Biofeedback - RHB & Rehabilitace

02/11/2025

🧠💁‍♀️V pátek jsem se zúčastnila mimořádně inspirativní vzdělávací akce „Sport a psyché“, kterou pořádaly VSC Victoria, a AKESO holding a.s..
Bylo krásné vidět, jak se propojují světy sportu, psychologie a psychiatrie v jeden celek, který dává smysl a hlavně přináší naději, že duševní zdraví sportovců už není tabu, ale přirozenou součástí jejich rozvoje.

🤔Zaujala mě zejména diskuze o tom, jak důležité je nahlížet na sportovce nejen jako na „výkon“, ale především jako na osobnost
s emocemi, potřebami a vlastními limity.
Myslím si, že klíčovou roli hraje prevence a to už u těch nejmladších, začínajících sportovců.
Pokud se naučíme pracovat s psychikou
od raného věku, přirozeně zařadíme mentální hygienu, dechová cvičení a práci s emocemi do běžné přípravy, můžeme výrazně přispět k prevenci duševních obtíží v pozdějším věku.
😉Stejně jako se trénuje tělo, měl by se trénovat i klid, koncentrace a vnitřní stabilita. Péče o duševní zdraví by neměla být vnímána jako slabost, ale jako součást výkonnosti, profesionality a dlouhodobé spokojenosti nejen u sportovců.🤷‍♀️

🙏Velké díky patří všem organizátorům, odborníkům i přednášejícím za skvělou konferenci, sdílené zkušenosti a inspirativní pohledy. Je radost vidět, že se v českém prostředí o rovnováze mezi výkonem a duševní pohodou nejen mluví, ale že se pro ni také skutečně něco dělá.

30/10/2025

🧠🗣️Jak slova formují pocit bezpečí

Dnešní setkání mi znovu připomnělo, jak velký vliv mají naše slova v okamžicích, kdy se dítě necítí jistě.
Na terapii přišla 8 letá holčička se svou maminkou.
Věděly, že se mnou občas přichází i Albert 🐶a jeho přítomnost si žádaly.
Přesto se při vstupu do místnosti dívka začala bát a plakat.
Maminka spontánně reagovala a spustila:
„Prosím tě, neboj se, co to děláš….říkám ti neboj se.”
Byla to přirozená, ochranitelská reakce a častá reakce rodiče.
🤷‍♀️Jenže právě v takových chvílích může věta „neboj se“ působit opačně, než zamýšlíme.
Místo uklidnění dítě slyší:
„Tvůj strach není v pořádku.“
🧠A co se v tu chvíli děje v dětském mozku?
Když se dítě lekne, bojí se aktivuje se jeho amygdala tedy centrum strachu a ostražitosti.
Mozek spustí reakci „boj nebo útěk“ a logická část (prefrontální kortex) se na chvíli odpojí.
Pokud v té chvíli slyší: „Neboj se,“
→ jeho mozek nedostane informaci „jsi v bezpečí“, ale spíš „nesmíš cítit to, co právě cítíš“.
A právě tehdy dítě potřebuje ne popření, ale přijetí.
Ujištění, že je v pořádku cítit strach,obavu a že dospělý zůstává klidný, stabilní a přítomný.
🤷‍♀️Já jsem měla dvě možnosti, buď terapii zrušit a nebo vytvořit bezpečné podmínky jak pro holčičku tak pro Alberta.
🐶 jenže to by nebyl Albert, který se zachoval jako opravdový profík.
Vnímal napětí v místnosti, tiše se stáhl, lehl si pod stůl a usnul. Jeho klidná přítomnost se stala vlastně pro dívku i maminku signálem, že je všechno v pořádku.
Společně jsme pak vytvořily bezpečný prostor pomocí paravánu - každý má své bezpečné místo.
Holčička si mohla místnost prohlédnout, pojmenovat, co potřebuje, a sama rozhodnout, že jí to takto vyhovuje.
Jakmile se cítila jistě, mohly jsme v klidu začít s Neurofeedbackem.
S maminkou jsme se zaměřili na změny ve slovech = velká změna v prožitku:
„Vidím, že se bojíš, to je v pořádku.“
„Jsem tady s tebou.“
„Podíváme se na to spolu.“

💁‍♀️🤔A jak to máte vy? Zkuste si dnes všimnout, jak reagujete, když se vaše dítě něčeho bojí.
Nepotřebuje slyšet, že se bát nemá, potřebuje cítit, že v tom není samo.

28/10/2025

💭 „Motivace je založena na sledování našich emocí – je mi dobře, je mi špatně – a podle toho plánujeme své chování,“ říká ředitel NUDZ Jiří Horáček v rozhovoru pro Deník.cz.

👨‍👩‍👧 Děti vyrůstají v digitálním světě plném lajků a notifikací. Okamžité odměny je krátce těší, ale dlouhodobě oslabují jejich motivaci a vedou k nudě a prázdnotě.

