26/03/2026
ŽLUTÁ. Dnešní příspěvek je od homeopatika ze žluté barvy. Žlutá jako sluníčko, žlutá jako kuřátko a žlutá jako..... na obrázku jsme se s robotem nedomluvili. Neumim ty správný instrukce, zřejmě. Robot mě vůbec nepochopil, snad bude můj neumělý pokus převést pocit radostné snadnosti, effortless brilliance (zdravim, Jaro), který žlutou vystihuje, do slov pro humanoidy srozumitelnější.
"Plynulost. Plynulost existence, která s sebou nic nevláčí. Žádný pomníky vlastní velikosti, žádný důkazy zásluh. Úsměv. Prostě jen tak, zevnitř ven jako září slunce, bez očekávání, že někdo bude zářit na něj. Mistrovství v použití vlastního těla (ale i vlastní autority) vycházející z dokonalé rovnováhy, bez tendence tlačit nebo se krčit.... anebo v jedné ruce balancovat ty pomníky :) Dokonalost, která je naší přirozeností a ke které se vracíme, když odložíme všechen balast. Naše přirozenost je totiž dokonalá."
Je to taková esence našeho zdejšího já. Duch oděný v pozemské roucho. Žlutá je přesně to, kde začínáte a kde končíte, bez šumu a nánosů různých získaných identit. Je to vaše síla konat, protože žlutá spojuje vnitřní pravdu s vnějšími schopnostmi.
Žlutou potřebujete, pokud zjistíte, že jste ztratili schopnost vnímat radost, a pokud máte potíže s rovnováhou ;). A pokud nikde ve svých činech nemůžete najít sami sebe a žijete s pocitem, že pořád jenom plníte cizí zadání nebo očekávání.