Jitka Saakjan V. lektorka - NLP, koučink

Jitka Saakjan V. lektorka - NLP, koučink Vedu lidi zpátky k sobě. Tady není potřeba nic dokazovat. Uslyšíš to, co jsi přehlušila. Pracuji s NLP a hlubokým koučinkem. Jdeme pod povrch. Rychle. Přesně.
(1)

Bez nátlaku. Víš, že už nechceš jen chápat, ale skutečně to změnit? Jsi na správném místě. Pomáhám lidem, kteří už všechno pochopili, ale pořád se drží zpátky. Pracuji v NLP a hlubokým koučinkem zaměřeným na přepis vnitřních vzorců, které ovlivňují emoce, rozhodnutí i vztah k sobě. Bez povrchních návodů. Vracíme se k tomu, co bylo potlačené - ne aby bolelo, ale aby se to mohlo změnit. Pokud víš, že už nechceš jen chápat, ale skutečně se posunout,
jsi na správném místě,

25/11/2025

Možná to znáš.

„Chci se změnit.“
„Tentokrát to dokážu.“
„Už to nebude jako dřív.“

A pak přijde moment, kdy změna není příjemná.
Kdy tělo chce zpátky do známého.
Kdy mozek hledá důvody, proč ještě ne.

A přesně tam se láme většina snahy.

---

✖️ Chtít ≠ konat
Touha je jen začátek.
Změna potřebuje schopnost vydržet nepohodlí.

✖️ Vědět ≠ umět
Informace nic nezmění, pokud je nervový systém nezvládne žít.

✖️ Mluvit o změně ≠ projít změnou
Slova přináší úlevu.
Chování přináší výsledky.

A ještě jedna věc…

✖️ Ulevit si vině ≠ převzít zodpovědnost
„Já se snažím“ je někdy jen věta, která zakrývá, že nekonám.

---

Skutečná změna nebývá vidět.
Je tichá.
Nepohodlná.
Bez potlesku.

Ale když jí projdeš, staneš se člověkem, který už nic nepotřebuje dokazovat.
Protože je.

✨ Zasáhlo tě to?
Napiš do komentáře: Konám.

23/11/2025

Poznáš jen změnu ze strachu?

Někdy máme pocit, že se druhý člověk konečně mění.
Začne víc volat, snažit se, vycházet vstříc…
Ale často to přichází v jediném okamžiku:

👉 když cítí, že o tebe může přijít.

A tak se rozjede krátký nádech pozornosti, laskavosti, slibů. A mozek to zapíše jako úlevu.
Oddychneš si.
„Možná to půjde.“

Jenže…

---

🧠 Co říká psychologie

Změna vyvolaná strachovou motivací je nestabilní.
Je to reakce nervového systému, ne rozhodnutí identity.

Jakmile přijde klid, jistota, návrat do bezpečí… Všechny vzorce se vrací tam, kde byly.

Protože skutečná změna nevzniká z paniky, ale ze schopnosti převzít odpovědnost v klidu.

---

🔄 Klid je lakmusový papírek

Chceš poznat, jestli je změna opravdová?
Nedívej se na to, co dělá, když má strach, že tě ztratí…
… ale na to, co dělá, když ví, že tě má.

Tam se ukazuje charakter.
Ne strach.

---

💥 Tvrdá pravda?

🔸Krátkodobé návaly pozornosti jsou jen reakce na hrozbu.
🔸Stabilita je reakce na volbu.

✨ A ještě něco… Pokud pokaždé čekáš na jeho strach, aby se něco pohnulo, pak nežiješ vztah, ale stav ohrožení.

Dotklo se tě to? Můžeš sdílet dál. Možná je tu někdo, komu to dnes otevře oči.

21/11/2025

Možná sis to naplánovala už tolikrát.
A pak přijde chvíle, kdy tělo ztuhne…
a z úst vyklouzne věta, kterou jsi říct už nechtěla.
Po sté. Po sté první.

