25/11/2025
Mít své proč...
Dnes ráno na procházce s naší psicí jsem si opět uvědomila, jak moc důležité je mít své proč.
U mě teď aktuálně změna z přechodu z klidu, a i když domělé, tak trochu jistoty zaměstnaneckého poměru do práce sama na sebe. Těch okolností, proč jsem tenhle krok udělala byla celá řada. A i když mám hypotéku, závazky vůči dcerám a všem zvířátkům, co máme doma, už nebylo možné setrvávat v původním stavu.
Vše na mě křičelo, že už to nejde, tělo ze všeho nejvíc. A je to těžké? Někdy ano. Lituju toho? NE! Je tam mrak nejistoty, mysle se nemá čeho chytit, ale také důvěra, že když dělám věci srdcem a se záměrem ta síla všude kolem nás a námi prostoupená mě podrží a vše zvládnu.
A přesně v těhle chvílích je skvělé mít své proč. Proč tohle všechno dělám. Protože, když nemáme proč, nemáme cíl, nemáme vizi a nemáme důvěru. Oteže přebírá hlava, intuice jde stranou. A je pak velmi těžké ustát návaly strachu, jak to všechno bude. (A jasně, že občas přicházejí).
Když nemáme své proč, ať už se to týká čehokoliv, jsme jako loutka co vodí sama sebe (vede nás ego, myšlenky, strach) nebo loutka, kterou vede okolí. A to nechceme.
Máte své proč? Proč děláte seberozvojové věci, pracujete přesně takhle, stravujete se takhle, žijete nějakým způsobem, atd.? Ne? Doporučuji si chvíli sednout, nadechnout se a své proč najít.
Protože to vás podrží, až přituhne, až to nepůjde tak, jak byste chtěli, až bude těžko. To své proč je fajn mít někde na očích, ať s ním můžete ráno vstávat a vědět, proč...
Jaké je to mé proč? Pro mě je to třeba svoboda moci jít ven se psem za světla v zimě, do lesa, do ticha a klidu. Nemuset vstávat na budík každý den a řídit si práci podle své energie, potřeb rodiny, v souladu s cyklem, roční dobou. Dělat práci, která je hmatatelná (u mě tedy doslova) a vidím výsledky, můžu být s lidmi a provázet je na cestě k sobě. Protože to je pro mě jak koupel v ranní rose. Radost, kterou lze těžko popsat.
A co když své proč nemáte a nevíte, kde hledat? Vím, že je to zní, jako klišé, ale najít se dá jen v sobě. V tichu, klidu, kdy může mluvit duše a hlava chvíli mlčí.
To zastavení můžeme udělat každý sám, přes klid, bytí v přírodě, spojení s dechem, v mediatci nebo třeba při shiatsu a jiných technikách práce s celým systémem člověka. Propojit se s hloubkou v sobě. Být součástí sebe samého a zároveň celého světa. 🙏