Regresní terapie, Kineziologie a Bachovy esence Markéta Humplíková

25/01/2026

Karel Kryl zpívá v jedné své písni:.."Děkuji za slabost, jež pokoře mě učí. Pokoře, pokoře pro radost. Pokoře bez područí. Děkuji, děkuji za slzy. Ty naučí mě citu"...

V jedné konstelaci se otevřelo téma, které ve mně ještě dlouho bude doznívat. Téma pokory. Nebo spíš toho, co si pod tímto slovem mnozí z nás nesou.
Dcera a její otec. A bylo zřejmé, že pro tuto dívku nebylo bezpečné být malá, cítící, otevřená. Nešlo nutně o otevřené násilí. Spíš o chlad, tvrdost, nadřazenost, absenci opravdového kontaktu. O místo, kde cit nebyl vítán.
Dcera se v tom vztahu naučila něco velmi podstatného:
že slabost bolí.
že otevřenost může vést k ponížení.
a že empatie ji staví do zranitelné pozice.
A tak se v ní pokora nepropojila s klidem a vnitřní silou, ale s pokořením. S pocitem být dole. Být menší. Mlčet. Vydržet.
Když jsme se v konstelaci dotkli dospělého života této ženy, bylo vidět, jak si nese silné obrany. Tvrdost. Kontrolu. Odstup. Místy i schopnost zranit druhé dřív, než by mohli zranit oni ji. Ne ze zloby. Ale ze strachu, že by se znovu mohla ocitnout v pozici té malé, nechráněné dcery.
A tam zazněla důležitá věta, i když nebyla vyslovena slovy:
Abych už nebyla pokořená, raději budu tou, kdo má navrch.
Empatie se v takovém nastavení stává rizikem.
Pokora hrozbou.
Cit slabinou, kterou je potřeba mít pod kontrolou.
Teprve když se v konstelaci začal narovnávat vztah k otci a k autoritě, něco se změnilo. Dcera už nemusela bojovat o svou hodnotu. Nemusela dokazovat sílu. Nemusela ubližovat, aby zůstala v bezpečí.
V tom prostoru se ukázalo, že skutečná pokora nevzniká z ponížení.
A že skutečná empatie neznamená ztratit sebe.
Pokora může být stavem, kdy stojím rovně.
Empatie může být cítěním, které vychází z bezpečí, ne z oběti.
A když tohle dosedlo, přišly slzy.
Ne slzy bezmoci.
Ale slzy návratu k citu, který už nemusí bolet.
A tehdy dostala slova jiný význam:
Děkuji za slabost, jež pokoře mě učí.
Ne pokoře, která láme.
Ale pokoře, která uzdravuje.

24/01/2026

V úterý začínáme, ještě se můžete přidat ❤️

VNITŘNÍ KOMPAS - ÚVOD DO SVALOVÉHO KINEZIOLOGICKÉHO TESTU

Tohle setkání je pro každého, kdo chce porozumět tomu, co tělo skutečně sděluje — jemně, bezpečně a bez tlaku.

Pomocí svalového kineziologického testu a Barometru chování se naučíš nahlížet pod povrch automatických reakcí a vzorců. Nečekej dramatické ponory — naopak. Půjdeme jen tam, kde je ti příjemně. Tak akorát.

Společně prozkoumáme:
🌿 signály těla
🌿 emoce v pozadí
🌿 napětí vs. uvolnění
🌿 co je pro tebe právě teď pravdivé

Naučíš se základy:
✨ jak používat svalový test
✨ jak pracovat s Barometrem chování
✨ jak hledat počátek svých potíží

Setkání probíhá v klidné, laskavé atmosféře.
Bez masek. Bez hodnocení. V přijetí.
Pokud cítíš, že je čas potkat se sám/sama se sebou — pozvolna a jemně — jsi vítán/vítána 🤍

Na toto setkání bude navazovat několik dalších praktických seminářů dle dohody účastníků.