A ty se ptáš:
„Proč?“

Ano. Víš, co se v tobě děje.
Ale v ten moment možná působí bezpečněji předstírat, že nic nehoří.
Že to ještě uneseš.
Že dnešní večer je klidnější bez otázek.

A teď — v tomhle období,
kdy je ticho doma i venku —
se staré návyky vracejí rychle do vyjetých kolejí.
Dlouhé večery. Unavená hlava.
A ten známý pocit:
„Hlavně ať je klid.“

Jenže tohle ticho klidem není.
Je to napětí, které s tebou chodí už roky.
A někdy stačí maličkost,
aby ses nadechla jinak.

Skutečný klid nevyrůstá z toho, že všechno přejdeš.
Začne v okamžiku,
kdy dovolíš svému hlasu vyjít ven —
i kdybys to měla říct potichu, ale poprvé pravdivě.

Pošli to dál někomu, kdo tohle také drží v sobě víc, než dává najevo.

19/11/2025

„Bude fajn večer. Pozval jsem pár kamarádů. Uděláš něco k zakousnutí?“

Zní to nevinně.
A často to opravdu nevinné je.

Ale uvnitř to spustí úplně jinou scénu:
plány, které zase odložíš,
běhání po obchodě,
a v hlavě přesvědčování sama sebe, že to nějak zvládneš.

A pak to přijde.
To zvláštní stažení na hrudi.
Tlak na spáncích.
A neviditelný hlas, který říká: „Musíš.“

Jenže… opravdu musíš?

---

🧠 Psychologie:

Tlak nevzniká tím, že někdo něco chce.
Tlak vzniká tam, kde je strach říct NE.

Mozek si pomatuje okamžiky, kdy bylo odmítnutí „nebezpečné“ —
vedlo ke konfliktu, útočnému tichu, stažené lásce nebo pocitu viny.
A tak raději přepne do módu:
„Udělám to. Ať je klid.“

Jenže cena je vysoká:
🔹 Tvoje plány mizí pod cizími požadavky.
🔹 Vnitřní napětí roste.
🔹 A pomalu se učíš, že tvoje potřeby nejsou důležité.

To není laskavost.
To je naučený mechanismus přežití.

---

💥 Důsledky:

• Ztrácí se vnitřní jistota.
• Začíná se posouvat hranice, kousek po kousku.
• Tělo reaguje napětím, bolestí hlavy, únavou.
• A vzniká tichá hořkost, kterou cítí oba.

---

🌱 Zkus změnit jednu věc:

🫶 Odmítáš požadavek, ne člověka.

„Dneska ne. Už mám svůj plán. Určitě něco vymyslíte sami.“

Jemné.
Fér.
A zdravé.

Skutečná blízkost nestojí na tom, že se ohýbáš.
Stojí na vzájemnosti.
A tvoje potřeby jsou legitimní.

❓ Otázka pro tebe: Kde nejčastěji říkáš ANO, když v sobě cítíš NE?

Pokud se chceš naučit říkat NE bez viny a bez strachu z reakce, napiš mi do zprávy „HRANICE“.
Podíváme se spolu, kde se ten tlak rodí — a jak ho rozpustit uvnitř.

#

17/11/2025

Někdy je to opravdu drobnost.
A jindy je to malé „proti sobě“, které se ti vrací každý den.
Neuděláš scénu. Jen to přejdeš. Znovu a znovu.

🧠 Co na to psychologie

🔸Denní „maličkosti“ (daily hassles) se sčítají a mívají vliv zhoršení psychické i tělesné pohody víc než jednorázové velké události.

🔸Tělo a nervový systém to vnímají jako kumulativní zátěž (allostatic load). To znamená, že drobná, ale dlouhodobá zátěž se ukládá a mění náš stav.

🔸Když jednám proti svým hodnotám/autonomii, vzniká vnitřní napětí (kognitivní disonance). Nejenže klesá vnitřní motivace, ale také se mění vnímání "kdo jsem."

