Pracuji v IT oblasti. Teď si asi říkáte, proč by jste měli číst něco od někoho kdo má sotva jedno dítě, pracuje s počítači a vyjadřuje se k mateřství že? Před kariérou v ITjsem byla taky chůva, osobní asistent handicapovaných dětí, učitelka v MŠ, ZŠ, SŠ. Speciální pedagog ve speciálně pedagogickém centru a chůva v dětském koutku o kapacitě 90 dětí. Je zcela něco jiného pracovat s dětmi a mít dítě.
Teď už to chápu. Nejhorší na mateřství mi přijde to, že se to propaguje jako skvělá věc a něco co má každou naplňovat. Ve skutečnosti je těhotenství a mateřství samá náročná věc. Neříkám, že je to tak u každé ženy, ale já jsem si to moc neužila a každý den mě zatím překvapuje, kolik těch náročných věcí nikde nevidím, neslyším a jsou vlastně normální. Než to ale zjistím, myslím si, že jsem špatná máma, špatná žena a ačkoli svého syna milují, nejradši bych mu našla lepší mámu a odešla někam daleko na víno. O čem to tady tedy bude? O věcech, co jsem nikde nečetla a překvapily mě. Jak v těhotenství tak po něm. O nějakých tipech ohledně věcí co se mají, nemají dělat, doporučují se, nedoporučují a vlastně se člověk nemůže rozhodnout. No a tak dále. Třeba to někomu dalšímu pomůže. Nebo si alespoň vše připomenu až se s mužem pustíme do dalšího dítěte.