Na nuancích prostě ZÁLEŽÍ aneb O vlku a jeho notorickém převlékání za beránka 🐏🐏
Jeden z nejhnusnějších mentálních červů, které znám, se jmenuje MĚLA BYS.
A je úplně jedno, CO bych měla, a i to, KDO si to myslí (případně říká).
A to včetně mě.
Schválně si to zkuste - třeba "měla bych cvičit".
Nebo "měla bych si zopáknout new vocabulary".
Chce se vám? Mně ani náááhodou...
Cokoliv "bych měla" se totiž jenom tváří jako nabídka. Ve skutečnosti je to nátlak.
Nátlak v rouše nabídky, podobně jako ten příslovečný vlk v rouše beránčím.
A nikdo (NIKDO!!) na nás nedokáže tlačit tak, jak každý z nás sám na sebe.
Tak už si to nepleťte 😆
A až to rozlišíte, tak se podle toho zařiďte 😎
A mějte se fajn 😘
16/02/2025
Ahoj všichni, chvilku jsem tu nebyla a už tu zase jsem 😍
Připravila jsem pro vás karetní vhled o tom, co nás čeká a nemine příští týden - odkaz na výklad naleznete v komentáři 😆
Tak se mějte famfárově 😘
31/12/2023
Fakt jsem vám chtěla k té PFce napsat něco pěknýho.
Něco, co vás pohladí po duši a vyloudí úsměv na tváři.
Něco, co i těm, kterým letos padal chleba výhradně namazanou stranou dolů, vlije do žil aspoň decku optimismu.
Ale zdá se mi, že mi kdosi vypálil rybník.
"Here comes the sun, doo doo do doo..."
No, líp to asi neřeknu.
CO SE STANE, KDYŽ TO OTOČÍM aneb Poněkud rozpustilá úvaha o tom, že můj dobrý pocit je vždy pouze v mých rukách (a ten váš zase v těch vašich) 😅
Včera jsem vám psala, že jsem přišla o zaměstnání.
Mno, na první pohled to tak vážně vypadá a každý střízlivý a nezávislý pozorovatel s byť nepatrnou špetkou racia by při pohledu na oboustranně podepsanou výpověď patrně nic jiného nekonstatoval.
Ale jakožto hloubavou kartářku zvyklou nahlížet klidně i pod několik pokliček najednou mě napadlo
A CO KDYŽ TO TAK NENÍ?
CO KDYŽ JE TO OBRÁCENĚ?
CO KDYŽ (a to je vážně revoluční myšlenka, tu si poznamenejte, ještě se k ní vrátím) TO ZAMĚSTNÁNÍ PŘIŠLO O MĚ???
Řeknu vám, že hned, jak mě to napadlo, jsem se začala cítit líp... 😇
Vím, může se to zdát jako slovíčkaření, protože ať se na to kouknu jakkoliv a klidně i vzhůru nohama, pořád platí, že vztah mezi mnou a mým nyní stále ještě zaměstnáním k příslušnému datu končí. Ale tenhle fakt není to, o co tady jde.
Protože vně mě se stále něco děje.
Ale to jsou jen kulisy.
A o nich ta hra není.
To, o co jde, se odehrává uvnitř těch kulis; uvnitř mě.
A uvnitř mě jsem to já, kdo je "svého štěstí strůjcem", kdo určuje (tvoří) to, co chce v těch kulisách hrát 😇.
Kdo mě aspoň trochu znáte, je vám v téhle chvíli nad slunce jasnější, kdo o koho přišel a jaké pocity na mé straně z toho vzešly...😎🤓😎
A teď zpět k té revoluční myšlence - vně vás se taky stále něco děje, nejsou ve světě lidském vztahy pouze pracovní a kulis máme také každý hafo.
A někdy to celé šlape jako hodinky a někdy to vypadá, že tomu ani svěcená voda nepomůže, s čímž pokaždé souvisejí adekvátní pocity. Vaše pocity.
A ty jsou vždycky - VŽDYCKY - pouze a jedině na vás a na tom, jak se to celé rozhodnete vidět 👀😎.
Takže co - je to nad slunce jasnější nebo ještě stále lehce za mrakem???
Tak pa 😘
28/02/2023
Problém je, že my kartářky máme občas dost příšernou reputaci.
Česnek na mě teda zatím nikdy nikdo nevytáhl, ale u pár lidí to vypadalo, že by ho s chutí použili, kdyby je jen vzdáleně napadlo, že se mohou ocitnout v blízkosti tak exotického živočišného druhu, jakým se kartářka zdá být, a lupli si ho ten den do kabelky.
Zkraje mě to mrzelo.
Tarot studuju déle než vysokou školu a lehký despekt okolí ke mně a mé karetní vášni ubíral vítr z mých plachet.
Neuměla jsem dodat tarotovému umění důstojnost, která mu v mých očích náležela. 😭
A pak jsem se na to podívala jinak. 😎
Možná nejsem ta, kdo má kamkoliv dodávat jakoukoliv důstojnost.
To jsem si jenom jsem si MYSLELA, že BYCH MĚLA. 😂
Možná je dokonce tarot dostatečně důstojný i beze mě. (Žeby?) 🤣
Tak jsem tarot (místo důstojnosti, které má z principu na rozdávání) obohatila (a stále obohacuji) něčím úplně jiným. 🫠
Kdo z vás si tipne, co to je?
Jo, a to, co jste si právě přečetli, byla naprosto ukázková ZMĚNA POHLEDU, kterých jsem s pomocí tarotu se svými klienty realizovala už dlouhou řadu.
