23/05/2025
Ačkoliv je v odkazu rozhovor se mnou, tenhle post o tom není. Je o mojí vděčnosti za podporu, za respekt a za možnost pocítění kolegiality.
Česká asociace pro psychoterapii je v mém oboru největší profesní organizací, která v posledních letech staví svoje fungování především na sdružování a podpoře svých členů. A co to znamenalo a znamená pro mě?
Jako kandidátní člen jsem byl už v roce 2023 osloven, abych na konferenci posdílel své poznatky o propojování etiky a psychoterapie, tehdy skrze můj oblíbený příspěvek „Etika jako komunikační rámec - aby se nám o tom mluvilo lépe“. Během dalšího roku mě kontaktovalo mnoho kolegů a kolegyň, se kterými jsem si vyměňoval své náhledy na etiku a na možnosti strukturování aparatur, které s etickými tématy v organizacích mohou nakládat. To následně vedlo k dalšímu působení na hlavní konferenci, která byla celé dva dny věnována Etice psychoterapeutické práce a vzdělávání. Věřím, že se mi v naší terapeutické komunitě podařilo rozeznít pár důležitých myšlenek a reflektuji, že jsem mnoho lidí nakazil chutí k obratu od rigidních pravidel k chápání etiky jako schopnosti vnitřní nedogmatické reflexe opírající se o vlastní charakterové cnosti.
Obecně v posledních 2 letech cítím mnoho přátelských propojení napříč republikou s mnohými terapeuty a terapeutkami, které jsem skrze akce ČAP poznal. Jako třešničku na dortu ale vnímám poslední počin, kdy ČAPka na svých sítích prezentovala rozhovor se mnou. Drobnost, řekne si možná, ale pro mě je to velká věc. Moci se objevit mezi doporučenými rozhovory, kde asociace běžně sdílí „velká jména“ rezonující v mediálním prostoru, to bylo překvapení. Zároveň to byl další bod, kdy jsem pocítil, že „drží slovo“. Ne, protože bychom se domluvili na nějaké spolupráci, ale protože jeden z výstupů poslední konference bylo povzbuzení, aby psychoterapeuti více přijímali pozvánky do rozhovorů, podcastů a pokoušeli se mluvit o své práci (jelikož pokud pozvání odmítnou, vždy ho přijme někdo, kdo má ke všemu co říct…). Přesně na toto povzbuzení jsem myslel, když jsem přijímal své pozvání do podcastu Pavel Mirovský. Pomohlo mi to zahodit strach a nebát se víc mluvit o svých oblíbených oborech.
Díky, ČAP, za to, co děláte. Má to smysl a já si toho moc vážím.
Matěj
_______
Díky Liza Lucie Rust a Ivan Úlehla za doporučení a popostrčení správným směrem.
Díky Eliska Remesova za první oslovení.
Díky Anna Stanislavová, Dominika Čechová, Zdeněk Macek, Marie Jahodová, Olga Kunertová, Jan Maršálek, Kateřina Tóthová, Andrea Brožová a všem dalším, které jsem měl tu čest v posledních letech skrze ČAPku poznat
🎧 Co se děje v psychoterapii? A proč má smysl zkoumat vlastní strach?👻
V podcastu Pavla Mirovského si tentokrát povídá psychoterapeut, etik a člen Česká asociace pro psychoterapii Matěj Horák, o tom...
… Jak se buduje psychoterapeutický vztah?.. Proč někdy tolik potřebujeme diagnózu?.. Jaký příběh si sami o sobě vyprávíme – a co dělá ten vnitřní hlas?.. Jakou roli hraje strach a co s ním lze dělat v terapii?
🎙️ Celý rozhovor si poslechněte zde: https://youtu.be/o0ciEF6qZ8Q?si=5DLUcN0rTGEFBBj5
Chcete začít s psychoterapií? Najděte si kvalifikovaného terapeuta či terapeutku v seznamu našich členů: https://czap.cz/adresar
