07/04/2026
Dnes se podíváme na „návštěvníka“, kterého máme v hlavě asi všichni.
Na ten hlas, který nás sráží právě ve chvíli, kdy chceme v životě udělat velký krok.
🎯 Téma dnešní chvilky: Vnitřní kritik
Když mi bylo dvacet, odešla jsem z vysoké školy. Svět mě lákal víc než skripta, a tak jsem začala cestovat, později podnikat a založila rodinu.
Ale celých sedmnáct let mě pronásledovaly výčitky svědomí, že jsem školu nedokončila.
Pokaždé, když jsem uvažovala o návratu ke studiu, ozval se ten známý hlas:
– „Máš dvě malé děti, dům a firmu… kde bys na to vzala čas?“
– „Už stárneš, mozek ti nefunguje jako ve dvaceti.“
– „Nejsi dost dobrá, abys to zvládla.“
Roky jsem tomu hlasu věřila.
Až do chvíle, kdy jsem si řekla:
👉 „Když ne teď, tak kdy jindy?“
Dětem bylo 7 a 3 roky. Znamenalo to změnit návyky, priority i tempo života.
A výsledek?
Ve 37 letech jsem promovala s červeným diplomem.
Ten hlas neměl pravdu.
👉 Kdo je vnitřní kritik?
Není to vaše pravé já.
Je to starý obranný mechanismus, který vás chce udržet v bezpečí — v tom, co už znáte.
I když vám v tom není dobře.
Používá strach. Srovnávání. Pochybnosti.
A často zní velmi přesvědčivě.
Vychytávka: Dejte kritikovi jméno a novou roli
1️⃣ Pojmenujte ho
Třeba Paní Opatrná nebo Pan Bručoun.
Oddělíte ho od sebe.
2️⃣ Poděkujte mu, ale neposlechněte ho
„Děkuji, vím, že mě chceš chránit… ale teď se rozhoduji já.“
3️⃣ Najděte důkaz
Vzpomeňte si na něco, co jste zvládla navzdory pochybnostem.
To je vaše kotva. Napište si ji a mějte ji na očích.
🫶🏼 Přeneste to do dneška
Jaká věta vám běží hlavou?
„Nejsem dost dobrá.“
„Už je pozdě.“
„Tohle nezvládnu.“
Zkuste se na ni podívat jako na cizí názor.
A uvědomit si, že s ním nemusíte souhlasit.
🌱 Myšlenka na závěr
Váš vnitřní kritik mluví ze strachu.
Vaše srdce mluví z možností.
Komu dnes dáte víc prostoru?
Děkuji, že jste se i dnes na chvíli zastavila.
S úctou a vírou ve vaše schopnosti,
Viki
mediátorka & průvodkyně vědomým zvládáním vztahů 🫶🏼
viktorieovesna