Kdy: 27.1. od 15:00 - 20:00
Kde: Masarykova 750/316, Ústí nad Labem
Lektor: Mgr. Markéta Humplíková

725 240 439
marketahumplikova.ch@seznam.cz

Cena: 1 500,-Kč

21/01/2026

DOTKNI SE SVÉHO POSLÁNÍ - SKRZE INKARNAČNÍ KŘÍŽ

Inkaranční kříž v Human Designu je jedinečné životní téma, se kterým přicházíš na svět. Je to energetický směr, který prostupuje tvými vztahy, rozhodnutími i zkušenostmi. Ukazuje, jak tě přirozeně vnímá okolí, jak skrze svou přítomnost působíš na druhé — a jakým způsobem se skrze tebe naplňuje tvoje duševní poslání. Nejde o úkol, který musíš splnit. Je to spíš jemná nit, která spojuje tvůj život do jednoho smysluplného příběhu.

Cílem tohoto semináře je vytvořit prostor, kde se můžeš vědomě setkat se svou pravdou. Podívat se na své životní téma beze strachu, bez tlaku na výkon — ale v laskavém přijetí a kontaktu se svou podstatou. Půjdeme do hloubky, ale půjdeme jemně.


Ráda tě na tento seminář osobně zvu. Budu tě provázet tak, abys mohla v bezpečí objevovat, vnímat, prožívat a integrovat to, co je pro tebe právě teď připravené.
Společně se podíváme do tvé Human Design mapy — a zároveň budeme pracovat na úrovni těla, emocí i vnitřního prožitku. Podpoří nás například konstelční náhledy, práce s ranou vzpomínkou, emoční naciťování a jemné vedené vnímání, karty a intuitivní symbolika, práce s tělem a somatické vnímání, vědomé psaní, práce s vnitřními částmi, symbolika Bachových esencí a další techniky a vše zakončíme rituálem.


Vytvoříme spolu prostor, kde se můžeš zastavit. Uvidět svůj příběh z nadhledu. Dotknout se témat, která se v tvém životě stále vrací — a podívat se na ně s větším pochopením a laskavostí k sobě.
Možná zjistíš, že své poslání už dávno žiješ.
Jen mu teď dovolíme dostat víc světla a vědomí.


Tento seminář je pro tebe, pokud cítíš, že chceš:
- rozumět víc sama sobě
- vnímat, kam tě život vede
- žít autentičtěji a vědoměji
- dovolit si lehkost a přirozenost
- spočinout ve své energii

Já tu budu — jako průvodkyně, opora, svědek.
Ty přijď taková, jaká právě jsi.
Jsi vítána. Celá. Pravdivá. V bezpečí.

Cena: 4 700kč

V ceně kurzu není zahrnuto ubytování (cca 2000 tisíce Kč)

Kdy: 8-10.5. 2026
Kde: Penzion Čtyřlístek, Tisá
Kontakt: marketahumplikova.ch@seznam.cz
725240439

18/01/2026

INTEGRAČNÍ PROHLUBUJÍCÍ KONSTELAČNÍ VÝCVIK aneb už to není na koho svádět: INTUICE, EMPATIE a ODSTUP

Právě proběhly konstelace v rámci prohlubujícího výcviku na téma intuice, empatie a odstup. Téma, které se nedá pochopit jen hlavou. Otevírá se spíš v těle, v tichu, v místech, kde jsme se kdysi museli přizpůsobit, abychom mohli zůstat ve vztahu. V konstelacích se znovu a znovu ukazovalo, že nejde o to cítit víc nebo míň, ale umět rozlišovat.

Intuice a empatie spolu úzce souvisí. Empatie nás otevírá světu druhých, intuice nás vrací k sobě. Když je empatie silnější než spojení se sebou, začneme cítit emoce, které nám nepatří. Přestáváme vědět, co je naše a co jsme převzali. Intuice se v takových chvílích nestahuje proto, že by zmizela, ale proto, že není slyšena. A jindy se stane pravý opak – emoce druhých jsou příliš intenzivní, zahlcující, a tak se odpojíme. Vytvoříme odstup, který nás chrání, ale zároveň nás odděluje i od vlastního cítění. Mezi splynutím a odstřižením se pak pohybujeme celý život.

