22/05/2025
Vztahy
Za posledních několik let jsem se seznámila s muži, kteří buď nemají partnerku a štve je to (obvykle jsou naprosto rozbití), nebo ji mají, ale nejsou v tom vztahu spokojení a často to řeší nevěrami… Před rokem mi jeden z nich řekl, že se chce rozejít s partnerkou, ale zatím na to nebyla vhodná příležitost. Řekla jsem mu na to, že ta nebude nikdy. Buď to chce udělat, a pak by to měl udělat, a nebo nechce a hledá nějaké až… Když jsme spolu mluvili po půl roce, ptala jsem se, jestli se už s ní rozešel, řekl mi, že ne a že nejspíš bude hledat "kamarádku s výhodama". Zeptala jsem se ho, jestli se to jeho partnerce bude líbit, a on se na mě obořil, že ne, že jí to neřekne.
Muži často jdou do takového řešení (Netvrdím, že ženy ne, ale já takové neznám.). Není to fér ani pro jednu stranu! Ten, kdo to dělá, ubližuje minimálně jednomu protějšku, ale spíše oběma (samozřejmě, pokud na tom nejsou domluvení).
Slyšela jsem názor, že si špatně vybrali, že je těžké si dobře vybrat… Omyl!!! Nikdy si nevybereme špatně. Vždy si přitáhneme partnera odpovídajícího našemu aktuálnímu nastavení. Přesně to je důvod, proč jsem si po rozvodu nehledala partnera. Věděla jsem, že když jsem vztahově rozbitá, přitáhnu si také vztahově rozbitého...
Všichni výše uvedení muži mají společné to, že mají v sobě nezpracované nějaké podvědomé programy, díky kterým se jim ty vztahy nedaří a ještě k tomu nemají „koule“ se k tomu postavit čelem, a když vyhodnotí, že ten vztah není dobrý, z něj férově odejít.
To, že vztah není v pořádku, nemusí být jejich „vina“. Vždycky jsou na to dva (nemíním brát v úvahu variantu tři) a na tom, jak vztah vypadá, se podílejí oba. Nicméně je možné, že jeden na sobě pracuje a druhý ne, takže se jejich cesty odkloní. Potud je to v pořádku, ale často nejsme natolik ve své síle, abychom to s tím druhým férově ukončili. Mnozí nechávají vztah "vyhnít", případně doufají, že to ukončí ten druhý.
Žijeme v době, kdy se planeta a energie a lidé… mění. Mnozí se probouzejí – v tomto jsou mnohé ženy před muži napřed, ale může to být v daném partnerství naopak. Ženy (zdaleka ne všechny) se začaly probouzet o mnoho let dříve, teď už se pomalu probouzejí i muži. Samozřejmě, že jsou v obou pohlavích i výjimky, které potvrzují pravidlo. Nicméně to znamená, že v mnoha párech jsou na tom partneři odlišně a ty rozdíly neustojí. Stačí, aby si jeden partner v sobě vyřešil programy, které mu ten druhý hrál, a ten druhý si ty svoje „nechal“. Pak ten první už mu ty jeho hrát nebude a logicky si pak potřebují k sobě najít protějšek, který bude odpovídat jejich současnému nastavení.
Okolo nás je spousta nefunkčních vztahů. Mnozí lidé jsou s tím druhým ze zvyku, z finančních důvodů, z lítosti, kvůli dětem (to je hodně krátkozraké, protože děti vše vnímají), ze strachu ze samoty… Základem je zapracovat na sobě a dostat se do své síly. Pak jsme schopni se nebát ani samoty ani toho, že si nikoho nenajdeme (je na Zemi 6 miliard lidí), a s láskou opustit nefunkční vztah. Navíc nikdy nejsme sami.
Ono je hezké i třeba vědět, jakého partnera bychom chtěli mít, ale je důležité si uvědomit, jestli to i umíme žít. Např. pokud chci partnera, který nebude na mě žárlit, a já sama v sobě žárlivost nebudu mít zpracovanou, logicky si najdu takového, který žárlit bude. Místo žárlivosti si dosaďte cokoliv, co vás trápí. Vždy to, co chci, aby ten druhý nedělal, musím mít vyčištěné v sobě.
Pokud byste měli zájem si nechat pomoci nějaké podvědomé programy vyčistit, ozvěte se mi.
S láskou ❤
Jitka
V nás všech jedou nějaké podvědomé programy. Ty nám obvykle zrcadlí druzí lidé. Více o tom píšu ve článku
Svým vnitřním nastavením (podvědomým) si do života přitahujeme takové lidi, kteří nám budou něco hrát - zrcadlit. Je to proto, abychom si díky nim uvědomili, co ještě nemáme zvládnuté.