07/05/2026
🌿 „Tři roky jsem žila podle toho, kde je nejbližší toaleta.“
Přesně tak popisuje Martina (45) období, kdy bojovala s ulcerózní kolitidou.
Všechno začalo nenápadně.
Bolesti břicha. Únava. Průjmy. Stres. Pocit, že trávení „nějak nefunguje“. Jenže postupně bylo hůř. Přidala se krev ve stolici, strach odejít z domu a nekonečné období vyčerpání.
Ve 42 letech přišla diagnóza:
👉 ulcerózní kolitida.
A s ní i život, který se začal točit kolem:
– léků,
– diet,
– období klidu a dalších flare-upů,
– a neustálé nejistoty, kdy se vše znovu zhorší.
Martina postupně přestala chodit na oslavy, výlety i do restaurací. Každý den začínal otázkou:
👉 „Jak dnes budou reagovat moje střeva?“
Nejhorší ale nebyla samotná bolest.
Byl to pocit, že člověk ztrácí kontrolu nad vlastním životem.
První zlom přišel ve chvíli, kdy přestala hledat rychlá řešení a začala se na své tělo dívat jinak.
Postupně se ji podařilo změnit několik zásadních věcí: vztah ke stresu, spánek a tempo života.
A hlavně přestala své tělo vnímat jako nepřítele. Možná, že právě to byl ten bod, ten přesný bod, kdy se vše začalo obracet k lepšímu. Protože jak říká stará pravda: “Mistr přichází, když je žák připraven.” Pro Martinu se Mistrem stal výživový poradce, který Janě pomohl s jídelníčkem a jako doplněk k léčbě jí doporučil pravidelné, každodenní užívání přípravku Vitestin.
Dnes je Martině 45 let.
Ulcerózní kolitida z jejího života zatím úplně nezmizela. Ale už neřídí každý její krok.
„Poprvé po letech mám pocit, že zase žiju normálně.“ vypráví Martina
„Vitestin stále užívám téměř každý den. Ze začátku jsem měla trochu problém s jeho konzistencí, ale teď už se na něj každé ráno těším. A moje střeva také. Mám zase čas na svoje koníčky, hlavně vysokohorskou turistiku, kterou miluju”