Velmi silně se ukázalo, že tento pohyb má často kořeny v dětství. Tam, kde jsme se museli naladit na rodiče, vznikla přehnaná empatie. Tam, kde nebyl nikdo, kdo by unesl naše emoce, vzniklo vypnutí. Empatie se stala strategií přežití. Díky ní jsme věděli, kdy je bezpečno, kdy ne, co druzí potřebují. Jenže čím víc jsme byli zaměření ven, tím méně prostoru zůstávalo pro nás. A empatie k sobě samým se vytratila. Ne proto, že bychom byli necitliví, ale proto, že na sebe už nezbylo místo.

V konstelacích bylo patrné, jak zásadní roli v tom hrají máma a táta. Ne jako viníci, ale jako první emoční pole, ve kterém jsme se učili cítit. Skrze mámu se často učíme, zda je svět emočně bezpečný. Skrze tátu, zda máme právo mít hranice a odstup. Pokud jeden z nich chyběl, byl zahlcený nebo vzdálený, mohli jsme se naučit nevěřit svému vnitřnímu hlasu. Intuice často mlčí tam, kde kdysi nebyla vítaná nebo byla příliš ohrožující.

To, co se v poli znovu objevovalo, bylo jednoduché a hluboké poznání: intuici není třeba zesilovat, stačí se k ní vrátit. A empatie se nemusí zmenšit, aby nás neničila – potřebuje se opřít o zdravý odstup. Ten nevzniká zavřením srdce, ale návratem k sobě. Ve chvíli, kdy dovolíme svým pocitům mít stejnou váhu jako pocitům druhých, se empatie a intuice znovu potkávají. Ne v chaosu, ale v klidu. A z tohoto místa je možné cítit – bez ztráty sebe.

16/01/2026

TRAUMA INFORMOVANÝ PŘÍSTUP aneb, abych byla pro své klienty bezpečná 🥰🤠🙃

"Integrované trauma je moudrost, neintegrované trauma jsou obtíže.”

(Thomas Hübl)

S traumatem pracuji už nějakou dobu. Vždy jsem vnímala, že to, co člověk prožívá a jak reaguje, není náhoda ani slabost, ale otisk zkušeností, které se zapisují hluboko do těla, nervového systému a vztahů. Trauma pro mě nikdy nebylo jen o události samotné, ale o tom, co v člověku zůstalo neintegrované a dál ovlivňuje jeho život.

Roční výcvik Trauma informovaný přístup v pomáhajících profesích pro mě nebyl o zásadním obratu, spíš o zpřesnění a rozšíření pohledu.

Díky polyvagální teorii dnes ještě jasněji vidím, jak moudře se nervový systém snaží chránit – i když se to někdy navenek projevuje obtížemi. To, co není integrované, se totiž neprojevuje jako moudrost, ale jako zátěž.
S tímto porozuměním se proměnil i můj vztah k traumatu samotnému. Je klidnější a méně hodnotící.

Vím, že traumatické symptomy nevznikají jen kvůli tomu, co se stalo, ale kvůli energii, která tehdy nemohla být uvolněna a zůstala uvězněná v nervovém systému. Když se na trauma díváme touto optikou, mizí tlak na rychlou změnu a vzniká prostor pro respekt k tělu a jeho tempu.

Vztah s klientem a pocit bezpečí pro mě byly vždy zásadní. Dnes ale cítím, že jsou možná ještě důležitější než samotná terapie. Protože dokud se nervový systém necítí bezpečně, nemůže povolit. A bez tohoto uvolnění se skutečná změna děje jen těžko. Terapie pak nezačíná technikou, ale přítomností, klidem a vztahem.

Trauma-informovaný přístup mě neposunul jinam. Spíš mě ještě víc ukotvil v tom, co jsem už dlouho cítila: že léčivý proces začíná tam, kde je člověk viděn, slyšen a v bezpečí.

