Súkromná psychologická prax - Mgr. Michaela Sütöová

Súkromná psychologická prax - Mgr. Michaela Sütöová Vitajte na mojej stránke!

Volám sa Michaela Sütöová, som klinická psychologička a vo svojej odbornej praxi sa venujem deťom, dospievajúcim a rodinám s emočnými, vývinovými a vzťahovými problémami.

11/11/2025
17/10/2025
07/10/2025

Prekladáme svet autizmu:
5 kľúčových pojmov, ktoré musíte poznať

​Dostali ste čerstvú diagnózu? Teraz vás čaká záplava nových slov: PAS, stimming, meltdown,...

​Aby sme vám ten štart uľahčili, pripravili sme pre vás prekladový slovník 5 najdôležitejších pojmov. Tieto slová budete počuť od terapeutov, psychológov a na fórach. Pomôžu vám porozumieť svetu vášho dieťaťa a komunikovať s odborníkmi.

💡​PAS: Poruchy autistického spektra

​Čo to znamená: Je to neurologická a vývinová porucha, ktorá trvá celý život. ​Prečo spektrum? Pretože sa prejavuje u každého inak. Má širokú variabilitu a rôznu mieru potreby podpory.

​Kľúčová správa pre vás: Ak počujete termín PAS, neznamená to, že má vaše dieťa všetky príznaky, ktoré ste si prečítali na internete. Znamená to, že je jedinečné a má špecifické vzorce myslenia, ktoré ovplyvňujú hlavne sociálnu komunikáciu a vnímanie sveta.

💡​Stimming (autostimulácia)

​Čo to znamená: Opakované pohyby, zvuky alebo správanie, ktoré dieťa vykonáva. Napríklad mávanie rukami, kývanie, húpanie, chodenie po špičkách, krútenie predmetmi alebo opakovanie fráz.

​Prečo to robia? Je to mechanizmus samoregulácie a upokojenia.
• ​Na zníženie preťaženia: Ak je dieťa senzoricky preťažené (hlučné prostredie, intenzívne svetlo), stimming mu pomôže znížiť úzkosť.
• ​Na zvýšenie pozornosti: Ak je prostredie nudné alebo príliš tiché, stimming môže pomôcť stimulovať telo a zvýšiť bdelosť.

​Kľúčová správa pre vás: Stimming je pre autistov bežná a zdravá súčasť života. Pokiaľ nie je sebapoškodzujúci alebo extrémne rušivý, nesnažte sa mu zabrániť. Je to prirodzený spôsob, akým si dieťa pomáha zvládnuť zložité situácie.

​💡 Senzorické rozdiely (hypersenzitivita/hyposenzitivita)

​Čo to znamená: Autistický mozog spracováva informácie zo zmyslov inak ako neurotypický. Tieto rozdiely ovplyvňujú, ako dieťa reaguje na zvuky, dotyky, pachy, svetlo alebo pohyb.

• Hypersenzitivita
Bežný zvuk (napríklad zvuk vysávača) sa môže javiť ako fyzická bolesť. Dieťa reaguje plačom, krikom alebo útekom – vyhýba sa daným podnetom.
• ​Hyposenzitivita
Dieťa môže oneskorene reagovať na teplo/chlad, necíti bolesť rovnako intenzívne, alebo aktívne vyhľadáva silné podnety (napr. silný dotyk, neustály pohyb).

​Kľúčová správa pre vás: Keď dieťa vybuchne, často to nie je kvôli trucovaniu, ale preto, že zažilo senzorické preťaženie. Kľúč je predvídať a snažiť sa upraviť prostredie.

​💡 Vizuálne rozvrhy

​Čo to znamená: Nástroj, ktorý používa obrázky, piktogramy alebo fotografie, aby dieťaťu vopred ukázal postupnosť činností (napr. obliecť sa ➡️ raňajky ➡️ ísť von).

​Prečo to funguje? Myslenie autistov je veľmi konkrétne a vizuálne. Abstraktné a verbálne pokyny sú pre nich mätúce a rýchlo sa strácajú.

Vizuálny rozvrh prináša:
• ​Predvídateľnosť a bezpečie - Dieťa vidí, čo sa bude diať, a to znižuje úzkosť z neznámeho.
• ​Nezávislosť - Dieťa môže samé sledovať, čo má robiť, a buduje si tak sebadôveru.

​Kľúčová správa pre vás: Vizuálne pomôcky sú zlatý štandard. Začnite ich používať hneď, ako je to možné.

​💡 Meltdown

​Čo to znamená: Intenzívna, nekontrolovateľná reakcia na preťaženie. Je to strata kontroly nad správaním spôsobená nemožnosťou spracovať emočný, senzorický alebo kognitívny stres.

​Čím to nie je? Meltdown nie je záchvat zlosti!

Kľúčová správa pre vás: Počas meltdownu dieťa nemôže „prestať“. Potrebuje pokoj, ticho a bezpečný priestor. Po skončení je zvyčajne úplne vyčerpané a potrebuje čas na regeneráciu.

