16/08/2022
Není ve skutečnosti to jediné, co od nás život opravdu žádá:
Abychom se projevili, jako osobnost, kterou skutečně jsme?
Nedospějeme právě tím, když se projevíme, jak nejlépe dovedeme a to alespoň do té míry, do jaké nám to naše vnější podmínky - které mnohdy nemůžeme ovlivnit - umožňují?
Každý v sobě máme archetyp hrdiny
Je to ta část nás,
která se chopí úkolu,
překoná strach a
jedná tak, jak je potřeba.
Úkolem vnitřního hrdiny
je přemoci síly temnoty:
STRACH a OTUPĚLOST.
I Markus Aurelius hledal, jak dospět a když se mu ráno nechtělo ani vstát, připomínal si:
“Procitám k svému lidskému dílu.
Mám být tedy dále rozmrzelý, jestliže se ubírám k práci, ke které jsem zrozen a pro kterou jsem byl do vesmíru uveden?
Či snad jsem určen k tomu, abych si hověl na teplém lóži? “Ale je to příjemnější?”
Tedy k příjemnostem jsi zrozen, můj milý, a nikoliv k práci a k činnosti?”
Pamatujete i hrdina potřebuje sám sebe po ránu přemluvit, aby vstal z postele a šel dělat to, k čemu byl zrozen!
A co teprve my,
ne/obyčejní lidé?
Zdroj/inspirace: James Hollis, Uvědomělý život, Alferia 2019