🔸U některých lidí se přidává i sebe-umlčování: „Raději nic neřeknu“. To se zase podepisuje horší náladou a špatným pocitem ze sebe i druhých lidí

🔎 Jak rozeznat drobnost vs. signál?

👉 Drobnost: jednou za čas, rychle odezní, v těle je klid.

👉 Signál: opakuje se, kumuluje se vnitřní tlak, po přehlédnutí - lépe řečeno po vytěsnění máš výčitky nebo únavu, cítíš, že jdeš proti sobě.

➜ Co s tím?

1. Pojmenuj pravidlo: „Když se to stane 3×, už to je téma.“

2. Zastav mikropřehlížení: u jedné drobnosti denně zvol opačný mini-krok (jedna věta, jedno „teď ne“, jedna žádost).

3. Zpátky k autonomii: zeptej se: „Je to v souladu s tím, co chci a co je pro mě důležité?“ Pokud ne, zvol nejmenší viditelný krok k souladu.

4. Tělo jako kompas: všimni si, jestli po kroku cítíš úlevu (signál, že jdeš správně) nebo stažení (možná kompromis proti sobě).

✨ Neřeš všechno.
Řeš to, co se vrací a pomalu tě ohýbá.
Velké změny často začínají jedním malým souhlasem se sebou – dnes.

👉 Máš v životě drobnost, která tě dlouhodobě tlačí?
Napiš: ANO / NE

16/11/2025

„Promluv si s ním…“

Možná jsi to slyšela stokrát.
A tak mluvíš.
Vysvětluješ.
Prosíš.

A on jen přikývne.
Možná slíbí.
A pak všechno běží stejně dál.

Protože ve vztazích nefunguje to, co říkáš.
Funguje to, co děláš.

---

🧠 Mozek druhého sleduje vzorec:

Ty mluvíš → on počká.
Ty vysvětlíš → on se nehne.
Ty ustoupíš → on nemusí nic.

A mozek si zapíše: „Nic se nestane. Všechno zůstane.“

---

A tak pokračuješ dál:

👉 omluvíš ho,
👉 uděláš to znovu,
👉 ustoupíš,
👉 potlačíš se…

Z tvého pohledu: „snažím se.“
Z jeho pohledu: „funguje to.“

🔑 Slova bez následků nejsou hranice.
Jsou upozornění, která nikdo nemusí dodržet.

A proto často slyšíš: „Ženy pořád něco říkají.“ Ne proto, že by byli muži necitliví.
Ale proto, že viděli, jak to dopadlo stokrát předtím.

Nejde o to mluvit víc.
Jde o to změnit reakci.

Protože reakce druhého je často odpovědí na to, co dlouhodobě umožňuješ.

✨ Možná nejde jenom o vysvětlení.
Možná jde i o krok jinam.

14/11/2025

„Narcista.“
To slovo dnes létá všude.
Pod každým druhým příspěvkem.
V každém druhém vztahu.
Jako by se svět zaplnil lidmi bez empatie.

Vidíš ho v práci.
V rodině.
V partnerovi.
A možná že to i někde hluboko uvnitř svým způsobem těší, protože konečně víš, kdo za to může.
Někdo jiný.

Ale co když…
to není jen o něm?

🧠 Psychologie říká:
Skutečný narcismus — ten diagnostikovaný — se týká jen asi 1–2 % populace.
Jenže narcistické rysy má do jisté míry každý.
Jsou to obranné strategie. Někdy pomáhají s vymezením hranic, někdy chrání ego.
Je to i způsob, jak zvládat situace, kdy jsme kdysi byli zraněni.

Někdo se brání kontrolou.
Někdo manipulací.
Někdo tichým odstupem.
Někdo obětí.
Ale všechny ty cesty vedou k jediné potřebě: cítit se milovaný, viděný, v bezpečí.