Ta změna pohledu, která mění vaši energii, díky které jste schopní dosáhnout cílů, po nichž vaše srdce touží.
Sledujte můj profil a dozvíte se víc 😎
Čus ♥️ Václava
14/02/2023
Chcete CHYTIT svoje LIMITY POD KRKEM a pořádně s nimi zatočit??
A je to teď spíš tak, že drží ony pod krkem vás a vodí vás jak poslušné marionety??
Hmmmm..., děkuji za upřímnost, tahle odpověď pro vás asi snadná nebyla.
Blbá zpráva je, že vy jste ti, kdo dávají svým limitům výkonnou moc.
Druhá blbá zpráva je, že byť se tváříte jako milius, tak mít své limity pro vás má nezanedbatelné výhody.
A dobrá zpráva je, že (byť TO TAK NEVYPADÁ), rozhodovací pravomoce (jako kdo komu velí) MÁTE VY 😇.
A právě vymezování toho, o čem chcete rozhodovat vy a o čem (teda pokud vůbec o něčem) necháte rozhodovat svoje limity, se zabýváme na mých 1:1 sezeních.
Pokud se chcete také připojit, napište do komentáře "CHCI TAKY" a já vám pošlu link na objednávku sezení.
Tak čus ♥️ Václava
07/02/2023
TAKY SE NEMŮŽETE POHNOUT Z MÍSTA??
Znám to moc dobře... to cukání... člověk zacítí ve vzduchu jaro a okamžitě by vyrazil ven... ale loňské boty se zdají děravé, tak logicky musí napřed do obchoďáku pro nové...
A jako na potvoru je tam buď nemají vůbec... nebo blbou barvu... nebo "tyhle jsou fakt prďácký, ale o dvě čísla menší, ach jo..."
A než si vyberete, slunce se schýlí k horizontu, vy si řeknete "tak zítra" a ještě ten večer začne hustě sněžit...🤔
"Nikam, holenku, doma budeš, pěkně za pecí dodělávat resty!", vysmívá se Zima vašim novým teniskám a tahá ze všech možných tmavých koutů všechno, co je třeba dodělat, nebo rovnou vyhodit.
Ale tenhle příspěvek není o předmětech.
Tenhle příspěvek je o přehodnocování (a případném vyhazování) starých vzorců a mentálních návyků, které vám podrážejí nohy v jakýchkoliv nových botách, které si pořídíte.
Tohle všechno - vyhledávání, přehodnocování a případné vyhazování vašich nefunkčních vzorců - je osou mých konzultačních sezení 😇. Ale nejen to.
Někdy není třeba vyhazovat.
Někdy je třeba jen dostatečně hluboko pohlédnout a najít ty vaše "nové boty" ve vás 😍.
A v nahlížení hluboko jsem já vážně dobrá 😎.
Jestli chcete zkusit koukat hluboko se mnou, pomůže vám k tomu eBook Objevte svou Sílu. Je zdarma, link v BIO 😉.
Tak čus 😘
02/02/2023
Držte si klobouky, jedeme z kopce!
Víte, proč vaše sebeláska cítí SMUTEK?
Protože pro vás není TOP.
Jen si to představte:
Jako SEBELÁSKA víte, že jste úhelný kámen katedrály. Nebo klidně pastoušky, na tom nesejde. Prostě víte, že když vy budete USAZENI DOBŘE, stavba přetrvá a bude dobře sloužit.
Jenže stavbyvedoucí (to jste vy) místo toho, aby vám věnoval pozornost a péči, stále řeší nějaké pitomosti. Nemá usazený úhelný kámen a řeší kliky u dveří, podlahovou krytinu a svou bustu ve foyeru.
No nevykašlali byste se na to??😳😳
Možná to má vaše sebeláska jinak.
A když o to budete fakt stát, tak vám to nepochybně řekne (napište si to, budeme s tím pracovat 😋).
Ale když vás nenapadne se jí zeptat, dozvíte se kulový...
Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Osobní rozvoj není žádná p.del zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.
Od kousání nehtů k Bachovým esencím a Osho Zen Tarotu
Začalo to okousanými nehty
Víte, vy mě ještě neznáte, ale já mám skutečně velmi hezké ruce. Útlá zápěstí a dlouhé prsty. A ty prsty jsou zdobeny pěknými, zdravými nehty v délce „tak akorát“.
Je mi padesát let a to, co jsem před chvílí napsala, platí let dvacet. Předtím jsem si nehty okusovala. Opravdu moc jsem se snažila to nedělat. Za prvé to dost bolelo a za druhé estetika dostávala poněkud na frak.
„Nekousej si ty nehty, vždyť ti nikdo ani ruku nepodá,“ motivovala mě maminka jako dítě základní školou povinné a dávala mi doma na ruce rukavice. „Takhle nemůžeš jet k babičce, co by si o tobě pomyslela,“ byl vyšší level. „Asi ti budu muset namáčet prsty do pepře!“ K tomu sice nikdy nedošlo, ale párkrát jsem se s čerstvě okousaným palcem raději nešla podívat na večerníček a schovala se do postele, aby si maminka nevšimla.
Stejným způsobem jako základkou jsem se prokousala až k vysokoškolskému diplomu a na obzoru se vynořila svatba. Moje. Leckoho by možná napadla slova jako „zamilovaná, růžové obláčky štěstí, princ na bílém koni“, a taky cestička sypaná plátky růží vedoucí přímo do nirvány, tak kde je jaký důvod k okusu?? A byl! Někde uvnitř, hluboko, nedokázala jsem se ovládnout. Cítila jsem se strašně a nemohla s tím nic dělat.