25/03/2026
Dnes se mě ptal pediatr, proč po dnešním prvním ošetření 2.5 měs.pacienta nechci,aby byl zítra očkován hexa vakcínou.
Dítě nerotovalo hlavičku do jedné strany,nepoužívalo jednu ruku,na břiše bylo nespokojené,zalomené, trpělo tichým refluxem.
Můj postoj:
Očkování je významný zásah do imunitního systému dítěte, který může být krátkodobě spojen s celkovou reakcí organismu (např. zvýšená teplota, únava, podrážděnost). Z tohoto důvodu považuji za vhodné, aby bylo aplikováno v období, kdy je dítě nejen klinicky zdravé, ale i funkčně v co nejlepším stavu.
V případě, že dítě podstoupilo manuální ošetření (např. mobilizaci v oblasti krční či hrudní páteře) z důvodu funkční blokády, dochází po terapii k postupnému „přeprogramování“ pohybových vzorců a adaptaci neuromuskulárního systému. Tento proces může trvat několik dní a je žádoucí jej nechat proběhnout bez další zátěže.
Pokud je očkování aplikováno bezprostředně po ošetření:
-může být obtížné rozlišit reakci na vakcinaci od reakce na terapii,
-může dojít k narušení adaptační fáze po ošetření,
-celková zátěž organismu se kumuluje, což může vést k horší toleranci jak očkování, tak efektu terapie.
Zároveň u dítěte, které není motoricky zcela v pořádku (např. přetrvává omezení rotace hlavy, asymetrie, preference jedné strany, opožděná motorická reakce), vnímám očkování jako další zátěž pro již dysbalancovaný systém. V takovém případě preferuji nejprve stabilizaci motoriky a normalizaci funkčních vzorců, a teprve následně aplikaci vakcíny.
Cílem tohoto přístupu není odkládání očkování jako takového, ale jeho načasování do období, kdy organismus dítěte bude schopen optimálně reagova ,jak na vakcinaci, tak na předchozí terapeutické zásahy.
