01/06/2025
Užíváš si, být mámou? ptal se mě včera někdo...
A mě došlo, že už fakt jo. Užívám si to s tím malým človíčkem víc a víc, ale nebylo to tak od začátku.
Když se mě během šestinedělí, a i pár týdnů po něm, někdo zeptal, jak si užívám mateřství, vzedmula se ve mě vlna emocí a pocitů. Jako třeba vina, strach, ublíženost, pocity selhání a že nejsem dobrá máma. Byla jsem totiž strašně unavená z 9 náročných dnů v porodnici, psychicky na dně z nefunkčního bolestivého kojení, nešťastná, když se mi nedařilo uklidnit plačící miminko, vyčerpaná z nočního pláče a uspávání v nosítku do 2 do rána...
Bylo toho na mě moc, i když jsem okolo sebe měla oporu v partnerovi, podporu celé rodiny, i pomoc a i když jsem jako dula měla spoustu informací... Kdykoliv, a že to bylo celkem často, se mě někdo zeptal, jak si to užívám, uvnitř jsem se sesypala, protože jsem si to neužívala a ve svých očích jsem tedy selhala na všech úrovních už na začátku. Protože přece mám malé, zdravé miminko, které jsem chtěla a tak bych měla být šťastná a spokojená... Ano, samozřejmě na určité úrovni ano, ale ne pořád, ne většinu času, jak by se očekávalo.
Jestli sis ani ty neužívala začátky mateřství, nebo právě něco takového prožíváš, neboj se, je to normální a přejde to, je to jen období, které se překlene a zpětně na sebe budeš hrdá 💙
Protože jsi skvělá máma pro své miminko a ono si tě vybralo, protože vědělo, že to zvládneš 💙
A jaké byly tvé začátky mateřství, užívala sis to hned od začátku?
