13/08/2023
Mám velkou slabost pro různé afirmace, memes a neubráním se některé tematické občas sdílet i sem. 🌸
Často mají klienti nereálný náhled na svoje onemocnění a přetrvává očekávaní, že terapeut dokáže “opravit” či zázračně uzdravit na počkání, ideálně bez jakéhokoli vlastního přičinění.
Obecně lze říci, že čím déle si “poruchy” pěstujeme, tím déle trvá proces jejich nápravy.
U poruch funkce pohybového aparátu můžeme počítat s návratem do původního stavu klidně i po malém zásahu ošetřujícího terapeuta (u dobře zacílené terapie).
Pokud je následkem dlouhodobě nevhodného pohybového stereotypu nebo úrazu změněná kromě funkce i struktura - např. hernie disku neboli “vyhřezlá plotýnka”, artrózy, poúrazové zranění šlach a vazů nebo i chronické zánětlivé procesy, často se nedaří plně obnovit funkci - v takovém případě můžeme terapeutickým zásahem působit spíše ve smyslu postupného zlepšování nebo zamezit zhoršení stávajícího stavu. K návratu do stádia před degenerací struktury z mechanického hlediska nelze docílit, jelikož regenerace některých tkání je omezená nebo - je-li zhojení dle lékařů tzv. ad integrum, nepočítá se s negativním vlivem jizev, srůstů apod. Stále lze ale pracovat s bolestí/ nepohodlím. Zde je nejdůležitější sekundární, terciální prevence a aktivní, někdy dlouhodobá spolupráce klienta.
Pro terapeutický proces s tělem má tento [mím] zásadní sdělení: Úspěšnost léčby je tím vyšší, čím vyšší je disciplinovanost, trpělivost, vytrvalost, ochota klienta spolupracovat a také vzájemná důvěra mezi klientem a ošetřujícím - tedy dobrá participace v procesu rehabilitace. Uvědomit si, že uzdravování nemusí být lineární stav, ale zdravější pohled na tento proces vnímám spíše jako cestu, na které je důležité si čas od času připomínat, jakou vzdálenost jsme už ušli ✨