Jmenuji se Markéta Maděrová a pracovně používám jméno Miriam Amalthea.
Jsem autorkou unikátní a komplexní metody práce s energií a vědomím, kterou jsem nazvala Mystika v Praxi. Pomohla jsem díky ní už spoustě lidí osvobodit se z dlouhodobých životních trápení a vyvázat se z duálního myšlení.
Miluju pohádky, příběhy o superhrdinech a filmy o běžných lidech, kterým se něco přihodí a oni ze dne na den zjistí, že svět je úplně jiný, že existuje něco mnohem víc, než jen obyčejná realita a že za zrcadlem, skříní, vlakovým nástupištěm nebo počítačovým monitorem je ještě další svět, mnohem širší, obsáhlejší, magičtější a pohádkovější, než ten obyčejný, ve kterém se chodí do školy a do práce, do obchodu, uvařit, najíst, vyčistit zuby a spát.
Protože pro mě tento svět existuje a mám do něj přístup.
Trvalo mi to ale dlouho, než jsem se dostala až do bodu své cesty, kdy s vámi úsměvem a lehkostí vyřeším za jedinou schůzku to, co vás trápilo mnoho mnoho let.
Silný lotos totiž potřebuje hodně bahna – a v mém životě toho bahna opravdu nebylo málo. Vím, jak náročné situace řešit, protože jich mám skutečně obrovské množství prožitých a osobně prozkoumaných včetně příčin, skrytých běžnému oku. Tyto mnoha lidem neviditelné rozměry dodávají každé situaci totiž ještě další možnosti pochopení a hlavně možnost kompletního vyřešení.
Od malička jsem vnímala energie, popisovala rodičům jejich anděly a kreslila různé pohádkové bytosti.
Pamatuji si třeba, jak jsem si hrála v pokojíčku a najednou se začala otřásat podlaha. Běžela jsem se podívat z okna a viděla velikého obra, jak si to mašíruje mezi domy, šel zleva doprava a měl přilbu a kopí a byl vidět tak nějak podivně, jakoby “z dálky”. Celá pryč jsem chtěla běžet za rodiči, ale přibouchla jsem si dveře, přesně vím, jak jsem stála na špičkách a tahala za kliku, abych je znovu otevřela. Rodiče seděli v obýváku, popíjeli kafíčko a zasmáli se, že žádní obři přece nejsou.
Pak jsem si asi ve třinácti letech koupila vykládací karty. Takový poklad! To bylo jako nová dimenze, moct taky dělat to, o čem jsem do té doby jenom četla! Povinně si všichni museli nechávat číst ode mě z karet, samozřejmě to byly ze začátku velmi vtipné výklady :-) Ale důležité bylo, že jsem začala a intuice se postupně tříbila. A víte, co? Čtu z nich dodneška.
Zhruba v sedmnácti letech jsem začala kreslit automatickou intuitivní kresbou, kterou mě učili andělé, vzpomínám si na první neumělý obrázek sedmi čaker a to vzrušení, když se mi pak namalovala i osmá!
Celkově jsem se v životě učila a stále se učím od andělů, bytostí a vlastní praxí a zážitky, nemám absolutně žádné kurzy nějakých metod – často se mě ptáte, kde se můžete naučit to, co umím já, a já vám na to vždycky odpovídám, že to, co dělám, není metoda, kterou najdete na internetu a objednáte se na kurz nebo školení s certifikací. Dokud takovou školu nezaložím sama :-)
Nabrala jsem v těch asi osmnácti letech tehdy tempo a začala jezdit na místa, kde lidé chtěli odvést duši do světla, na nějaké akce, kde jsem kreslila intuitivní kresbou. Ale pak jsem uvěřila manipulaci z mého blízkého okolí, že svým posláním se neuživím, takže jsem si tyto své talenty nechala pouze jako koníček a soustředila se na úspěšnou materiální kariéru.
Vyzkoušela jsem zaměstnání v různých oborech služeb lidem a pohybovala jsem se postupně v různých odděleních nadnárodní energetické společnosti a k tomu jsem několik let dělala dobrovolnickou činnost v Diecézní charitě Brno, která spočívala v tom, že jsem každý čtvrtek po práci trávila čas s kamarádem s mentálním postižením z Chráněného bydlení sv. Michaela, které se specializuje na pomoc lidem s mentálním postižením a autismem žít důstojně a podporuje jejich samostatnost, mohou se tam věnovat činnostem, které je rozvíjí a zajímají.
V určitý okamžik jsem dospěla k závěru, že práce v managementu korporátu už mi stačila, že v České republice už další kariéru neudělám, a rozhodla jsem se najít si práci v zahraničí. Do Anglie jsem se pak i částečně přestěhovala.
V roce 2017 jsem pomohla kamarádce, terapeutce metody Cesta od Brandon Bays, se zahojením strachu z rodových linií, a kamarádka mě nakopla, abych si založila vlastní živnost. Vysvětlila mi, že mám obrovský potenciál pomáhat lidem svými dary a že se nemám ničeho obávat a vykročit na cestu žít své poslání naplno.
Na cestu jsem opravdu postupně vykročila a je to jízda dodneška. Je pro mě opravdu vzrušující, že můžu pomáhat lidem něčím, kvůli čemu mě dřív považovali za divnou, a přesto, že mi tvrdili, že to nejde.