---

💡 A tady se skrývá náš kolektivní stín.
Raději ukážeme prstem ven, než bychom se podívali dovnitř.
Řekneme: „On je ten špatný.“
A přitom možná jen zrcadlí něco, co jsme sami nikdy nechtěli vidět.
Možná nejde o zrcadlo typu: tohle jsi ty.
Možná ti jenom říká: Tohle je realita, kterou odmítáš vidět.

Protože pravda bolí.
Ale právě v ní začíná uzdravení.

---

Možná svět není plný narcistů.
Možná je jen plný lidí, kteří se kdysi báli, že když nebudou dokonalí, nebudou milováni.

A cesta zpět nezačíná tím, že je odhalíme.
Ale tím, že se přestaneme bát podívat i na sebe.

💬 Pokud tě tenhle pohled zaujal,
ulož si příspěvek nebo ho sdílej dál.
Protože právě tohle téma si zaslouží,
aby se o něm mluvilo jinak — hlouběji, bez obviňování.

12/11/2025

„Až tohle jednou vyřeším…“

Možná sis to taky říkala.
Jakmile vyřešíš nátlak na výkon, chaos v hlavě, vztah, kde nevíš, na čem jsi…
všechno se uklidní.

Jenže skutečná otázka je jiná:

👉 Kdo budeš, až to opravdu vyřešíš?
Jak se budeš chovat?
Co si dovolíš?
A co už nebudeš tolerovat?

Protože někdy ten problém není cílem.
Je brzdou, která tě drží v bezpečí známého.

A teprve když si dovolíš představit sebe bez něj,
začneš opravdu měnit svůj život.

Ne hledáním dokonalosti.
Ale tím, že přestaneš ořezávat sebe.

---

💬 Poznala jsi se v tom? Ulož. A až přijde ta chvíle… přečti znovu.

10/11/2025

Muži se bojí silných žen.

Opravdu?
Nebo je to jen zkratka, která má zakrýt něco úplně jiného?

Ne každý muž se cítí ohrožený ženou, která má autoritu, charisma nebo vlastní názor.
Ale muž, který nemá zdravé sebevědomí, může cítit ohrožení tam, kde jiný muž cítí inspiraci.

A tady už nejde o pohlaví.
Jde o vnitřní jistotu.

---

🧠 Co na to psychologie

Není to o strachu z „její síly“.
Je to o strachu z vlastní slabosti.

Když žena říká, že se jí muži bojí, často nevědomě říká:
„Přitahuju/vybírám si muže, kteří se mnou neumí být rovnocenní.“

Protože ten, kdo přijal vlastní stíny, ten se nebojí síly druhého. Umí ji vnímat jako partnerství, ne jako konkurenci.

---

Vztah, kde je žena výš (kariérně, mentálně, nebo sociálně), nemusí být nefunkční.
Ale potřebuje zralého muže. Muže, který se nesrovnává a nesoupeří ale propojuje.
Který chápe, že hodnota se neměří podle výplatní pásky, ale podle vnitřního klidu.

⚡ Když žena říká „muži se mě bojí“, často tím nevědomě omlouvá:
🔸svůj špatný výběr partnerů,
🔸nebo svou vlastní uzavřenost.

Protože muž, který by ji unesl, ji často nezajímá – není tam drama, adrenalin, ani záchrana.
Je tam klid.
A na ten si člověk musí být v sobě připravený.

🌱Síla ženy neznamená, že musí být víc než muž.
Stejně jako síla muže neznamená, že musí být nad ženou.

Znamená to jen, že oba mají zdravý vztah sami k sobě. A proto si dovolí být spolu.
Bez soutěže.
Bez masek.
Bez boje o pozici.

🩶 It’s not about fear.
It’s about balance.

09/11/2025

Všichni máme svého Gluma.
Tu část, která šeptá věty, které nechceme slyšet.
Která nás nutí pochybovat. Bát se a pod strachem i jednat.
Tu,která se směje, když chceme být klidní.
A která nikdy nezmizí, i když ji vyženeme do tmy.

