02/06/2023
Že se můj vidhostický pradědeček František narodil r. 1886 jako nemanželské dítě Josefě Wittmannové z Kraselova, jsem věděla. Že místem, kde poprvé zřel světlo světa, byla pražská porodnice u Apolináře, také. Víc ale veřejně přístupný záznam na internetu neříkal. Vždycky jsem si však kladla otázku, jestli praděda vyrůstal s matkou, nebo byl dán do pěstounské péče, jak bylo tehdy u dětí narozených u Apolináře běžnou praxí. O praprababičce Josefě jsem totiž nikdy, od nikoho a nic neslyšela a navíc se praděda ženil v Trmicích, což je od jihočeského Kraselova celkem dost z ruky. Jedinou vzdálenou indicií a pojítkem s Jižními Čechami byla pohlednice z Nezdic, která, jak si vzpomínala teta, bývala ve Vidhosticích položená na lednici. Tak nějak jsem ale mívala pocit, že Josefa jako by ani nebyla....
Kolikrát jsem si říkala, že bych měla zkusit oslovit Národní archiv, jestli třeba neexistuje nějaká další informace, která v tom zveřejněném záznamu na internetu není. Minulý týden jsem konečně příslušný archiv oslovila a za poplatek požádala o odbornou rešerši. A tak už vím, že pocit Josefiiny "neexistence" byl správný, protože praděda byl skutečně 14 dní po narození předán pěstounům Šteflovým z Okrouhlé Radouně a že v r. 1893 mu byl přidělený poručník Václav Hais ze Strašic. Protože Josefiina matka byla za svobodna Haisová, je celkem pravděpodobné, že byl Václav nějakým jejím příbuzným. A Josefa? Podle zápisu od Apolináře přišla do porodnice z Fischmarkt Gasse (dnes Rybná ulice) a z porodnice se vrátila zpátky do Rybné ulice čp. 680 k Václavu Ptáčkovi.
Samozřejmě mi zvědavost nedovolí si Rybnou ulici v Praze nevygůglit, a tak se dozvídám, že šlo o původně nevzhlednou křivolakou uličku
na Starém Městě, kde se ve 12. a 13. st. soustředili řezníci a že šlo o oblast s výhradním právem k obchodu s rybami. Na prodej ryb zde dohlížel zvláštní porybný jmenovaný pouze pro tento účel. Mohl trestat každého, kdo prodával podměrečné ryby nebo si rozložil zboží na místě, které k tomu nebylo určené. Prodej ryb v Rybné ulici prosperoval v 17. a 18. st. Dům čp. 680, kam se Josefa po porodu vrátila, stával na místě dnešního hotelu Astoria.
Jestli byl pan Ptáček mým biologickým prapradědečkem bych zjistila pravděpodobně jen autozomálním testem DNA, ale i bez něj je to víc jak 50 na 50. Protože Josefa se k p. Ptáčkovi vrátila. Nepřišla do Prahy jen porodit. Nejspíš v jeho rodině sloužila. A protože otce neudala, jeví se hypoteticky jako otec právě Václav Ptáček. A asi ani nepotřebuju mít jistotu. Pro příběh jsou získané informace dostačující a jistá nejistota mu neupíratelně přidává na zajímavosti ;-)