25/10/2023
Lepší pozdě nežli nikdy...neboj se změn!
Tak jsem se rozhodla, že si sem, sem tam, odložím i nějaký ty vhledy a menší psaní a prostě jen tak, než to hodím někam na blog...
Ještě před pár týdny, teď si na to už pomalu zvykám, jsem si uvědomila, že jsem postupem času změnila svoje priority, a že od sebe neočekávám už vůbec nic. Každý pořád něco očekává od manžela, od dětí, od rodičů, od sebe. Vlastně jsem žila v očekávání spoustu let svýho života. Moje nespokojenost rostla a dřív než jsem si toho mohla všimnout, natož si to připustit a skutečně tím žít, že kdo nic neočekává nebývá zklamán, mě nakonec bylo jasný, že se to musím naučit přijmout, abych našla samu sebe. Nechat to sebou jen procházet. Vlastně si za to můžu i tak trochu sama. Jsem typ, co strašně dlouho drží, a pak najednou bouchne. Mým hlavním problémem byla komunikace se sebou. Zkrátka jsem si nedokázala říct, co chci nebo co nechci a dávala jsem větší důraz omáčkám okolo - "až pak". Dlouhá léta jsem přebírala odpovědnost za druhé, aby byli všichni spokojení okolo, a přitom jsem potlačovala jen svoji lásku v sobě, která čekala na naplnění. Až mě bude tolik a tolik, až pak, až potom a nic...vždycky jsem uvnitř měla takový ten pocit, že musím teď, ale co s tím? Nikdy není pozdě udělat změnu. Když zpětně analyzuju svůj život, byl a je plný dobružství a jediná jistota byl můj vnitřní kompas, no ta intuice. Byla jsem na spoustu věcí sama, ale škoda že mě trvalo tak dlouho, než mě došlo, že bych si bývala přála víc se nestydět za svou křehkost a mnohem mnohem víc se ji naučit přijímat a komunikovat s ní. Taky už vím, že hrát si na hrdinku, která všechno zvládne sama, dře jako kůň a ještě se u toho usmívat, byla a je jen brána do pekel. Chce to řádný kus odvahy postavit se jistým lidským autoritám za možnosti ceny ztráty, ale moje láska za to vždycky bude stát, jen je fajn mít i někoho, kdo drží prostor a to vnitřní znejisťování ti pomůže vyhodit do koše. Není to lehké, ale moje podvědomí mě nikdy nezklamalo a zapřísáhla jsem se, že už mu budu navždycky věřit a nejvíc, když dojde na chvíle, že budu dělat ty největší životní změny.
Víte, že když se jedny dveře zavřou, druhé se otevřou..