Mgr. Ing. Jana Hoke

01/04/2026

Strach ze ztráty vztahu spolu s pochybnostmi o sobě může vytvářet velké napětí.

Někdy se objevuje potřeba si blízkost víc hlídat, ujišťovat se nebo se přizpůsobovat.
A přesto napětí zůstává.

Možná jsou to chvíle, kdy se potřebujete zastavit
a vnímat svůj vnitřní svět s větším porozuměním, přijetím a bez hodnocení.

Pro tyto chvíle vznikla série Pohádky pro citlivé srdce.
Sedm audiopohádek, které vytvářejí jemný prostor, kde se na to, co prožíváte, můžete podívat jinak.

Pokud budete chtít, můžete si je poslechnout zdarma:
https://jana-hoke.mykajabi.com/pohadky

29/03/2026

Tohle mi přišlo po poslechu jedné z pohádek.

„Nádherné. Poslechla jsem si první pohádku a chci si pustit všechny, protože jsem se v ní našla. Vím, jak se cítil malý stromek, když jeho hudba nemohla znít. Když víte, že toho chcete tolik říct, ale nejde to.
A pak přišla ta malá holčička…
Pohlazení po duši nejen pro stromek, ale i pro mě.“

Ta slova přesně vystihují to, co si přeji, aby tyto příběhy mohly přinášet.
Prostor pro zastavení.
Prostor pro vnímání.
Prostor pro návrat k sobě.

Pokud budete chtít, můžete si je zdarma poslechnout nebo stáhnout zde:
https://jana-hoke.mykajabi.com/pohadky

A možná vás napadne někdo, komu by to mohlo být blízké. Klidně mu odkaz na pohádky můžete poslat.

28/03/2026

Někdy nestačí, že rozumíme tomu, co se ve vztahu děje.

Můžeme to chápat.
Dokážeme si to vysvětlit.

A přesto v nás zůstává napětí, nejistota nebo obavy.

Na úrovni těla, emocí a nervového systému
potřebujeme bezpečný prostor,
ve kterém můžeme zpomalit, naladit se na sebe
a vnímat to, co se odehrává uvnitř nás.

Právě takový prostor mohou vytvářet i příběhy.

S tímto záměrem vznikla série
Pohádky pro citlivé srdce.

Každá z pohádek otevírá jedno z klíčových témat úzkostného citového pouta
a nabízí prostor pro zastavení, hlubší porozumění a přijetí.

Pokud budete chtít, můžete si je poslechnout nebo stáhnout zdarma zde:
https://jana-hoke.mykajabi.com/pohadky

Pokud vás napadá někdo, pro koho by pohádky mohly být přínosné, klidně mu je můžete poslat.

27/03/2026

Někdy může být těžké zastavit se a vnímat, co se v nás ve vztazích opravdu děje.

Často se víc soustředíme na to, jestli jsou druzí v pohodě a jestli je v pořádku náš vztah.
Tomu pak věnujeme velkou část své pozornosti i energie.

A na nás samotné jí už tolik nezbývá.

Může chybět prostor vnímat, co cítíme.
Co potřebujeme.
Co se odehrává v našem vnitřním světě.

Právě proto může být důležité vědomě si takový prostor vytvářet.

S tímto záměrem jsem vytvořila sérii
Pohádky pro citlivé srdce.

Sedm krátkých audiopříběhů,
které se dotýkají témat úzkostného citového pouta
a otevírají prostor pro větší porozumění a kontakt se sebou.

Pokud budete chtít, můžete si je poslechnout zde:
https://jana-hoke.mykajabi.com/pohadky

Pohádky pro lidi, kteří v blízkých vztazích zažívají úzkost, nejistotu, či pochybnosti o sobě. Prostor, který může přinést zklidnění, porozumění a úlevu.

18/03/2026

U úzkostného citového pouta může jít velká část energie do vztahů.

Do přemýšlení, co říct jinak.
Do snahy udržet blízkost.
Do obav, že by se něco mohlo změnit.

Na to, co je jen pro nás, pak někdy nezbývá tolik prostoru.

Může být těžší zastavit se.
Zkoušet nové věci.
Dovolit si být chvíli víc v kontaktu sami se sebou.

Ne proto, že bychom nechtěli.

Často je to způsob, jak se náš nervový systém snaží chránit před tím, co bylo dříve náročné nebo nepředvídatelné.

Pro změnu ale potřebujeme něco jiného než tlak.

Potřebujeme prostor, ve kterém se můžeme postupně cítit víc bezpečně.
A ve kterém se můžeme znovu učit vnímat sami sebe.

Někdy takový prostor nevzniká velkými kroky.

Někdy začíná velmi jemně.
Třeba tím, že se na chvíli zastavíme.

A někdy může být i příběh jedním z míst, kde se k sobě můžeme začít vracet.

15/03/2026

U lidí s úzkostným citovým poutem se často setkávám s tím, že o vztazích hodně přemýšlejí a snaží se na sobě pracovat.

Mnoho věcí si dokážeme dobře uvědomit. Víme, jaké jsou naše staré vzorce, jak reagujeme v určitých situacích nebo co bychom ve vztazích potřebovali.

Přesto se někdy stane, že zejména v náročnější chvíli zareagujeme automaticky podle toho, co je v nás uložené dlouhou dobu.

Naše reakce totiž nevznikají jen na úrovni vědomé mysli. Velkou roli hrají také emoce, nevědomá přesvědčení a reakce těla a nervového systému.