A proto dnes říkám:
Už nejsem jen terapeut.
Jsem trauma-informovaný terapeut.

“ Příčinou traumatických symptomů není samotná událost. Symptomy pocházejí ze zbytků energie kterou tělo nevybilo. Tato energie v těle zůstává uvězněna v nervovém systému, odkud pustoší tělo i mysl.”

(Peter Levine)

04/01/2026

VNITŘNÍ KOMPAS - ÚVOD DO SVALOVÉHO KINEZIOLOGICKÉHO TESTU

Tohle setkání je pro každého, kdo chce porozumět tomu, co tělo skutečně sděluje — jemně, bezpečně a bez tlaku.

Pomocí svalového kineziologického testu a Barometru chování se naučíš nahlížet pod povrch automatických reakcí a vzorců. Nečekej dramatické ponory — naopak. Půjdeme jen tam, kde je ti příjemně. Tak akorát.

Společně prozkoumáme:
🌿 signály těla
🌿 emoce v pozadí
🌿 napětí vs. uvolnění
🌿 co je pro tebe právě teď pravdivé

Naučíš se základy:
✨ jak používat svalový test
✨ jak pracovat s Barometrem chování
✨ jak hledat počátek svých potíží

Setkání probíhá v klidné, laskavé atmosféře.
Bez masek. Bez hodnocení. V přijetí.
Pokud cítíš, že je čas potkat se sám/sama se sebou — pozvolna a jemně — jsi vítán/vítána 🤍

Na toto setkání bude navazovat několik dalších praktických seminářů dle dohody účastníků.

Kdy: 27.1. od 15:00 - 20:00
Kde: Masarykova 750/316, Ústí nad Labem
Lektor: Mgr. Markéta Humplíková

725 240 439
marketahumplikova.ch@seznam.cz

Cena: 1 500,-Kč

03/01/2026

Přijď se potkat s novým rokem jinak🤗

Po-Novoroční konstelace
9.1. 2026 od 14:00

Nový rok. Nové nastavení.

Konstelace — prostor, kde se můžeš potkat se svou pravdou.
Jemně. Bez tlaku. V bezpečí.

23/12/2025

Možná letos Vánoce prožíváme každý jinak.
Někdo s radostí, někdo s únavou, někdo jen tak, že den po dni pokračuje.
Někdo má pocit, že se věci konečně hýbou správným směrem.
A někdo má pocit, že se pořád snaží a stejně stojí na místě.

A víte co?

Všechno z toho je v pořádku.
Pokud se vám teď daří, přeju vám, ať si to umíte opravdu dovolit cítit.
Bez strachu, že o to přijdete.
Bez potřeby to zmenšovat nebo omlouvat.

A pokud je vám teď těžko, chci vám říct, že v tom nejste sami.
Možná nesete věci, které nejsou vidět.
Možná už nemáte sílu vysvětlovat, proč je to tak, jak to je.

A i to má své místo.

Jako terapeutka denně slyším příběhy plné ticha.

Jako člověk vím, že některé ticho bolí víc než slova.
A že ne všechno se dá „vyřešit“ — někdy to stačí jen unést.

Přeju vám, abyste si o těchto svátcích nemuseli nic dokazovat.
Abyste nemuseli být veselí, když to tak necítíte.
Abyste nemuseli být silní, když potřebujete spočinout.
Přeju nám všem malé, tiché chvíle.

Jedno opravdové nadechnutí.
Jeden pocit, že to, co teď je, stačí.

Děkuju, že tu se mnou jste.
Že sdílíte, cítíte a dovolujete si být opravdoví.
Přeju vám Vánoce, které budou blíž než dokonalé.
A nový rok, který s námi všemi bude zacházet o něco jemněji.

Markéta 🤍

12/12/2025

Když se radost potká s užitkem – stejně jako v adlerovské terapii dětí

V posledních dnech jsem krásně spojila příjemné s užitečným.
Absolvovala jsem v Mansiu kurz Rozhovor s dětmi a dospívajícími – a protože jen učení by bylo málo, vzala jsem to jako příležitost strávit čas i s manželem. Vánoční Brno tomu dodalo kouzlo: trhy, punč, kino, koncert… prostě taková milá směs zážitků, která hladí na duši i inspiruje.

