Jaroslav Zeman terapie

Jaroslav Zeman terapie Dobrý den, vítám Vás. Má terapie je tvořena tak, aby reflektovala potřeby klienta.

Dobrý den, ahoj.Debata o očkování často stojí na jedné zásadní chybě:porovnává se „riziko vakcíny“bez kontextu „rizika n...
27/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Debata o očkování často stojí na jedné zásadní chybě:

porovnává se „riziko vakcíny“
bez kontextu „rizika nemoci“

Ale medicína takhle nefunguje. Vždy porovnáváme dvě rizika.

A když se podíváme na data: vakcíny patří mezi nejbezpečnější intervence v medicíně

To neznamená, že jsou bez rizika.
Ale znamená to, že jejich přínos je výrazně vyšší

Co je pro vás největší obava z očkování?

Zdroje:
WHO – Vaccine safety

CDC – Vaccine safety monitoring

Taylor et al. (2014) – Vaccines are not associated with autism

ECDC – COVID-19 vaccine effectiveness

Our World in Data – COVID outcomes

Hezký den, Jarda




Dobrý den, ahoj.Nedůvěra k očkování nevznikla dnes.Opakuje se pořád dokola:nová technologiestrachnejistotahledání jednod...
26/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Nedůvěra k očkování nevznikla dnes.

Opakuje se pořád dokola:
nová technologie
strach
nejistota
hledání jednoduchých odpovědí

Tohle není o tom, že by lidé byli „hloupí“.

Je to o tom, jak funguje lidská psychika.

Strach má větší váhu než statistika, osobní příběh než data

A právě proto je důležité:
nejen vědět, ale rozumět

Jak to máte vy?
Věříte více osobní zkušenosti, nebo datům?

Zdroje:
WHO – Vaccine hesitancy

Wakefield AJ (1998, staženo 2010 – The Lancet)

Larson HJ – The State of Vaccine Confidence

CDC – Vaccine safety and misinformation

Hezký den, Jarda




Dobrý den, ahoj.Imunitní systém není jednoduchý „detektor virů“.Je to systém, který se rozhoduje: „Je tohle nebezpečné?“...
25/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Imunitní systém není jednoduchý „detektor virů“.

Je to systém, který se rozhoduje: „Je tohle nebezpečné?“

A právě tohle rozhodnutí je klíčové i pro očkování.

Proto vakcíny neobsahují jen „část viru“, ale i signály, které imunitu aktivují.

Toto je často přehlížený, ale zásadní princip.

Zdroje:
Matzinger, P. – Danger model (Nature Immunology)

Pulendran & Ahmed – Immunological mechanisms of vaccination (Nature Immunology)

Reed et al. – Adjuvants and immune response (Nature Medicine)

Hezký den, Jarda







Dobrý den, ahoj.Očkování nevzniklo včera.Je to výsledek stovek let pokusů, omylů a vědeckého pokroku.Od experimentu s kr...
24/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Očkování nevzniklo včera.

Je to výsledek stovek let pokusů, omylů a vědeckého pokroku.

Od experimentu s kravskými neštovicemi

až po globální eradikaci smrtelné nemoci

Tohle není jen medicína.
To je jeden z největších úspěchů lidstva.

A přesto:
dnes o něm znovu pochybujeme

V dalších příspěvcích se podíváme proč.

Napadlo vás někdy, jak by svět vypadal bez očkování?

Zdroje:
WHO – History of vaccination

CDC – Vaccine timeline

Plotkin et al. – Vaccines

Riedel, S. (2005). Edward Jenner and the history of smallpox vaccination

Fenner et al. – Smallpox and its eradication (WHO)

Hezký den, Jarda




Dobrý den, ahoj.Očkování dnes vyvolává hodně emocí.Ale ve své podstatě jde o jednoduchý biologický princip.Imunitní syst...
23/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Očkování dnes vyvolává hodně emocí.
Ale ve své podstatě jde o jednoduchý biologický princip.

Imunitní systém se učí celý život, otázka není jestli se setká s infekcí, ale jak připravený na ni bude

A právě v tom hrají vakcíny roli.

Tenhle první příspěvek je základ.
Bez pochopení principu se totiž nedá rozumně diskutovat o detailech.

V dalších dílech půjdeme hlouběji:
– historie
– data
– mýty
– covid
– i kontroverze

Klidně napište do komentáře:
Co vás na očkování zajímá nebo znepokojuje?

Zdroje:
WHO – Vaccines and immunization

CDC – Understanding How Vaccines Work

Plotkin et al. – Vaccines (standardní učebnice)

ECDC – Vaccine effectiveness
Our World in Data – Vaccination

Hezký den, Jarda




22/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Chronický stres není jen pocit v hlavě.
Je to stav, který zasahuje mozek, imunitu, hormony i nervový systém.

Právě proto se po dlouhém období tlaku může objevit únava, bolest, infekce nebo emoční propad až ve chvíli, kdy konečně zpomalíme.

Tohle je shrnutí toho nejdůležitějšího z 6.–10. dílu série o stress let-down effect.

Hezký den, Jarda




Dobrý den, ahoj.Proč se bolest, migréna, únava nebo nachlazení často objeví až ve chvíli, kdy konečně zpomalíme?Během ce...
20/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Proč se bolest, migréna, únava nebo nachlazení často objeví až ve chvíli, kdy konečně zpomalíme?

Během celé série jsme si ukázali, že to není „jen v hlavě“.

Za stress let-down effect stojí skutečné změny v mozku, hormonech, autonomním nervovém systému, imunitě i vnímání bolesti.

Tento poslední díl shrnuje hlavní body celé série do jednoho přehledného rámce.

Zdroje:
Kusnecov AW, Anisman H. The Wiley-Blackwell Handbook of Psychoneuroimmunology.