V celém rozhovoru Horáček mluví o tom, jak digitální svět, úzkost a nejistota ovlivňují děti a jejich duševní zdraví, a co s tím můžeme dělat. 👉 https://www.denik.cz/z_domova/psychiatr-jiri-horacek-rozhovor.html

11/10/2025

🙏Děkuji neurovědci Neurokouč - Aleš Stuchlík za skvělý příspěvek👍
V neuroterapii s těmito rytmy pracujeme každý den. Učíme mozek znovu nalézt rovnováhu mezi aktivací a klidem.
Když se rytmus zharmonizuje, zlepšuje se soustředění, vnímání i celková tělesná i emoční stabilita.
Mozek opravdu funguje v rytmech. 🧠✨

11/10/2025

Světový den duševního zdraví je připomínkou, že i silní lidé potřebují odpočinek.
Naše myšlenky, emoce i tělo jsou propojené. Naslouchejme jim dřív, než začnou volat o pomoc hlasitěji. 💚

svetovydendusevnizdravi

25/09/2025

🧐Sdílím tento post ze světa fyzioterapie a myslím si, že je to zásadní informace 🙏.

Právě zde se krásně ukazuje, jak je důležité dívat se na člověka v jeho celistvosti. Bolest není jen tělesný projev, ale často je to řeč duše, která si hledá cestu, jak být vyslyšena.
😉Možná nastal už opravdu nastal čas začít se více učit vnímat nejen pohybový aparát, ale i vnitřní svět člověka, jeho příběh a prožívání. Protože teprve tehdy můžeme opravdu pomoci nejen zmírnit symptomy, ale podpořit i cestu k hlubšímu uzdravení.
🥹😍A tady si s dovolením vyzdvihnu metody Biofeedback/Neurofeedback, které mohou být cennými pomocníky. Učí nás vědomě vnímat a regulovat tělo i mysl, snižovat stres, uvolňovat napětí a podporovat schopnost mozku nalézat rovnováhu. Nejsou samospásné, ale jako jemná podpora v kombinaci s fyzioterapií, psychoterapií či lékařskou péčí mohou výrazně pomoci při práci s chronickou bolestí i s jejími psychickými souvislostmi.
👍A to nejcennější? Klient se učí naslouchat svému tělu, lépe mu rozumět a hledat v sobě samotném zdroj síly i cesty k uzdravení.
😘Klidné dny nám všem bez rozdílu Eva

Minulý týden byl v Brně Sjezd UNIFY. Akce to byla báječná a jedna z pro mě naprosto zásadních informací, která zde zazněla, byla, že u bolestí zad, které kvalifikujeme jako chronické, je pouze 1 % způsobeno traumatem, ale ve 20-40 % je prokázán vliv deprese a ve stejném procentu vliv úzkostného založení daného člověka.

Faktem je, že dlouhodobé bolesti v pohybovém aparátu mohou být příznakem larvované (skryté) deprese. Tedy nejen smutek, ale dlouhodobá bolest může na depresi poukazovat. Na kongresu také zaznělo, že 70 % lidí s depresí fyzioterapeut neodhalí. Jasné je také proč: Nemáme k tomu odpovídající vzdělání. Asi je načase něco změnit.

16/09/2025

🤔‼️Má vaše dítě pomalejší tempo práce, snadno se zasní nebo se mu hůře drží pozornost?
👉Může to souviset s vyšší aktivitou théta vln v mozku.
〽️Tyto pomalé rytmy jsou přirozené při odpočinku nebo snění, ale pokud jich je příliš i ve chvílích, kdy má být mozek bdělý, dítě působí, jako by jelo na nižší rychlostní stupeň.

🧠🚗Představte si mozek dítěte jako auto. Théta vlny jsou jako jízda na nízký rychlostní stupeň, auto se spíše loudá, někdy až zastavuje. (To je užitečné, když odpočíváme nebo sníme). Jestliže je těchto pomalých mozkových vln moc i ve chvíli, kdy má dítě jet plynule vpřed (učit se, soustředit se), pak se mu hůře drží pozornost. A pokud chceme, aby se dítě soustředilo, udrželo pozornost potřebujeme vyšší rychlostní stupeň a plynulou jízdu.

👍Neurofeedback trénuje mozek tak, aby uměl mozek dětí přepínat mezi pomalou jízdou a plynulou jízdou podle potřeby🚗vs.🏎️
A jak to jezdí vašim dětem v hlavičkách?