A musím říct, že od té doby, co pracuji mimo jiné jako „terapeut“ ve škole, se mi otevírá úplně nová perspektiva v práci s dětmi. Denní kontakt s jejich světem, drobnými radostmi i obavami mě učí vnímat terapii ještě citlivěji. Vidím, jak moc záleží na tom, aby se dítě cítilo důležité, slyšené a součástí spolupráce – a jak rychle pak dokáže růst.

A právě to je krásné jádro adlerovského přístupu.
Terapie s dětmi není rigidní proces. Je to prostor, kde se hravost potkává s užitečností, kde je dítě partnerem, nikoli objektem změny. Adlerovský přístup stojí na spolupráci, sounáležitosti a na tom, aby dítě zažilo přijetí, zájem a pocit důležitosti.

Práce s dětmi je specifická – každé setkání je jiné, každé potřebuje jiný jazyk, jiný rytmus, jiný způsob, jak se k sobě přiblížit. Proto je v terapii tak důležité propojit kreativitu, zvědavost a hru s pevně drženým rámcem, který dává jistotu.

A když se to propojí, vzniká mezi dítětem a terapeutem prostor, kde se mohou dít malé i velké změny.
Stejně jako v těch brněnských dnech – když se spojí užitečné s příjemným, vznikne zážitek, který má smysl a přináší radost.

08/12/2025

KDYŽ LÁSKA PŘESKOČÍ GENERACI

"Rodinko moje konstelační, ráda bych se vámi sdílela, jak se mnou pohnula konstelace K. v neděli 🥹
Dokleplo to moje pochopení mojí babičky, která byla nejlepší babi ever, ale jako máma byla sedřená a i když milující, tak pro děti vyčerpaná.
Ale to nejzásadnější: nechávám babičky mých dětí babičkami. Ať je milují tak, jak to nezvládly se svými dětmi. Ať je hýčkají tak, jako nemohly svoje děti a hlavně: ať si s nimi prožijí to, co si tolik přeje každá babička - tu lehkost bytí s bytostí, která je budoucnost jejich rodu 💖
Mockrát děkuji. Být součástí té konstelace ze židle mi dalo neskutečně mnoho vjemů a vhledů 🥰
K. děkuji za tvoje sdílení, Markét děkuji za laskavou trpělivost a vedení a všem, kdo toho byli součástí a dodali tomu energii.
Taky mi to ubralo “soutěžení” s babičkami. Prostě jsem máma. Nechci vám kupovat všechno, na co ukážete, ale chci být s vámi, když je vám ouvej a nikdo jiný, než máma, to neutiší 💖 Našla jsem v tom krásné poselství"

Když babička dokáže dát vnoučatům to, co nedokázala dát svým dětem – rodový vzorec napříč generacemi:

V konstelacích se často ukazuje jeden silný a bolestně známý vzorec:
dcera je zraněná z toho, že její máma nedokázala být laskavou a přítomnou matkou…
ale u jejího dítěte se tato žena najednou promění v něžnou, láskyplnou babičku.

A to bolí.
Zvlášť když dcera cítí: „Mně to nedala. Mně to chybělo. Proč zrovna ona to dostává?“

Jenže konstelace ukazují, že nejde o osobní selhání.
Je to systémový vzorec, který se v rodech opakuje po generace.

Když je žena matkou, nese plnou tíhu. Všechny nezpracované rodové bolesti, tlak, starosti, přežívání. Nemá prostor na lehkost.
Ale když se stane babičkou, její místo v systému se posune zpět – a s tím se uvolní energie, která dřív nemohla téct.

A tak dává své vnučce něco, co nedokázala dát svému dítěti.
A často přesně to, co kdysi ona sama nedostala od své mámy.

V konstelacích je pak vidět celý řetěz:
dcera − matka − babička − prababička…
Všechny ženy, které nemohly dát, co samy postrádaly.

