30/12/2025
Než začneš plánovat rok 2026,
zastavila ses opravdu u roku 2025?
Možná právě tady začíná rozdíl mezi cíli,
které si jen přeješ
a cíli, které skutečně žiješ.
Uzavření roku není o výkonu.
Je o vděčnosti.
O tom podívat se zpět a říct si:
„Tohle jsem zvládla. Tohle mě posílilo. Tohle mi dalo smysl.“
Vděčnost uklidňuje tělo
a dává mysli pocit bezpečí.
My si s manželem zapisujeme vděčnosti celý rok
a na jeho konci si je navzájem čteme.
Je to tichý, hluboký moment,
kdy si znovu připomeneme,
kolik dobra se už stalo.
A přesně tím posilujeme mentální nastavení úspěchu.
Pokud se ale nezastavíš,
můžeš si i ten nejhezčí cíl postavit
na vyčerpání, tlaku
a pocitu „zase nejsem dost“.
A pak se divíme,
že ho po pár týdnech pustíme.
Z vděčnosti pak mohou vyrůst cíle.
Přirozeně. Bez tlaku.
Cíle, které:
dávají smysl,
jsou realistické,
a hlavně – jsou opravdu tvoje.
Drž se SMART,
ne vzdušných zámků.
Jakmile máš cíl napsaný,
zastav se u jediné otázky:
Dělám pro jeho naplnění
alespoň jednu malou věc každý den?
Odpověď ti napoví víc než motivační kniha.
Pokud ne, důvod často není lenost.
Někdy:
nejsme k sobě pravdiví,
chceme to, co „by se mělo“,
a naše podvědomí jde úplně jiným směrem.
Jindy chybí odvaha, vůle nebo disciplína.
Tohle všechno se dá odhalit a změnit.
V bezpečném prostoru, bez hodnocení.
Na koučinku často zjistíme,
že problém není v cílech,
ale v tom, odkud vycházejí.
✨ Napiš si dnes:
1 vděčnost za rok 2025
1 cíl pro rok 2026
1 malý krok, který můžeš udělat zítra
A pokud cítíš, že se v cílech dlouhodobě točíš v kruhu,
napiš mi zprávu.
Možná je čas jít víc (Dosebe). 🙏
Namaste Míša
