07/12/2023
Proč NEbýt cool aneb co chudáci ledviny
Teď už fakt musím. Svrběly mě prsty tehdy, teď to prostě nabouchám.
Minulý týden šla přede mnou po cyklostezce. Příjemné dva stupně nad nulou, přesně na fit kotníkové boty, džíny, svetr, teplou bundu, šálu a čepici.
Odpolední slunce se válelo po hladině řeky a volavky bez hnutí číhaly na své úlovky. Podzimní listí spadlo snad všechno najednou a vytvořilo oranžovou dráhu, která ještě šustila pod nohama.
Měla na sobě krásnou vlněnou žebrovanou čepici barvy holubí šedi, zpod které ji trčely kučeravé vlasy, které doplňovaly úžasnou paletu zlatavých tónů spadaného listí a odlesků slunce.
Zimní bunda s vysokým límcem ji sahala pod kolena. Ramena vytažená nahoru ke krku dávala tušit, že zapomněla šálu a snaží se vysunutím ramen ochránit krk před studeným vzduchem. Ruce před chladem schovávala ve stažených rukávech.
Dva nad nulou, s čepicí na hlavě. Proč to schovávání krku a ukrývání rukou do rukávů? Vždyť taková zima není.
Sklouznu pohledem dolů a BINGO. Černé legíny končí nad kotníky. Nízké ponožky je také nechávají ve štychu. A kotníkové boty? Sorry taky ne, protože prostě tenisky.
Takže odtud ten chlad. Proto nepomůže čepice, ani schované ruce v rukávech. Jojo. Babiččiny „nohy v teple“ prostě nepřečůráš. Jenže móda, že jo?
Být cool i když ve skutečnosti vůl. Dva stupně ještě dobrý. Pomyslím si něco o meridiánu ledvin, teple, vaječnících a pustím to z hlavy, páč moje vaječníky to nejsou.
Déjà vu se opakuje. Rtuť teploměru sklouzne pod nulu a zastaví se u linky mínus tří. Potkávám další exemplář v parku. Může jí být mezi 13 až 15. Vedle ní jde stejně starý kluk. On s čepicí a bundou zapnutou ke krku. ONA….
Ona v zimní bundě do pasu.
Bunda rozepnutá.
Pod bundou černá mikina.
Mikina rozepnutá.
Pod mikinou černý crop top s hlubokým výstřihem končící přesně pod prsy a nahoře kopírující obláčky prsou.
Díky bohu, crop top nejde rozepnout.
Suma sumárum holý krk, hrudník, břicho i ledviny. Co dole? Jó, jasně, že jo. Jsou tam. Černé tepláky. Tepláky jsou taky cool, kdyby starší ročníky nevěděly.
Ne, ty úplně starší, ale ty lehce brousící kolem čtyřicítky, co ještě měli dvě kategorie oblečení. Hezké do školy a pak tepláky. Tepláky byly do těláku a na ven. Teď jsou tepláky do školy a všude a hezké oblečení do školy je zakázaná kategorie. Prostě není.
Oči kloužou níž. Je to tam! Vykukují na mě boule holých kotníků. Jakože ponožky nee a nízké tenisky jooo.
Déjà vu dokonalé. Tuhle slečnu hřeje mládí a touha vystavovat všem kolem jdoucím své vnady. Lepší místo pro svou promenádu si vybrat nemohla. Kde jinde najde tolik chlapských pohledů, které se přilepí na jedinou odhalenou hruď a břicho během zimy, než kolem nádraží?
Boduje na všech frontách. Hledí na ni všichni, staří, mladí, ženy i babičky. Každý se na její pevné trojky dívá z jiného důvodu.
Avšak. Úkol splněn. Body nasbírány, ještě nejlépe nějaký foto s našpulenými rtíky na snap nebo instáč a je to cajk. Lajky letí sítí a načítají se na profilu. Uf, bez nich by se nedalo žít.
