sice kousek vrátit, ale voda mi dala přesně to, co jsem potřebovala – osvěžení, uvolnění a novou sílu na zbytek dne. 💦🌞

Cíl mojí dnešní cesty měl podle plánu být Český Štenberk, ale díky zajížďce ke středu ČR jsem ztratila čas a tak jsem se rozhodla, že se kousek cesty svezu vláčkem. Cykloputování jsem tedy zakončila v Kácově a odtud přejela lokálkou po Sázavské traťi. Nocuji v tábořisti u Karla a dnes si dovoluji luxus chatičky.

📏 68,44 km
Nastoupáno: 1032 m 🚴‍♂️

Dnes mi cesta připomněla, že i když neplánované odbočky bolí, často nás dovedou přesně tam, kam potřebujeme – k sobě, k síle, k vděčnosti.💕

Večer v kempu jsem si všimla ještě jedné krásné symboliky a to půlměsíce. 🌓 Cestu jsem začínala při novu 🌑, dnes jsem v polovině cesty a měsíc také🙏.

02/07/2025

🚵 7. den – Sázavská romantika a náročné odpoledne 🌞
Ráno v kempu naprostá pohodička – ticho, klid, ranní koupačka... skoro jako dovolená 😄 Dopoledne paráda – ze Žďáru až do Přibyslavi po luxusní cyklostezce po bývalé trati. Rovinka jak z pohádky, krásná příroda, radost šlapat.

Ale pak… přišel level 2 – vedro a kopce. Z Přibyslavi do Havlíčkova Brodu to začalo být trochu na morálku. V Brodě zachraňuju energii palačinkou (sladká první pomoc 🍽️), a pak pokračuju do Světlé nad Sázavou.

Tam se dlouho nezdržuji – pár fotek ze zámku a pokračuji do kempu. Chtěla jsem vyzrát nad posledním kopcem, červená turistická značka na Stvořidla podél Sázavy vypadala slibně. Jenže ouha – samý kámen, úzká pěšina, padlé stromy. Takže jsem to po pár metrech otočila a musela stoupat po navržené trase.

Poslední úsek do kempu byl naštěstí z kopce, ale já už si představovala ten zítřejší výšlap zpět a začalo se mi dělat zle 🤢.

A pak to přišlo – spásná vize vlaku na druhém břehu! Možná... možná si zítra trochu pomůžu. Uvidím...

01/07/2025

6. den – dokonalá rovnováha pohybu a klidu 🚴‍♀️🌄🧘‍♀️

Dnešní etapa byla přesně podle mého gusta – ideální délka trasy, minimum stoupání, spousta zážitků i prostoru pro odpočinek.

Dopoledne výšlap do skal – Čtyři palice (první den po uzavírce kvůli hnízdění orlů) a Devět skal.

Oběd ve Škrdlovicích u Hrocha – nejen skvělé jídlo, ale i krásná výzdoba. Po obědě osvěžující koupání ve Velkém Dářku. 💦

Odpoledne patřilo památkám – zámek ve Žďáru nad Sázavou a Zelená hora (UNESCO).

Večer v retro kempu Sázava – klidný rybník, západ slunce, koupání a volně pobíhající králíci. 🐇🌅 Jsem tu skoro sama – naprostý klid.

54,82 km | Vyvážený den

30/06/2025

🚴‍♀️ 5. den – do kopce a dřív v cíli
Dnešek byl hlavně o stoupání – nastoupáno 989 metrů, nohy dostaly zabrat.
Při tlačení do kopce jsem si nejednou říkala, co všechno vlastně vezu úplně zbytečně… 😅

Oběd v Poličce, kde mě zaujalo krásné a zachovalé městské opevnění. Jinak spíš den šlapací než poznávací.
Do kempu Milovy v Žďárských vrších jsem dorazila o něco dřív než jindy – konečně čas na zaslouženou večeři a chvíli klidu. 🌲🍽️

29/06/2025

🚴‍♀️ Jedu Českem – 4. den
Dnes převážně po rovině, po Moravské stezce 🌿

📍 Dopoledne mě čekaly zastávky plné zážitků:
🏞 Dům Přírody Litovelského Pomoraví – unikátní galerie přírody
🏖 Koupání v pískovně u Nákla – osvěžení i první úraz (uklouznutí na kameni = rozseklé lýtko
🍽 Oběd v Litovli a pak příjemné ochlazení z Mladečských jeskyních.

Pro osobní vzpomínky kemp Moravičany ⛺️🚈
🧀 V Lošticích návštěva muzea olomouckých tvarůžků s ochutnávkou – no nešlo odolat!

🏰 Jediný dnešní kopeček vedl k pohádkovému hradu Bouzov, pak už jen do místa dnešního noclehu – Ludvíkov.

📊 Dnešní statistiky:
🚴 76,6 km | ⏱ 5 h 12 min | ⛰ 549 m převýšení

Jedu Českem

10/07/2025

10/07/2025

09/07/2025

07/07/2025

07/07/2025

06/07/2025

04/07/2025

03/07/2025

02/07/2025

01/07/2025

30/06/2025

29/06/2025

Address

Website

Alerts

Shortcuts

Share