Yan Q. Psychoneuroimmunology: Methods and Protocols.

Costandi M. Neuroplasticity.

Butler D., Moseley L. Explain Pain.

Xiao J. Physical Exercise for Human Health.

Vyverman J. et al. The stress–pain connection in chronic primary pain: A systematic review and meta-analysis.

McEwen BS. Protective and damaging effects of stress mediators.

Hezký den, Jarda












Dobrý den, ahoj.Stress let-down effect nelze vždy úplně odstranit.Ale můžeme výrazně ovlivnit, jak prudce tělo po stresu...
19/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Stress let-down effect nelze vždy úplně odstranit.

Ale můžeme výrazně ovlivnit, jak prudce tělo po stresu „spadne do klidu“.

Cílem není být bez stresu za každou cenu.

Cílem je pomoci nervovému systému, hormonální regulaci i imunitě, aby přechod z výkonu do klidu nebyl příliš náhlý.

Právě v tom hraje roli spánek, pohyb, rytmus dne i způsob, jak po zátěži zpomalujeme.

Zdroje:
Kusnecov AW, Anisman H. The Wiley-Blackwell Handbook of Psychoneuroimmunology.

Yan Q. Psychoneuroimmunology: Methods and Protocols.

Xiao J. Physical Exercise for Human Health.

Butler D., Moseley L. Explain Pain.

McEwen BS. Protective and damaging effects of stress mediators.

Hezký den, Jarda












Dobrý den, ahoj.Stres nemění jen to, jak se cítíme.Dlouhodobý stres může měnit také fungování mozku a tím ovlivňovat poz...
18/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Stres nemění jen to, jak se cítíme.
Dlouhodobý stres může měnit také fungování mozku a tím ovlivňovat pozornost, paměť, emoční stabilitu i schopnost regulovat zátěž.

Moderní neurověda ukazuje, že stres zasahuje oblasti jako amygdala, hipokampus a prefrontální kortex.

Právě proto se při dlouhodobém přetížení může objevit horší soustředění, větší úzkost, emoční vyčerpání nebo pocit, že „už to nejde řídit hlavou“.

Zdroje:
Costandi M. Neuroplasticity. MIT Press.

Kusnecov AW, Anisman H. The Wiley-Blackwell Handbook of Psychoneuroimmunology.

Yan Q. Psychoneuroimmunology: Methods and Protocols.

McEwen BS. Stress and hippocampal plasticity.

Arnsten AFT. Stress signalling pathways that impair prefrontal cortex structure and function.

Hezký den, Jarda












Dobrý den, ahoj.Stres neovlivňuje jen psychiku nebo nervový systém.Výrazně zasahuje také do toho, jak funguje naše imuni...
17/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Stres neovlivňuje jen psychiku nebo nervový systém.
Výrazně zasahuje také do toho, jak funguje naše imunita.

Krátkodobě může stres některé imunitní reakce mobilizovat.

Pokud ale trvá dlouho, začne imunitní regulaci narušovat a právě to může přispět k infekcím, zánětu i zhoršení některých chronických obtíží.

To je jeden z důvodů, proč se někteří lidé „sesypou“ až ve chvíli, kdy náročné období skončí.

Zdroje:
Kusnecov AW, Anisman H. The Wiley-Blackwell Handbook of Psychoneuroimmunology.

Yan Q. Psychoneuroimmunology: Methods and Protocols.

Dhabhar FS. Effects of stress on immune function. Brain, Behavior, and Immunity.

Segerstrom SC, Miller GE. Psychological stress and the human immune system: a meta-analytic study of 30 years of inquiry. Psychological Bulletin.

Hezký den, Jarda












Dobrý den, ahoj.Stres není vždy nepřítel.Krátkodobý stres nám může pomoci zvládnout náročnou situaci, zvýšit výkon a ryc...
16/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Stres není vždy nepřítel.

Krátkodobý stres nám může pomoci zvládnout náročnou situaci, zvýšit výkon a rychle reagovat.
Problém vzniká ve chvíli, kdy se stres stane dlouhodobým stavem, ne jen krátkou reakcí.

Právě tehdy už nejde o adaptaci, ale o biologickou zátěž, která ovlivňuje mozek, hormony, imunitu i bolest.

Zdroje:
Kusnecov AW, Anisman H. The Wiley-Blackwell Handbook of Psychoneuroimmunology.

Yan Q. Psychoneuroimmunology: Methods and Protocols.

Costandi M. Neuroplasticity.

McEwen BS. Protective and damaging effects of stress mediators. New England Journal of Medicine.

McEwen BS, Stellar E. Stress and the individual: mechanisms leading to disease. Archives of Internal Medicine.

Hezký den, Jarda












15/03/2026

Dobrý den, ahoj.

Proč lidé často onemocní první den dovolené?

Neurověda tento fenomén nazývá stress let-down effect.

Během stresu tělo mobilizuje energii, tlumí bolest a moduluje imunitu. Jakmile stres skončí, tyto mechanismy rychle klesají a mohou se objevit symptomy jako migréna, únava nebo infekce.

Stres tedy není jen psychologický — je to komplexní neurobiologický proces.

Hezký den, Jarda





Adresa

Senovážné Náměstí 232/9
Ceske Budejovice
37001

Otevírací doba

Pondělí 08:00 - 18:00
Úterý 08:00 - 18:00
Středa 08:00 - 18:00
Čtvrtek 08:00 - 18:00
Pátek 08:00 - 18:00

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Jaroslav Zeman terapie zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Jaroslav Zeman terapie:

Odkazy

Sdílet

Share on Facebook Share on Twitter Share on LinkedIn
Share on Pinterest Share on Reddit Share via Email
Share on WhatsApp Share on Instagram Share on Telegram

Kategorie