Pamatuješ si tu scénu z Pána prstenů, kdy Glum mluví sám se sebou?
Jedna část ho chce zachránit.
Druhá ho chce zničit.
A on, zoufalý, začne tu „špatnou“ zahánět:
„Jdi pryč a už se nevracej!“

A chvíli to vypadá, že to funguje. Ale později se ta potlačená část vrátí — silnější, temnější, neovladatelná...

---

🧠 Co říká psychologie?

Carl Gustav Jung by řekl:
„To, čemu se bráníš, přetrvává. A co přijmeš, to se promění.“

Potlačení stínu neznamená, že zmizí.
Znamená to jen, že začne působit z pozadí.
Naše „temné“ impulzy se pak nevyjeví přímo, ale přetvoří se ve vinu, přetvářku, přehnanou sebekritiku nebo pasivní agresi.

---

⚠️ Důsledky

▫️ Člověk se bojí svých vlastních emocí.
▫️ Hněv se mění v úzkost, vina v paralýzu.
▫️ Místo růstu přichází vnitřní válka.
▫️ A nakonec se stín vrátí — ne jako nepřítel, ale jako síla, která chce být konečně slyšena.

🌿 Nepotřebuješ zahánět svůj vnitřní stín.
Stačí mu naslouchat, aniž bys mu dovolila vést tě.
Přijmout ho neznamená podlehnout mu. Znamená to, že přestaneš bojovat sama se sebou.

✨ Poznáváš se v tom?
Stín nezmizí, když ho odmítneš.
Ale může se změnit, když se na něj podíváš s respektem.

📩 V individuálním doprovodu se bezpečně učíme, jak slyšet to, co tělo i mysl dlouho potlačovaly.

07/11/2025

„No tak už to nech být, vždyť se ti omluvil.“
„Vidíš, řekl promiň. Tak už se nezlob.“
„Když se ti někdo omluví, musíš to přijmout. Vždyť projevil dobou vůli.“

Možná to slyšíš od dětství.
A někde uvnitř se s tím spojila myšlenka,že jakmile přijde omluva, nesmíš už cítit vztek, zklamání ani bolest.
Že být v pohodě je tvoje povinnost.

A tak ses naučila přecházet věci, které tě zraňovaly, jen proto, že někdo řekl „promiň“.
Necháváš padnout své hranice jenom kvůli jednomu slovu...

---

🧠 Psychologie:
Když člověk slyší omluvu, mozek zaznamená klíčové slovo – bezpečí.
Spustí se mechanismus uklidnění, i když se nic nezměnilo. Jenže opravdové bezpečí nepřichází ze slov, ale z chování, které následuje po nich.

Omluva, která tě nutí potlačit vlastní pocity,
není smířením. Je to způsob, jak udržet klid zvenku, i když všechno uvnitř tebe křičí, že to klid není... nebo se snažíš ukonejšit samu sebe, že to je přeci dobré...

A často nejde o vědomou manipulaci.
Spíš o naučený vzorec,
jak rychle zamést pod koberec něco, co bolí.
Protože opravdová změna by vyžadovala pohled do viny,
a to bývá těžší než jedno „promiň“.

---

💬 Slovo promiň není kouzlo, které všechno smaže.
Je to pozvání k nápravě.
A když po omluvě žádná náprava nepřijde,
nejde o smíření — jen o ticho.

✨ Někdy není problém v tom, že neumíš odpouštět.
Ale v tom, že jsi byla naučená,
že odpuštění znamená popřít sebe.

05/11/2025

Jen světlo? Ne. To nestačí.

(Ze série Stíny)

Tváří se laskavě.
Mluví o lásce. O odpuštění. O tom, že všechno je jen projekce.
Tvrdí, že stačí „zůstat ve světle“.
„Pustit, co neslouží.“
„Nechat jít, co bolí.“

Ale když jsi smutná, stáhne se.
Když máš vztek, umlčí tě frází.
Když potřebuješ pravdu, nabídne ti mantru.