12/09/2025

📚🧠 Nový školní rok to je nová výzva pro dětská záda i mozek

Neurofeedback je základem naší práce 🌀 učí děti lépe se soustředit, zvládat emoce a podporuje zdravý vývoj mozku. 💡
‼️Na přání rodičů jsme nově přidali i fyzioterapeutická cvičení pro dětská záda. Dlouhé sezení ve škole, těžké batohy a méně pohybu totiž často vedou k přetížení páteře.
👍Spojení Neurofeedbacku a fyzio cvičení tak dětem pomáhá nejen k pevnějším zádům, ale i k větší pohodě a učení bez stresu. 💪🧠
🧠 A jaké jsou přínosy pro mozek při cvičení páteře (vertebro):
🌀Lepší prokrvení a okysličení mozku
🌀Správné držení páteře a aktivace hlubokých svalů zlepšují dechový vzor.
🌀Díky plnějšímu dechu má mozek více kyslíku → dítě je bdělejší, lépe se soustředí.
🌀Aktivace senzoricko-motorických drah
🌀Pohyby páteře stimulují nervové dráhy, které spojují tělo a mozek.
🌀Regulace stresu
Cvičení zádových a posturálních svalů aktivuje parasympatikus → mozek přechází do klidnějšího režimu.
Dítě se pak snáz zklidní a je odolnější vůči stresu.
Dlouhé sezení ve škole může vést k blokádám a bolestem zad.
Pokud záda bolí, mozek nemůže plně věnovat energii na učení nebo sport.
🌀Lepší propojení tělo–mysl
Když ji trénujeme, posilujeme schopnost mozku lépe vnímat tělo → zlepšuje se pohybová jistota a sebevědomí.
ℹ️😉Pokud chcete, aby vaše dítě kromě Neurofeedbacku posílilo i zdravá záda a mozek, nezapomeňte si rezervovat místo na doplňková fyzio-cvičení.

Eva 💫

25/08/2025

Změny jsou někdy výzvou, ale i příležitostí. U nás se jednou z těch nejmilejších změn stal čtyřnohý kolega v zácviku, který přináší dětem klid a úsměv. Přečtěte si jeho příběh a zjistěte, jak i malé p***y dokážou udělat velké věci.
https://www.biofeedback-rhb.cz/zmeny-jsou-soucasti-cesty-a-tahle-je-psi/

16/08/2025

Zdeněk Matějček patřil k těm, kteří změnili pohled na dětství v Československu. Dokázal, že pro zdravý vývoj dítěte je nenahraditelná stálá a láskyplná péče a že ideál kolektivní výchovy, který ve společnosti tehdy vládl, závažně poznamenává duševní a sociální vývoj dětí.

Stál u zrodu SOS dětských vesniček, byl zakladatelem výzkumu a léčby dyslexie a dalších poruch učení v Československu, podílel se na projektech týkajících se nechtěných dětí, dětí z rodin alkoholiků, dětí trpících lehkou mozkovou dysfunkcí, dětí z rozvedených rodin, ale pracoval i s rodinami vychovávajícími postižené děti.

Kdokoliv na Zdeňka Matějčka vzpomíná, v jedné z prvních vět použije slovo laskavý. Takový byl on sám a takový byl i jeho přístup k výchově. Dnes by profesor Zdeněk Matějček oslavil 103. narozeniny.

07/08/2025

🧠👍Když místo telefonu vytáhnete karty...
Maminka si s dcerkou krátila čas čekáním na terapii hrou „prší“.
Udělalo mi to radost, místo mobilu zapojily smích, přítomný okamžik… a k tomu ještě trénují pozornost, paměť i strategii. Tak jednoduché, a přitom tak cenné.

🤔Víte o tom, že během karetní hry se aktivují oblasti mozku zodpovědné za:
paměť, pozornost, rozhodování, zrakové vnímání i plánování?
A to je přesně to, co v terapii často potřebujeme rozvíjet.

🧠Zde máte oblasti mozku, které se při hře aktivují:

🌀Prefrontální kortex – rozhodování, strategie, plánování tahů, sebekontrola.
🌀Hippokampus – paměť (např. co už kdo zahrál).
🌀Temenní lalok (parietální kortex) – vnímání čísel, prostorová orientace, sledování karet.
🌀Přední cingulární kůra – pozornost, vyhodnocení chyb, soustředění.
🌀Zraková kůra (okcipitální lalok) – rozpoznávání barev, symbolů a rychlé čtení karet.

❓A jak trávíte vy čas čekáním se svými dětmi?

21/07/2025

Převzato: Skvěle srozumitelné video, které vřele doporučuji všem, kdo s dětmi (s těžkými zážitky) chtějí umět citlivě zacházet❤️

Mozek traumatizovaného dítěte funguje odlišně od mozků dětí, které trauma nezažily. Má přecitlivělý systém stresové reakce a neustále je v pohotovosti, připravený dítě chránit před hrozbami - i domnělými. To, co je užitečné v situaci ohrožení, může dítěti působit potíže jinde, třeba ve škole.

Chcete lépe porozumět tomu, jak funguje mozek traumatizovaného dítěte?

Podívejte se na video: https://www.youtube.com/watch?v=a2Ui0ES4JOU

♥️ SOFA 〰️ Pomáháme slabším a těm silnějším jsme odbornými partnery.