Terapie mezi stromy

Domů
česko
Holesovice
Terapie mezi stromy

Měníme stěny za stromy! Propojujeme přírodu a duševní zdraví. Zahrnuje všímavost, přírod

26/03/2026

💚

26/03/2026

Láska v březnu? Láska po celý rok!

Tentokrát ode mě najdete článek s názvem Terapie vztahu: láska jako živý systém. Párová terapie není ani tak o udržení ohně za každou cenu, jako spíš o tom naučit se, jaký kyslík, jaké palivo a jaká struktura umožňují teplo bez kouře.

Taky jsem se zamýšlel proč lidé milují Irvina Yaloma a jeho knihy.

Nakonec jsme si povídali s Gordonem Neufeldem o dětech, smyslu a prázdnotě.

Tak třeba se ještě zvládnete zastavit do trafiky: 🙂

24/03/2026

Někdy šťastný konec není o tom, že vztah (partnerský, přátelský, pracovní) funguje – je o posunutí se dál. Nechat jít neznamená, že jsme selhali; znamená to, že si vybíráme sami sebe a dáváme prostor tomu, co si skutečně zasloužíme. Zůstat uvězněný v něčem, co nám neprospívá, zřejmě nepovede k naplnění, které hledáme. Skutečný šťastný konec může být v nalezení klidu v odchodu a důvěřování, že nás čekají lepší věci i časy.

Co myslíte?

23/03/2026

Oplakat to dobře: Jak se vyrovnat se ztrátou je poetičtější název původního How to Grieve What We’ve Lost). Svazeček působí méně jako velkolepý literární monument a více jako lucerna pro chůzi ve specifické mlze. Průvodce truchlením vystavěný na ACT, mindfulness, KBT a příbuzných terapeutických nástrojích, s cvičeními zaměřenými na okamžitou úlevu, vytváření emočního prostoru a znovunapojení na to, co je důležité.

Chvíle, kdy je obtížné truchlit či naopak když je truchlení obtěžkané, neromantizuje a nesnaží se ho „vyřešit“. Místo toho nabízí drobné praktiky, dýchání, uzemnění, vytváření bezpečného vnitřního útočiště, budování opory, které mohou čtenáři pomoct zůstat na nohou. Jestli ale hledáte jedinečný, pronikavý autorský hlas nebo syrovou podivnost memoáru, může tahle kniha působit trochu poskládaně spíš než průzračně. Obsahuje ukázky a metody převzaté od více přispěvatelů.

22/03/2026

A haiku:
Méně tíhy v nás,
život se rozprostírá —
učím se pouštět. : )

18/03/2026

Nejlepší dárek, který můžeme dát, nejsou peníze, ale vlastní zotavení z předešlých trápení. Když jako rodiče pracujeme přes svá vlastní traumata, vytváříme pro naše děti zdravější dynamiku.

Péčí o naši vlastní bolest přerušujeme cyklus mezigeneračních traumat a vytváříme domov, kde mohou naše děti vyrůstat s emocionálním a fyzickým bezpečím a láskou.

Jak vám to zní?

17/03/2026

Pomalu se dostáváme do životní fáze, v které budou hrát dětské knížky prim. Nevrlý Ruda říká MOJE! je krátká, svižná, obrázková knížka pro malé děti, která staví na jednoduché, ale čitelné situaci: jeden banán, dva zájemci a hlasité „To je moje!“.

Série Nevrlý Ruda je určená především dětem přibližně od 1 do 5 let.

Síla knihy tkví v porozumění dětskému světu. Spor o věc, kterou „chci jen já“, je pro malé děti naprosto srozumitelný. Autoři z něj nedělají těžkopádné mravokárství, ale hravou situaci, ve které se dítě pozná a dospělý se pobaví. Ruda se v příběhu učí, že „co je moje, může být i tvoje“, takže kniha míří na téma sdílení, vlastnictví a prvních sociálních pravidel. Kniha nestaví jen na poučení, ale i na humoru. Pro starší děti bude knížka nejspíš až příliš jednoduchá.

15/03/2026

Emoce nejdou vypnout selektivně.
To, co bolí, nechceme cítit.
Jenže spolu s bolestí často umlčíme i blízkost, něhu a naději.
Když si dovolíme znovu cítit, začínáme se vracet k sobě.
Může se pak do našeho života vrátit i láska.

Co myslíte?

12/03/2026

Ať už se jedná o humor, racionalizaci, úzkostné prožívání, regresi, sublimaci či projekci, tak je můžeme vnímat i jako reakce organismu poukazující na nesoulad.