A právě uvědomění tohoto vzorce často přináší úlevu:
Není to proti mně.
Není to proto, že mě nemilovala.
Je to proto, že tehdy nemohla – a teď už může.

Když tohle žena uvidí, často se v ní něco odblokuje. Přestane bojovat o něco, co bylo kdysi ztracené, a dovolí svému dítěti přijmout to dobré, co od babičky přichází.

A právě v tom se rod začíná léčit.

12/07/2025

Spousta z vás se mě ptá, kdy bude začínat další konstelační výcvik. Tady jsou slíbené informace a termíny bloků.

KONSTELAČNÍ VÝCVIK 2026/2027

Více než roční cesta k sobě, která promění tvůj život
Tahle cesta není jen o tom naučit se „dělat konstelace“.
Je o tom ponořit se hluboko do sebe, potkat se s tím, co jsme si celý život nesli — a často nevěděli. Je to cesta k tělu, k duši, ke svému příběhu.

Výcvik tě vede do míst, kde se rodí opravdová proměna – ne skrze další techniky, ale skrze prožitek, vědomí a pravdivost.
V průběhu víc než roku se dotkneš témat, která formují tvůj život – od zrození, vztahu k matce a otci, přes dětství, školu, vztah k autoritám, vnitřnímu dítěti, sourozencům, partnerům, vlastním dětem… až po práci, hojnost, nemoc, trauma, lásku i smrt. Budeš se setkávat se svými stíny, strachy i zraněními. Ale zároveň začneš znovu cítit, co to znamená být celý. Přirozený. Ve své síle. V pohybu duše.

Tenhle výcvik nevede guru. Vedu ho já – žena, která se mnohokrát zakopla, a vždycky znovu vstala. Život mě naučil soucitu, pravdivosti a schopnosti vidět pod povrch. Jdu vedle tebe, ne před tebou. Věřím, že skutečný průvodce tě nevede k sobě, ale k tobě. Ukazuju směr, ale zároveň tě vedu k tomu, abys naslouchal/a svému tělu, intuici a vnitřnímu rytmu.

Pracuji citlivě, uzemněně, hluboce, ale s notnou dávkou humoru. Vycházím z různých směrů – systemických a rodinných konstelací, práce s tělem a emocemi, hlubinné regresní terapie, Human Designu, vědomého umírání, vnitřního dítěte, archetypů, pohybů duše… ale vždy je pro mě nejdůležitější živý člověk. Ty.

A ano, je to transformační cesta. Taková, která se nepíše jen do poznámek, ale do tvého života. Změna nezačne na semináři. Začne ve chvíli, kdy se najednou doma zachováš jinak než dřív. Kdy pochopíš, proč se ti pořád dokola děje to samé. Kdy tě tvé tělo pustí do místa, které předtím bolelo. Kdy si dovolíš milovat. Kdy odpustíš. Sobě. Druhým. Životu.

Počítej s tím, že se nejdřív rozložíš. A pak se znovu poskládáš – jako puzzle. Pomalu, po kouscích, ale tentokrát vědomě.

A přidanou hodnotou? Tou je skupina. Skupina, která se stane něčím jako rodinou. Lidé, se kterými půjdeš na dřeň. Hluboká přátelství na celý život. Místa, kde nebudeš muset nic předstírat. A i když bude hodně slz… bude taky hodně smíchu. Protože když se srdce otevře, umí se smát i plakat zároveň.

Pokud tě to volá, vítej.
Tahle cesta je pro tebe.

Termíny:

14. – 15.3. 2026
JÁ a můj původní rodinný systém. JÁ a osudy mých předků: Předek, se kterým jsem spojen/a osudem a jehož příběh nese můj život.

25. - 26.4. 2026
JÁ a mé vnitřní dítě, jak se vidím a přijímám. Cesta k přijetí a uzdravení dětských zranění.

