01/10/2025
Když jsem jedné mamince dával tip, jak reagovat na její dítě, oponovala mi sdělením, které ji napsal chat open AI. Když se to stalo poprvé, padla mi brada, když se to ale stalo opakovaně, začal jsem pátrat, co se to proboha děje.
Fascinuje mě, kolik rodičů se ptá umělé inteligence na rady ohledně výchovy dětí. Chápu, že je to pohodlné. Rodič nemusí studovat, nemusí porovnávat, nemusí hledat autory, kteří mu vyhovují a ani hledat, jak onen autor žije a co má za sebou. Umělá inteligence je rychlá. Poskládá dohromady články, příručky a studie, vytáhne „nejčastější“ rady a naservíruje je tak, aby dávaly smysl. Navíc působí naprosto sebejistě a sebevědomě a působí to zcela logicky a přesvědčivě. Jenže výchova není tabulka v excelu. Dítě není optimalizační úloha.
Rodiče mě tak vedou k tomu, začít diskutovat s umělou inteligencí o přístupu k dětem. Já mám již téměř 30 letou praxi v práci s dětmi, oproti mě má AI má nastudováno neskutečné množství textů. Tak jsem si vzal jsem 10 nejčastějších problémů, které řeší mí klienti s dětmi a položil je jako otázky do AI. A z odpovědí mi šla hlava kolem. Vypadají na první dobrou fakt skvěle. Jenže... Chybí jim přesně ten detail, na který AI nikdy nepřijde, protože se ho zaprvé buď nikde nedočte anebo jej nepoužije, a teď se podržte, protože není dostatečně progresivní a poplatný současné době… Dokonce v otázce digitální závislosti dávala tip, který by závislost ještě prohloubil.
Když jsem ji popsal některé naprosto funkční přístupy k dětem, začala mě kritizovat, že takto se to dělat nemůže, přestože to mým klientů krásně funguje... (Uffff, kam se to řítíme)
AI čte především publikace v západním světě. A právě tam vidíme zvláštní paradox: zatímco vznikají stále nové odborné články „jak na děti“, spotřeba antidepresiv u dětí v řadě západních zemí za poslední dekády vyrostla o stovky procent, místy téměř až k 900 %. Ale to není všechno. Teď se podržte – za 10 let (data z let 2012 až 2022) vzrostla potřeba dětí o tranzici v UK o 2280% A to bych se vsadil, že za poslední tři roky by bylo číslo ještě radikálně vyšší. Děti už jsou tak nešťastné, že to chtějí vyřešit tím, že se nechají přeoperovat na druhé pohlaví.
Takže s velkou nadsázkou a zároveň velkým smutkem mohu říct, že vám AI vám poradí souhrn toho, co způsobilo, že děti jsou čím dál nešťastnější.
Dítě potřebuje něco, co algoritmus ani progresivní blábolení neumí. Cítit, že má vedle sebe dospělého, který je v klidu, vidí ho, rozumí jeho potřebám a současně si drží své hranice. Dítě nepotřebuje rodiče, který po něm pořád křičí, ani rodiče, který mu raději ustoupí, aby nemělo náhodou trauma z toho, že nedostane autíčko a nepřišel další výbuch.
Potřebuje rodiče, který je přirozeně důsledný v jednání a zároveň veselý a laskavý v komunikaci. Ano, chvíli trvá, než se to doma „přeladí“. Ale když rodič zpevní v rozhodnutích a zároveň přidá nadhled do komunikace (což není protimluv), dítě se o něj zase může opřít a řada jeho problémů odejde přirozeně sama.
Dítě reaguje na nás a učí se z toho, co žijeme, ne z toho, co říkáme. Když nás vidí, jak držíme slovo, jak se dokážeme omluvit, když něco zvoráme, jak máme radost ze života – pak má v životě jasno a je s ním pohoda. A když platí to, co rodič řekne, dítě mu věří! Když je doma dítěti dobře, problémy ve školce, ve škole i ve světě vrstevníků se pak zvládají mnohem lehčeji. To vás AI nikdy nenaučí, tak na to zkuste myslet, až se někdy budete ptát.