Nás organismus se snaží, aby nám bylo, co nejlépe, v rámci humanistické psychoterapie se jedná o aktualizační tendenci (I PŘESTO, ŽE TO TAK VŽDY NEMUSÍ VYPADAT). Na naše na první pohled nefunkční reakce, můžeme nahlížet jako na reakce imunitního systému. Přijde bakterie či vir, které tělo nepozná a mobilizuje se (podobně jako když přijde zátěž, stres). S naším prožíváním tomu není jinak. Něco se nám nelíbí, něco nás kroutí, něco nás napíná. Možná nevíme, o co jde. Možná však cítíme, že něco není v pořádku, že něco není v souladu.

V rámci psychoterapie můžeme nazvat tuto schopnost organismu jako organismický hodnotící proces. Organismus nám napovídá, co by pro nás bylo nejlepší. Ale možná netušíme, co to nejlepší přesně je, možná je to odchod z práce, možná je to mluvit víc nahlas a prosadit svou.

Aktualizační tendence je pak chvíle pocítíme chuť, touhu, vnitřní pohnutku udělat něco jinak, říct si o více či méně knedlíků na obědě, vymezit se vůči kolegovi nebo třeba říct, že potřebujeme více prostoru pro sebe.

Změna v rámci psychoterapie je často paradoxní. Mnohdy si myslíme, že nemáme problém, že se děje něco mimo nás, že nám něco říká hlava, že ten tlak na hrudi je z venku, jak je toho moc (TAM VENKU), nebo že je to naše tělo (ten exém, průjem…), že to nejsme my. Paradoxní změna spočívá v tom, že nejprve musíme přijmout skutečnost, současnost, sebe takového jaká jsem. Až poté učiníme skutečný krůček, který nebude ve vyšlapaných kolejích, které nás nutí v okružní jízdě.

Jak se vám daří nesoulad přijímat? Jak se vám daří měnit?

11/03/2026

„Lidé jsou ve válce sami se sebou… necítí se doma ve vlastní kůži“ popisuje moderní režim vztahu k sobě a ke světu. Místo zakotvení a živého kontaktu zažíváme tlak, hodnocení a „přepínání do režimu výkonu“.

Na mikroúrovni lidé často prožívají agresi vůči sobě, vůči tělu, psychice i tomu, „jací jsou“.

Člověk je fyzicky přítomný, ale vlastní prožívání je jako by „o krok vedle“, tělo se stává projektem (něco opravit, zlepšit, zvládnout), emoce překážkou a odpočinek vinou.

V současné době roste požadavek neustálé dynamizace, držet krok, adaptovat se, zrychlovat. Když je „normální“ pořád přidávat, optimalizovat a stíhat, snadno se stane, že vztah k sobě začne mít podobu managementu: já jako úkol.

Kde se sebou zacházíme jako s nástrojem, se velmi snadno objeví tvrdost, nespokojenost a pocit, že doma nejsem nikde, ani „v sobě“.

Rosa by řekl, že cesta ven není „ještě lépe se opravit“, ale znovu se učit vztahu, který není agresivní.

„Válka se sebou“ se často zrcadlí i navenek. Když jsem tvrdý na sebe, bývám tvrdší i na druhé. Když se uvnitř cítím tlačený, snadno tlačím taky.

Jak vám to zní?

09/03/2026

📗Zralý vztah (přátelství, rodinný nebo partnerský) není bez konfliktů. Je to vztah, který se cítíme dostatečně bezpečně a dostatečně silně na to, abychom měli a vydrželi obtížné konverzace.

📗Na druhou stranu u bouřlivého vztahu přesyceného konflikty, můžeme někdy mylně doufat, že časem a hlubokou osobní prací překonáme hádky jednou provždy.

📗Intenzivní rozlady mohou být pro naše vztahy spíše škodlivé než prospěšné. To, co často potřebujeme, spíše než vyhnout se konfliktu, je najít lepší způsob, jak se díváme na věci odlišně a co potřebujeme.

Vyhýbáte se konfliktům? Změnil se v průběhu let váš vztah ke konfliktům? Zažili jste někdy přínos konfliktu?✨

09/03/2026

Společně s radostí dorazily nové knižní inspirace pro práci s klienty. : )

Přijde mi důležité a osvěžující občas také sáhnout mimo náš český knižní rybníček.

Za podnětné považuji nejen šíří témat, kterým se věnují, ale také zprávu, co je nyní ve světě trendy, o čem se mluví… Ať už jde o práci s emocemi a jejich změnu, přes partnerské vztahy a identitu až po samotné rozhovory a to, jak spolu jsme.

Jak to máte vy? Četli jste v poslední době něco, co vás zaujalo, obohatilo nebo inspirovalo?

Adresa

Holesovice
17000

Internetová stránka

http://www.terapiemezistromy.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Terapie mezi stromy zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Terapie mezi stromy:

Odkazy

Chcete, aby vaše praxe byla nahoře v seznamu automobilových společností ve měste Klinika?

Sdílet

Kategorie

Centrum duševního zdraví