Když se pak při menzesu svíjí bolestí a háže do sebe jednu růžovou záchranu za druhou? Spojí si to s touhle chladovou terapií, kterou svému tělu dopřávala a pravděpodobně ne jednou? Bože kdepak, hlavně, že pohledy a lajky!
Takže mě třeba ukamenujte, myslete si něco o naprosté ignorantce současné módy, ALE..
Tělo prostě neukecáš a ani neočůráš. Tedy (p)očůrat ho můžeš, obzvláště když to zkoušíš proti větru, nebo na asfalt… Ale o tom potom.
Aby bylo tedy jasno, první exemplář se může snažit, jak chce, aby vytvořil iluzi tepla. Schovávání rukou do rukávů je právě jako to čůrání proti větru.
Ledviny panenko, ledviny a jejich meridián. To je to, proč ti je zima. Ne holé ruce.
Meridián ledvin vede přes kotníky nahoru a ovlivňuje i urogenitální orgány. Ledviny jsou zásobárnou naší prvotní energie. Energie, kterou jsme dostali při narození a není radno s ní plýtvat. Je radno ji nad míru opečovávat. Vaječníky a oblast břicha obecně chlad rády nemají.
V břiše je „oheň AGNI“, který je potřeba udržovat hezky při životě. AGNI dostává z potravy živiny, které rozvádí po těle. Pokud máte slabý „oheň“, máte problémy s trávením, se stolicí, s výživou.
Nejhorší je do sebe bouchnout sklenici studeného čehokoliv hned po jídle, to si ten kotlík hezky uhasíte a tělo spotřebuje dvakrát více energie, aby z té studené kaše pro vás vydolovalo nějaké živiny, které vám dodají energii.
Ledviny tedy zahřívají tělo, podporují trávící oheň, hospodaří s tekutinami v těle, jsou spojené se sexualitou a plodností a jsou zodpovědné za tvorbu hormonů.
Bolestivá menstruace může být spojena s hormonální nerovnováhou při oslabení ledvin, pokud pomineme fyziologický problém. Ledviny se oslabují mimo jiné chladem. A co potřebují ledviny?
TEPLO.
Není to tedy tak, že by vám prochladly vaječníky a vy máte pak bolestivou menstruaci. Kdepak. To, oč tu běží jsou právě ledviny. Ledviny, které potřebují teplo a mající spojitost s urogenitálními orgány a hormony. Kruh se uzavírá. Cvak. Kolečko jak na oválu. Tady jsou mety: CHLAD – LEDVINY - NEROVNOVÁHA HORMONŮ – BOLESTIVÁ MENSTRUACE.
Co pomůže na bolestivou menstruaci? Prohřátí podbřišku nahřátým polštářem s třešňovými peckami, elektrickou dečkou nebo termoforem. Dodání tepla uvolní spasmy.
Babičky říkaly: KLID A NOHY V TEPLE. DRŽ SI LEDVINY V TEPLE. NESEDEJ NA STUDENOU ZEM.
Chápu, že pubertální exempláře mají uši zacpané, v lepším případě sluchátky, v horším vlastním egem. Těžko něco vysvětlovat, nemožné, aby něco přijali. Každý si na to musí přijít sám. Každý musí zjistit, že čůrat proti větru se nevyplatí.
A co my rodiče? Rodiče, kteří tak moc milují své děti? Chtějí pro ně to nejlepší a nabízí tisíce nevyžádaných rad denně?
Rada za milión. Schovejte hrách zpět do pytlíku, bo je únavné ho pořád sbírat u té zdi. Vaše záda budou neustálým sběrem trpět a vaše dítě z vás bude mít stejně p***l.
Sedněte si s pytlíkem hrachu do kouta. Počkat, stop! Než půjdete sedět do kouta, hoďte ho na chvíli nahřát do mikrovlnky. Pak si pytel přiložte na ledviny, nalijte si vaječňák, zavřete oči a z hluboka dýchejte a nasávejte předvánoční atmošku.
Přeji vám krásný předvánoční čas, ať už máte pytel přiložený kdekoli
Monika
