25/04/2025
Slíbila jsem vám, že Vám napíšu jak jsme adaptovali Sindy do našeho domova, takže tady je první část.
Již 5 let jsme měli krásné zážitky s naší psí holčičkou Elli a protože si vždy raději hrála s námi, než s cizími pejsky, řekli jsme si, že ji pořídíme kamarádku. V plánu bylo štěňátko, ale jak tomu osud chtěl, našla k nám cestu Elli sestřička. Ač je stejně stará, každý si myslí, že to je štěně, protože oproti Elli má o 2 kg méně, celkově je mnohem drobnější, spíše cupitá než chodí a chováním je to prostě princezna. 😊 A proto také dostala růžový obojek. Elli má více mužské průbojnější energie, a tak je její obojek zlatý. Elli nejdřív souhlasila s příchodem sestry do našeho domova, ale protože Sindy byla velmi vystrašená z nové situace a velmi submisivní, rychle zkoušela, jak moc ji může poroučet.
Jak jsme se připravovali na příchod Sindy? Předem jsem celou situaci konzultovala s aromaterapeutkou Kristýna Rolincová - Terapie z Doupovska, s kterou spolupracuji jako terapeutka zvířat. Vím totiž, jak moc je aromaterapie účinná a jak silně vyvinuté mají pejsci čichové receptory. Bude to tedy skvělá podpora, řekla jsem si. Na cestu jsem byla vybavená individuálně namíchanou směsí hydrolátů, které jsem nastříkala v autě na pelíšky pro celkovou pohodu obou pejsků a zároveň jsem si tuto vonnou směs stříkala na ruce a hladila obě holčičky. Cesta proběhla velmi klidně, často jsme stavěli a dělali malé procházky, aby se holky začaly poznávat než přijdou domů.
Po příchodu do našeho domova zaujala Elli pozici "Všechno je moje" a Sindy hledala oporu u nás – nové paničky a páníčka. Protože se bála vlézt si na gauč i do postele, pomohli jsme si jejím pelíškem z původního domova. Kam jsme dali pelíšek, tam si Sindy lehla. 😊 Několik dní se hodně podbízela, extrémně nás olizovala, hledala pohlazení a útěchu, což jsme jí s velkou láskou dávali a jako další oporu jsme jí stříkali směs hydrolátů na úzkost a emoce do pelíšku, okolo ní a opět jsem ji těmi uklidňujícími vůněmi i hladila. K tomu měla mou podporu energetického léčení. Již v aute jsem jí ošetřovala čakry a to jsem dělala celý první týden – aktivovala jsem je a udržovala je v rovnováze, aby mohla zpracovávat své emoce a mohla rozkvést. Na kraniosakrální terapii jsme musely počkat, až na ni bude připravená. První týden bych pojmenovala „mazlící maraton“, protože musíte vždy mazlit obě holky, aby nedošlo k hádkám. Na to pozor! To by Elli nezkousla, kdyby Sindy měla něčeho více. Kdyby byla ona ten VIP, tak to by souhlasila, ale opačně rozhodně ne.😊 No a rozmazlování bylo naše další téma, protože třeba pěnou z mléka jsme Sindy vždy zaujali – tu naše holky prostě milují.
Na uvítání nového člena rodiny jsem dokonce měla téměř dva týdny dovolené, což doporučuji každému. U nás doma může pes všude kromě stolu, spí s námi v posteli, máme pelíšky i na parapetu okna, kde se pejsci mohou vyhřívat díky topení, ale i díky sluníčku, mohou se válet na gauči atd. A aby jsme hned od začátku neupřednostňovali jednoho či druhého pejska, aby nedošlo k žárlení, nadřazenosti a další, chtěli jsme hned první noc vzít Sindy do postele. To byla ale výzva. Už jen to, že jsme Sindy vzali do ruky, byl pro ni velký stres a jakmile jsme ji dali do postele, kam do té doby nesměla, hned začala panikařit a i přes ujišťovaní, že tam je její místo na spaní, nám opakovaně utíkala. Elli toho samozřejmě chtěla využít a začala štěkat a prosazovat si vlastnictví postele. Jeden z nás tedy vždy hlídal Elli, aby se nesnažila Sindy vyhodit a druhý z nás chránil vlastním tělem Sindy (rozdělující „zeď“) a hlazením ji tak dlouho uklidňovali, že může zůstat v posteli, až se zklidnila. Jenže jakmile jsme jen trochu povolili, Sindy vzala nohy na ramena a seskočila z postele. První noc jsme tedy vyřešili přesunem jejího starého pelíšku k posteli a nechali ji spát u postele.
Druhý den začala tato hra od začátku a třetí den znovu, ale…to už Sindy v posteli zůstala na místě, které jsme ji v posteli vytvořili přímo pro ni a díky tomu se tam cítila bezpečně. Elli spala jako vždy pod dekou, Sindy na županu, obalená, ale nepřikrytá, aby mohla kdykoli utéct. Po první noci jsme šli objevovat okolí nového domova. Elli Sindy neustále pozorovala, jak se chová a Sindy vůbec nikam nechtěla, tak jsme okruh procházky velmi zmenšili, abychom na ni nezvyšovali tlak. Druhý den to bylo již lepší a i když na začátku procházky byla trochu nejistá a občas se zastavovala, délka procházky se již výrazně změnila. Co se jí hodně líbilo, byly pamlsky za pokyny po cestě. To ji vždy rozptýlilo. Často trénuji s pejsky na procházce různé triky, cviky...ale Sindy neumí tolik cviků jako Elli, takže máme co dohánět, aby mohly holky pracovat spolu. Sindy byla ze začátku pomalejší v reakcích a Elli mi každý pokyn ukázala 5x za sebou aby ona dostala ten pamlsek. 😊 A jak se tak poznáváme, zkoušíme různé věci, jak spolu komunikovat, co má Sindy ráda, co ne, co jí jde, co jí zajímá atd. Legrační rozdíl mezi nimi, který mě vybídnul samozřejmě k tomu, že to musíme trénovat je, že Elli hodíme pamlsek a Elli vyskočí a chytí pamlsek pusou. Stejně hodíme pamlsek Sindy, ten ji cvrkne do nosu, odrazí se a spadne na zem. Ještě k tomu Sindy kouká, co že to vlastně bylo.
Když jsem šla třeba nakoupit, oddělila jsem holky od sebe, aby se za mě nepřítomnosti nepopraly. Asi po týdnu jsem chtěla začít trénovat nechávání holek dohromady doma, ale ony mě předběhly a už 4. den když jsem je chtěla zase rozdělit pobíhaly spolu z jedné místnosti do druhé a nechtěly se nechat rozdělit, takže to rozhodly za mě a plán se urychlil. Během toho prvního týdne se to vyvíjelo strašně rychle a dobře, až jsme z toho byli velmi překvapeni, protože v tak velkém stresu se Sindy ani jednou nepočůrala, což dříve dělala několik let. Bylo to diagnostikováno jako separační úzkost, proto jsem čekala, ze se to stane, jakmile je necháme doma, ale ono nic. Ani žádné emoce nevyvstaly na povrch, což mi bylo divné, ale chápala jsem, že si musím Sindy důvěru teprve získat.
Příchod Sindy k nám 19.1.2025
Nyní je to přes 3 měsíce, takže budou následovat další díly.