5. – 7.9. 2026 (výjezdní blok)
JÁ a můj adolescent: mlčení, vzdor i přizpůsobení. Já a vztah k mému tělu. JÁ, škola a vztah k autoritám.
Integrační proces: konstelace jako cesta k celistvosti

5. – 6.9. 2026
JÁ a můj vnitřní kritik a soudce. JÁ jako rodič: kterým jsem a kterým jsem nechtěl/a být.

16. – 18.10. 2026
JÁ a můj příchod na svět, porodní konstelace: když začátek utváří celý příběh. Konstelace traumatu: Co tělo nikdy nezapomnělo

28. – 29.11. 2026
JÁ a můj partner. JÁ jako partner. JÁ a mé vztahy. JÁ a láska ve všech podobách. Co ve mně hledá spojení a co se brání blízkosti.

8. – 10.1. 2027
JÁ a mé symptomy: když tělo mluví. Já a má Ne-moc: když duše volá o pomoc. Setkání se svými stíny a strachy, závislosti, posedlosti.

20. – 21.3. 2027
JÁ a energie hojnosti: vztah k hodnotě, přijímání a dávání. Pracovní konstelace. Já a můj vztah k penězům.

1. – 2.5. 2027
Já a můj sourozenec: narozený, nenarozený, potracený. Sourozenecké otisky – skrytá loajalita, vina, boj o místo. Uznání svého místa ve světe.

11. -13.6. 2027 (výjezdní blok)
Individuální konstelace: Já jako průvodce sobě – individuální konstelační dovednosti

Kde: Masarykova 750/316, Ústí nad Labem
www.regresni-terapie-ul.cz
marketahumplikova.ch@seznam.cz
tel: 725 240 439

cena: 38 000 Kč (záloha 8 000 kč) – je možné se domluvit na splátkách

23/06/2025

Slunovratový blok Human design konstelací – hluboké setkání duší

Za mnou (a námi) je další výjezdní blok Human design konstelací.

Každý takový blok je pro mě jako živý organismus. A stejně jako se nikdy nevykoupeš dvakrát ve stejné řece, ani žádná skupina není stejná. Jiní lidé, jiná témata, jiné dynamiky, jiný tón. A právě v té rozmanitosti je krása.

Co ale zůstává jako společný základ – je Human design a konstelační práce. Ty tvoří kotvu, která nás drží v hlubokém procesu. Tentokrát to bylo opět silné, trefné, osobní a hluboce obohacující. Všichni jsme přišli se svými tématy, otázkami a hledáními. A skrze konstelace jsme mohli nejen vidět, ale i cítit, co je pod povrchem. Kde se to láme. Kde to proudí. Kde to bolí – i kde to uzrálo.

Tyto konstelace jsou jiné než ty klasické. Jsou integrační. Neřešíme jen příběhy. Integrujeme části své mapy do vlastního života. Díváme se na svoje dary, výzvy, slepá místa – a snažíme se je pochopit nejen rozumem, ale hlavně tělem a duší. V prostoru, kde jsme viděni, slyšeni a přijímáni.

A možná právě proto je pro mě tahle práce tak srdeční. Nejsem tu jen jako terapeut. Jsem tu jako člověk. A skupina pro mě není jen soubor účastníků – je to moje rozšířená rodina. Cítím vděčnost. Pokoru. A hluboké propojení.

Tentokrát jsme se potkali v době letního slunovratu, kdy se světlo dotýká všeho kolem s největší intenzitou. A tak samozřejmě nechyběl ani rituál – chvíle, kdy jsme každý mohl něco pustit, něco poděkovat, něco přivítat. V kruhu, v tichu i ve slovech.

Děkuji všem, kteří byli součástí. Děkuji za podporu, za důvěru, za otevřenost, za odvahu. Děkuji i sama sobě, že mohu dělat práci, která dává smysl. A že na té cestě nejsem sama.

A v neposlední řadě děkuji mojí pravé ruce, mé blízké duši a přítelkyni, Marcela Štorcová Máce, za asistování a její laskavý organizační talent a řád, o který se mohu opřít ❤️

Jsem vděčná.

S láskou,
Markéta