02/05/2025
NE "CO", ALE "JAK"
Není třeba toho dělat hodně, je důležité, jak se dokážeme ocenit, přijímat, nechat přijmout a být přítomní, v míru a naplněni vděčností za dar každého nového dne. Důležitý je stav vědomí, s nímž věci děláme, nikoliv co děláme. Čili „jak“, nikoliv „co“. Jsou dny, kdy se nezastavím a nijak dobře mi na duši není. Co z toho člověk má, jak se píše v Písmu, když získá celý svět, ale svoji duši ztratí? Nejsou malé a velké činy, ale malé a velké - široké srdce… Tato myšlenka v dnešní době supermanů je jistě velmi nepopulární. Většina lidí má pocit, že se svět zhroutí, když nebudou stále v akci, když nebudou jaksepatří produktivní, progresivní, výkonní. A já tedy opět děkuji za období krize, kterou na na jaře mívám, že mne učí vděčnosti za ty nejmenší a nejnepatrnější věci a činy, protože se výkoností nyní opravdu chlubit nemohu, že mne učí přijímat a vyslyšet onen tichý, nepostižitelný hlas ve svém nitru, za onu „úzkou bránu“ vedoucí k výsosti lidství, soucítění a Pravdě. Myslím nyní na všechny z vás, kteří jsou zlomení či prožívají nějaký druh trápení a modlím se za to, abyste nacházeli i těchto těžkostech (nebo právě v nich!) toto tiché a nejvzácnější místo
Kéž jsou šťastny všechny bytosti 🙏🌈☯