💬 ​Ak máte pocit, že by tento príspevok mohol niekomu vo vašom okolí pomôcť, zdieľajte ho. Ďakujeme 💙

27/09/2025

ADHD nie je len hyperaktivita alebo roztržitosť, ktoré vidíme na povrchu. 🧊

Za tým môže stáť množstvo neviditeľných ťažkostí – od impulzívnosti a úzkosti až po vyčerpanie či náhle zmeny nálad.

👉 Pridaj sa na náš webinár s klinickou psychologičkou Lenkou Sarneckou a dozvieš sa, čo ADHD naozaj znamená, ako ovplyvňuje prácu, vzťahy a sebavedomie, a ako s ním žiť ľahšie.

📅 1. októbra o 18:30
💻 online z pohodlia domova (pošleme ti aj záznam)
🔗 prihlasovanie v bio alebo na ksebe.sk/webinars

💡 Neznamená to, že každý, kto sa v niečom spozná, má hneď ADHD. Tieto informácie ber skôr ako možnosť lepšie porozumieť sebe či iným. Ak máš pochybnosti, najlepšie je poradiť sa s odborníkom.

12/09/2025
06/07/2025
05/07/2025

Když se vaše dítě rozčílí nebo rozbrečí, možná automaticky děláte tohle:
❌ "Pojď, raději půjdeme jinam"
❌ "Neřeš to, tady máš jinou hračku"
❌ "Neplač, tady máš sušenku"
❌ "Nebreč, vždyť to nic není, koupíme novou"
❌ "Koukej, je tam kočka!"

Říká se tomu EMOČNÍ BYPASSING (únik před emocemi, emoční obcházení). Pojďme se podívat, co to je a proč to není optimální způsob zacházení s emocemi.

Emoce jsou přirozenou součástí našeho života. Pomáhají nám poznat, co se s námi děje, co potřebujeme, co je pro nás důležité. Strach nás chrání, smutek a pláč vyplavují stres z těla, frustrace ukazuje, že je něco jinak než chceme, že je potřeba situaci změnit. Emoce, ani ty nejintenzivnější, nejsou problém, jsou spíše řešení. Potřebujeme je vyjadřovat, pojmenovávat a cítit, aby se mohly uvolnit a aby tělo mohlo zůstat v rovnováze.

Cítění emocí je jednou z nejdůležitějších potřeb člověka, bez nich není možný opravdový růst ani psychické zdraví.

Emoční bypassing znamená, že se vyhýbáme prožívání a vyjadřování emocí. Místo abychom smutek, vztek nebo frustraci cítili a nechali projít tělem, přesměrujeme pozornost jinam. Třeba se usmějeme, i když nám do smíchu není. Začneme mluvit o něčem jiném. Nabídneme dítěti hračku, sladkost nebo změníme pro něj situaci dřív, než vůbec stihne poznat, co se v něm děje.

❔Co se stane, když dětem neposkytneme prostor emoce cítit a vyjadřovat:
✓ Naučí se utíkat před nepříjemnými pocity
✓ Přestanou vnímat svoje potřeby
✓ Budou homadit nevyjádřené emoce v těle
✓ Vytvoří si strategie úniku

Pokud často zažívají, že nepříjemné pocity mají být hned pryč, začnou jednat způsobem, který jim umožní před cítěním utéct. Tělo se možná zklidní, ale emoce nezmizí — jen se uloží dovnitř a znovu se objeví jindy a jinak.

Emoční bypassing často děláme nevědomky a bez špatného úmyslu. Dokonce si občas myslíme, že tím dětem pomáháme emoce zvládnout. Často prostě nevíme, jak s emocemi zacházet nebo se bojíme jejich intenzity. Pojmenování tohoto jevu nám může pomoct začít ho vnímat a to je polovina řešení.

Místo bypassingu příště zkuste:
✅ Nechat prostor pro vyjádření emocí – křik, pláč a další projevy emocí jsou v pořádku.
✅ Být dítěti po boku v jeho emoci
✅ Pojmenovat emoce (úspěšnost záleží na dítěti a situaci, používejte intuici): "Vidím, že se cítíš smutně. Když jsem byl malý, také mi jednou spadla zmrzlina"

Ano, bude to hlučnější.
Ale váš vztah bude silnější, dítě bude cítit a to mu pomůže růst.

Zkuste se zamyslet co všechno může být emočním obcházením? Možná jste ho nevědomky používali také? Zítra napíšu o jedné často doporučované technice, která je ve skutečnosti emoční obcházení, což vás možná překvapí.

05/07/2025

Mezi radami o emoční regulaci je jedna velice populární: „Když je dítě ve stresu, naučte ho zhluboka dýchat.“ (Konkrétní techniky se mohou lišit.) Někdo by řekl, že dýchání je naprosto přirozená věc. A hlavně – funguje! Ale proč musíme být opatrní?

🤔 Proč dechové techniky fungují?