A najednou víš, že jsi na to zase sama.

---

🧠 Co říká psychologie:

👉 Carl Gustav Jung mluví o stínu jako o neoddělitelné části celku.
Kdo se snaží žít jen ve světle, odřezává polovinu své duše.
👉 John Welwood popsal fenomén spiritual bypassing — duchovní obcházení bolesti, kdy se člověk schovává do pozitivních myšlenek, aby se nemusel cítit zranitelně.
👉 Ale stín nezmizí. Jen změní podobu.

---

⚠️ Důsledky?

– Falešná laskavost.
– Potlačený hněv, který se mění v chlad nebo pasivní agresi.
– Neschopnost unést lidskost druhých — „nízké vibrace“ začnou dráždit.
– Povyšování nad „neprobuzené“.
– Pohrdání těmi, kteří si dovolí cítit.
– A čím víc se brání temnotě, tím víc jí slouží — jen pod maskou světla.

---

✅ Co s tím?

▪️ Přestaň se snažit být „jen dobrá“.
▪️ Dovol si být celistvá.
▪️ Podívej se do míst, která tě děsí — ne proto, abys v nich zůstala, ale aby tě přestala řídit.
▪️ Světlo bez stínu není světlem. Je oslněním.

---

🎯 Poznáváš se v tom?
V individuálním doprovodu nestavíme světlo proti stínu.
Učíme se, jak spolu mohou žít v rovnováze.
📩 Napiš mi, pokud chceš porozumět i té části, kterou jsi dosud nechtěla vidět.

🌒 Série Stíny
Pokračování příště…

“Real light begins where denial ends.


Adresa

Karlovy Vary

Otevírací doba

Pondělí 09:00 - 17:00
Úterý 09:00 - 17:00
Středa 09:00 - 17:00
Čtvrtek 09:00 - 17:00
Pátek 09:00 - 17:00

Telefon

+420737722726

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Jitka Saakjan V. lektorka - NLP, koučink zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Jitka Saakjan V. lektorka - NLP, koučink:

Odkazy

Sdílet

Share on Facebook Share on Twitter Share on LinkedIn
Share on Pinterest Share on Reddit Share via Email
Share on WhatsApp Share on Instagram Share on Telegram

Kategorie

Dovolte si luxus být sami sebou :-)

Věnuji se výsledkově orientovanému koučinku a ráda pracuji s metodami NLP. Přiznám se, že NLP je moje srdcovka, protože dokáže vyhmátnout a řešit podstatu hluboce uložených bloků a traumat. Vnitřní omezení, bloky, strachy, pocity bezmoci, začarovaného kruhu atd. mizí. NLP je jednou z metod, díky které je možné přeprogramovat naučená dogmata uložená v podvědomí a dá se říct, že máte možnost překročit svůj vlastní stín. Z vlastní zkušenosti musím podotknout, že je to nejen nezapomenutelný zážitek, ale hlavně vysoce funkční záležitost, která odemyká dveře k naplňování vizí a tužeb.

Výsledkově orientovaný koučink je super, když si chcete zkrátit cestu k vysněné vizi, jasně vydefinovat cíle, udržet motivaci a inspiraci. Umí ukázat nové možnosti a příležitosti a pomáhá při vykročení s tzv. komfortní zóny. Jako kouč se stávám vaším partnerem pro přemýšlení s úctou a respektem k vašemu potenciálu.

Mozek má své programy, kterými se řídí. Dogmaticky řídí. A to bez ohledu na vaši spokojenost nebo naopak nespokojenost. Má rád stereotypy a zaběhnutá schémata. To vše vzniká již v raném dětství. Někdy je třeba ve vlastním zájmu přeprogramovat naučené programy a k tomu se výborně hodí NLP terapie. Jaké programy máte, takový život budete žít. Chcete změnu? NLP je výborná volba :-)