10/08/2024
📝Rodiče předávají (svým chováním, reakcemi, výchovou) dětem model fungování vztahů. Z něj budou děti později vycházet i s dalšími významnými osobami ve svém životě.
👨👩👧👦Stejně jako je mohou rodiče naučit nebo nenaučit milovat, cítit se bezpečně v emoční blízkosti nebo se cítit hodnotní, tak je učí i zacházení s vlastními a cizími hranicemi. Hranice si ovšem, stejně jako jiné dovednosti, mohou děti nacvičit a upevnit pouze zkušeností.
🖐Jinými slovy řečeno, nemůžeme očekávat, že budou mít děti pevné a bezpečné hranice, pokud jim neumožníme si je již od dětství stavět a neukážeme jim, že je respektujeme. Mnoho z dospělých neumí říkat "ne", což vede k tomu, že dělají věci, které nechtějí a poté se na sebe i druhé zlobí.
🎭Pojďme vystavět svět, ve kterém je "ne" v pořádku stejně jako "ano". Kde se nesnažíme každé dětské "ne" přetlačit autoritou, zlehčováním nebo kritikou (např. "To je od tebe sobecké, že nechceš kamarádovi půjčit svoje autíčko!")
Vybavíte si situaci, kdy jste respektovali "ne" svého dítěte? Vnímali jste to jako známku jeho asertivity nebo jako vzdor?
Když se jako děti naučíme, že naše "ne" nikdo nerespektuje, nenaučíme se sami sebe vážit. Pro děti je důležité, aby si uvědomily svojí hodnotu a aby dokázaly důvěřovat svým potřebám. Bez rodičů, kteří respektují jejich hranice, budou mít ale pocit, že ostatním musí vždy vyhovět a všechno odsouhlasit.
Proto je důležité, abychom respektovali, když dítě říká “ne”. Můžeme jim tím pomoci rozvinout jejich samostatnost, vybudovat si sebedůvěru a nastavit si zdravé hranice.❤