- Hluboké, pomalé dýchání vede tělo pryč z režimu „bojuj nebo uteč“: okamžitě vysílá do mozku signál, že akutní nebezpečí pominulo. Je to jako stisknutí nouzové brzdy pro rozjetou paniku nebo vztek.
- Dechové techniky přímo ovlivňují stav nervového systému: pomalý a hluboký dech aktivuje parasympatický nervový systém a „zapíná“ v těle režim „klid a bezpečí“.
- Takové dýchání snižuje fyzické projevy stresu: prakticky okamžitě se snižuje srdeční tep, klesá krevní tlak a uvolňuje se svalové napětí.

Krátkodobý efekt vidíme hned. Dítě je v klidu. Emoce se „zpracovala“. Nebo se to jen zdá?

🧐 Co ve skutečnosti děláme?

1. Vytváříme zmatené poselství

Nejdříve dítěti řekneme: „Je v pořádku být naštvaný,“ nebo „Smutek je normální.“ Hned vzápětí ale dodáme: „A teď hezky pomalu dýchej, ať ta emoce rychleji přejde.“

Co si z toho dítě vezme? Zprávu, že jeho emoce je vlastně v pořádku jen do určité míry. Že je to něco, co je potřeba rychle ovládnout a odstranit. Místo abychom emoci přijali a dali jí odeznít, učíme prožívání obcházet technikou. Tím dáváme najevo, že ta velká, skutečná emoce je pro nás dospělé příliš moc a nezvládáme ji.

2. Přesouváme odpovědnost na dítě

Když dítěti v těžké chvíli dáme instrukci: „Když se cítíš naštvaný, máš dýchat takhle...“, v podstatě mu říkáme: „Tohle je tvůj problém, poraď si s ním sám.“

Co dítě doopravdy potřebuje? Opak. Potřebuje dospělého jako bezpečný přístav. Potřebuje, abychom mu pomohli tu velkou a zahlcující emoci unést. Zvládat emoce v celé jejich intenzitě se dítě učí tím, že je prožívá s námi, ne tím, že ho naučíme, jak to má zvládnout samo pomocí dýchání. My máme být těmi, kdo pomáhá dětem s emocemi, dokud se nenaučí, že i tak velké bouře zvládnou.

3. Upozorňujeme na to, co by mělo být automatické a přirozené

Dýchání je automatický, životně důležitý proces. Když na něj začneme příliš soustředit pozornost dítěte, můžeme paradoxně vytvořit další důvod pro úzkost.

Gordon Neufeld popisuje, že nejvystresovanější děti, které kdy viděl, byly ty, jež se bály, že zapomenou dýchat, a neustále si svůj dech hlídaly. Místo uvolnění jsme jim dali další úkol, ve kterém mohou selhat. Místo něčeho, co se děje automaticky, dostaly něco, co musí vědomě kontrolovat.

4. Odkládáme emoce na později

Tělo se sice dostalo do rovnováhy, ale emoční náboj v těle zůstává, protože nebyl vyjádřen, práce emocí nebyla dokončena.

✅ Co je vhodnější než techniky dýchání?

- Role dospělého je klíčová. Když je dítě v afektu, váš klidný nervový systém pomáhá zklidnit ten jeho. Je to dáno naší biologií. Zůstaňte s ním v tom, buďte jeho oporou.

- Pokud máte dítě, které ve velkém stresu úplně přestává dýchat a může to mít špatné následky, místo instrukcí dítě obejměte a jen klidně spolu s ním dýchejte. Dítě se na váš rytmus dechu přirozeně napojí. Váš nervový systém reguluje ten jeho.

- Vytvořte prostor pro vyjádření emoce. Třeba pro hněv se dají používat nejrůznější hry, které pomohou dostat energii ven z těla, nikoliv ji v něm uvěznit. Nápady her máme na webovkách Neufeld Institut CZ/SK .

- Později, pokud to nebude pro dítě příliš zraňující, přijměte a pojmenujte emoci. Můžete říct něco jako: „Vidím, jak moc jsi naštvaný, že ta věž spadla. To je k vzteku!“ Tím dáváte najevo, že rozumíte, jste s ním a že jeho pocit je naprosto v pořádku, ať je jakkoliv velký.

Na rozdíl od dětí, které mají úžasnou možnost seznámit se s emocemi spolu s námi (jinak to budou muset dělat v terapii v dospělosti), pro nás, rodiče, může být vědomé dýchání skvělým nástrojem. Máme děti, o které se máme postarat, kterým máme pomoci růst. Trochu potlačení v okamžiku nezaškodí, pokud to pomůže být dobrými rodiči. Jen si musíme pamatovat, že jakékoliv potlačené emoce dřív nebo později budou chtít ven. Dechové techniky jsou krátkodobým řešením, berličkou v okamžiku. Dlouhodobým řešením je růst (ve vztazích, v terapii).

U dětí je naším hlavním úkolem poskytnout jim bezpečí a vztah, nikoliv techniky zvládání silných emocí. Náš vztah, náš klid a naše přítomnost jsou tou nejlepší lekcí emoční regulace.

Address

Komenského 1917/73
Trebišov

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Súkromná psychologická prax - Mgr. Michaela Sütöová posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Share

Share on Facebook Share on Twitter Share on LinkedIn
Share on Pinterest Share on Reddit Share via Email
Share on WhatsApp Share on Instagram Share on Telegram

Category