19/04/2026
Syndrom myofasciální bolesti patří mezi časté, ale často přehlížené příčiny chronických bolestí pohybového aparátu. Pacienti jej obvykle nepopisují jedním jasným slovem. Mluví o tahu, tlaku, pálení nebo neurčité bolesti, která se může přesouvat, měnit intenzitu a často se vrací bez zjevné příčiny. Typické je, že vyšetření neodhalí strukturální poškození, přesto jsou obtíže reálné a mnohdy velmi limitující.
Základem tohoto syndromu jsou tzv. spoušťové body (trigger points) ve svalech a fasciích. Jedná se o drobné, lokálně přetížené oblasti svalových vláken, které ztrácejí schopnost správně se uvolnit. V těchto místech dochází ke změně napětí, prokrvení i nervového zásobení, což vede nejen k lokální citlivosti, ale často i k přenesené bolesti do vzdálenějších oblastí.
Právě přenesená bolest bývá pro pacienty matoucí.Tělo tak vysílá signály, které na první pohled nedávají smysl, ale při znalosti funkčních souvislostí tvoří logický celek.
Dalším důležitým faktorem je porucha spolupráce svalů. Pokud některé svaly nepracují dostatečně, jiné jejich funkci přebírají a přetěžují se. Tento mechanismus vede k postupnému narušení rovnováhy v celém pohybovém systému. Výsledkem není jen bolest, ale i omezení pohybu, pocit ztuhlosti nebo snížená výkonnost.
Typickým znakem myofasciální bolesti je její proměnlivost. Může se zhoršovat při únavě, stresu nebo dlouhém setrvání v jedné poloze. Naopak úleva často přichází po pohybu, změně pozice nebo cíleném ošetření měkkých tkání. Právě tato variabilita je důležitým vodítkem při rozpoznání funkčního původu obtíží.
Terapie myofasciální bolesti vyžaduje komplexní přístup. Nestačí řešit pouze bolestivé místo. Je potřeba zaměřit se na celý pohybový systém a obnovit jeho rovnováhu. Základem je uvolnění spoušťových bodů pomocí manuální terapie, práce s fasciemi nebo cíleného cvičení. Následně je důležité obnovit správné pohybové vzorce, zapojení stabilizačních svalů a celkovou koordinaci.
Stejně důležitá je i aktivní role klienta. Úprava denních návyků, pravidelný pohyb, práce se stresem a vnímání vlastního těla jsou klíčové pro dlouhodobý efekt.