Mnohé z těchto reakcí vznikaly v době, kdy pro nás byly důležitým způsobem zajištění bezpečí.

Postupně ale můžeme do svého života přinášet nové zkušenosti, které pomáhají proměňovat to, jak ve vztazích prožíváme blízkost a jak reagujeme.

Někdy může být i příběh začátkem takové zkušenosti.

14/03/2026

Když má člověk úzkostné citové pouto, může ve vztazích zažívat hodně úzkosti, napětí a pochybností o sobě.

Můžeme to vnímat v těle.
Třeba jako stažení v hrudi, neklid v břiše nebo tlak v hlavě.

Vedle toho se objevují emoce, které někdy mohou být velmi intenzivní.
Může to být strach, smutek, lítost, vztek, zahanbení nebo nejistota.

A do toho vstupuje mysl.
Přemýšlíme o tom, co jsme udělali špatně, co jsme měli říct jinak nebo jak se víc snažit, aby druhý byl s námi v pohodě.

Napětí v těle, tíha v emocích a hodnocení v mysli se tak mohou navzájem posilovat.

Pro mnoho lidí je tento způsob prožívání vztahů známý už dlouho.
Často má kořeny v raných zkušenostech, kdy blízkost nebyla vždy předvídatelná nebo bezpečná.

Někdy nás to vede k tomu, že se v životě v určitých situacích držíme zpátky.

Můžeme váhat, jestli jít do nového vztahu.
Můžeme se bát otevřeně mluvit o svých potřebách.
Někdy se stáhneme i z věcí, které by nám jinak mohly přinášet radost, inspiraci nebo důležitou zkušenost.

Ne proto, že bychom nechtěli žít naplno.
Často je to způsob, jak se náš nervový systém snaží chránit před dalším zraněním.

Když začneme víc rozumět tomu, co se v nás odehrává, může se postupně otevírat prostor pro nové zkušenosti ve vztazích i v dalších oblastech života.

Jaké by to bylo, kdybyste svůj život žili víc naplno?

10/03/2026

Pohádky si často spojujeme s dětstvím.

Někdy ale mohou mít své místo i v dospělosti. Příběhy dokážou velmi jemně otevřít témata, která se jinak vyslovují těžko. Mohou přinést zastavení, porozumění a prostor vnímat vlastní vnitřní svět.

Pro lidi s úzkostným citovým poutem mohou být někdy také způsobem, jak se k sobě přiblížit s větší laskavostí a přijetím.

Myslím si, že pohádky a příběhy mají své místo v našich životech v každém věku.
Jak to máte vy?

04/03/2026

Blízkost v partnerském vztahu si často spojujeme s tím, co dělá druhý člověk.
Jestli je dost dostupný. Jestli reaguje tak, jak potřebujeme. Jestli nám dává dost ujištění.

U úzkostného citového pouta se naše pozornost velmi snadno soustředí právě na partnera a na vztah.

Změna ale často začíná ve chvíli, kdy vědomě obrátíme pozornost k vlastnímu vnitřnímu světu.
Právě tam se může postupně utvářet větší pocit vnitřního bezpečí, který ovlivňuje i to, jak prožíváme blízkost s druhým člověkem.

18/02/2026

U rodičů s úzkostným citovým poutem mohou být situace, ve kterých dítě prožívá stud a zahanbení, obzvlášť náročné. Někdy totiž aktivují i vlastní obavy ze selhání nebo odmítnutí.

Právě citlivost, empatie a schopnost naladění ale mohou být oporou. V náročných situacích, kdy se objeví intenzivnější emoce, nám mohou pomoct principy, které ve vztahu drží bezpečí a blízkost a podporují pocit odpovědnosti bez snižování sebepříjetí.

Který z těchto principů je pro vás ve vztahu s dítětem nejbližší?

17/02/2026

Pocit viny a stud mají odlišný význam.

Pocit viny se většinou vztahuje ke konkrétnímu chování. Může nás vést k nápravě, omluvě nebo změně.
Stud jde hlouběji. Neříká jen, že jsme udělali něco jinak, než jsme chtěli. Přináší tiché přesvědčení, že nejsme dost.

U úzkostného citového pouta se stud může aktivovat velmi snadno. Stačí malé odmítnutí nebo náznak kritiky. Tělo reaguje rychle a mohou se spouštět obranné strategie, které mají chránit před tím, aby nás pocit studu úplně zaplavil.

Rozlišit mezi studem a vinou může být důležitý krok. Vina nás může vést k odpovědnosti. Stud nás často vede k uzavření a k menšímu kontaktu se sebou i s druhými.

16/02/2026

Když máme úzkostné citové pouto, mnoho vztahových signálů čteme jako potvrzení toho, že nejsme dost dobří. Když reakce partnera zasáhnou náš pocit vlastní hodnoty, tělo to často dává najevo jako první. Pokud tyto signály přehlížíme, ozývá se stále hlasitěji a napětí, úzkost nebo tlak se mohou zvyšovat.

Často potom hledáme chybu u sebe. Přemýšlíme, co jsme udělali špatně nebo jak být lepším partnerem. Znovu se aktivuje starý vztahový vzorec, který kdysi pomáhal udržet blízkost a bezpečí.

Porozumění tomu, co se v těchto chvílích děje v našem vnitřním světě a jak reaguje naše tělo, může být prvním krokem k většímu vnitřnímu bezpečí ve vztazích.