Jana Rachno, Na vyhlídce, Karlovy Vary (2026)

23/12/2025

Přeji vám krásné svátky
a čas na to nejdůležitější. 🙏🏻

21/12/2025

Ve studiích vychází, že 10–30 % účastníků dechových praxí v rámci lekcí zažívá nežádoucí reakce.
Závratě. Úzkost. Emoční zahlcení. Paniku. Jiným zase funguje přesně tak, jak má.
Každý nervový systém jednoduše reaguje jinak.

Jógový dech je nejkomplexnější.
Zvyšuje interocepci, aktivuje limbický systém, prohlubuje prožitek.
U části lidí to znamená regulaci.
U jiné části přestimulaci.

Pilates dech vznikl pro organizaci pohybu, síly a kontroly.
Ne pro zklidnění psychiky. Což vzhledem k zařazení Pilates do Body and mind často klienti očekávají a citlivé jedince může destabilizovat.

Moderní dechové metody jsou dnes extrémně roztříštěné.
Najdete v nich datově orientované výkonnostní protokoly, ale i ezo-intervence bez jasných indikací.
Studie tady shodně opakovaně ukazují vyšší sympatickou aktivaci a vyšší kortizol.
A taky tady vzniká nejvíc potíží — protože málokdo ví, do čeho vlastně vstupuje.

Stejná technika může pomoct i zhošit existující problémy.
Rozhodující není metoda.
Rozhodující je kapacita nervového systému a kontext, ve kterém ji používáme.

A taky je tady nepříjemný fakt:
Na většině lektorských kurzů je dechu věnováno 3–20 hodin, pokud je opravdu specializovaný.
Přitom s ním pracujeme u stresu, úzkosti a traumatu.

To není jen málo.
To je rizikové.

Největší službu klientům neděláme další technikou.
Ale tím, že víme kdy co funguje — a kdy už ne.

Proto vznikl modul DECH 2 na HeroHero Vitale Society.
Data. Studie. Kontext jógového dechu.
A test, který ti ukáže, jak na tom skutečně jsi.

Chceš se rozhodovat lépe?
Napiš DECH 2 a pošlu ti přístup.

14/12/2025

Dech může pomáhat.
A může i destabilizovat.
Záleží na tom, komu, kdy a v jakém stavu ho dáte.

Dech dnes učí skoro každý.
Ale málokdo se opravdu ptá, pro koho je daná technika vhodná a pro koho už ne.

Vidím to denně v praxi.
Intenzivní techniky u lidí bez kapacity.
Jemné techniky tam, kde už nestačí.
Dech učený podle stylu lektora nebo trendu, ne podle stavu člověka.

A právě tady vzniká problém.
Není v metodách.
Vidím ho v nezodpovědném dávkování.

Už dnes víme, že dech je jeden z nejsilnějších vstupů
do regulačních mechanismů těla,
ovlivňuje nervový systém, stres, regeneraci i návrat do rovnováhy.

Rozdíl není v tom, jestli dech funguje.
Rozdíl je v tom, jak a komu ho dáváme.

Setkali jste se někdy s dechovou technikou, po které vám nebylo dobře?
Nebo s takovou, která vám opravdu pomohla – a v jakém kontextu?

Napište do komentářů DECH.
Pošlu vám materiály pro bezpečný a systematický přístup napojený na nejnovější studie i data, přesto vycházející z tradic.

07/12/2025

Nejhorší na špatné zkušenosti s „pomáhajícím“ není ten okamžik.
Nejhorší je to ticho potom.
A strach ozvat se, protože „tohle je přece odborník“.
Já jsem kvůli jednomu masérovi roky nemohla jít na masáž.
A když jsem tam tehdy byla, pořád jsem si říkala, že jsem asi přecitlivělá.
Že to možná takhle má být.
A tak jsem nic neřekla.
Že to normální není a co jsem měla udělat mi klasickY došlo až když jsem odešla.
A teď to vidím znovu.
Na sítích.
Na lekcích.
V mediálním prostoru.
U lidí kolem sebe.
Lektory, kteří kolem sebe vytvářejí malý kult a určují, kdo je „hodný“ a kdo „problémový“.
Maséry, kteří si pletou profesionální dotyk s vlastní fantazií.
Instruktory, kteří tvrdí, že mají jedinou pravdu — a kdokoli s ní nesouzní, je vyhozený z komunity.
A ano, i lékaře, jak můžeme vidět v posledních dnech až příliš názorně.
A když slyšíte podobné příběhy pořád dokola, začne vám docházet, že to není výjimka.
To je vzorec.
Data to jen potvrzují:
— tam, kde se kombinuje dotyk + autorita + uzavřený prostor, roste riziko zneužití moci
— 1 ze 4 lidí v těchto oborech popisuje nevhodné chování kolegy
— a v neregulovaných prostředích je těchto situací až o 40 % více
Nejde o to, že pár jedinců „ujelo“.
Jde o to, že v mnoha oborech neexistují pravidla, která by chránila klienty i poctivé odborníky.
A tak se nikdo necítí bezpečně:
Klienti se bojí ozvat.
A dobří profesionálové se bojí, že je někdo hodí do jednoho pytle s těmi, kteří překračují hranice.
Ale dobrý odborník se nesnaží budovat kult.
Nesnaží se ovládat.
Nepotřebuje, abyste se báli ptát nebo říct ne.
A pokud jste někdy odešli z lekce, ordinace nebo masáže s pocitem, že je něco špatně s vámi není.
To prostředí selhává.
Máte taky podobnou zkušenost? Co s tím?

04/12/2025

Patří děti na sociální sítě?
Jedno z nejvíc polarizujících témat. A přitom se v debatě často míjí to nejdůležitější: realita dnešního mateřství.

Žijeme v době, kdy jsou matky nejizolovanější v moderní historii. Výzkumy z posledních let ukazují nárůst sociální izolace o 28–35 %. Neurověda navíc potvrzuje, že osamělost zvyšuje úzkost, zpomaluje poporodní regeneraci a zatěžuje nervový systém.

Spousta žen za celý den nepromluví s jiným dospělým. Pro mnoho z nich jsou dva tři milé komentáře pod fotkou jejich dítěte jedinou pozitivní interakcí, kterou ten den dostanou.
Tohle není banalita. Je tozásah do neurobiologie, do pocitu hodnoty i zvládání stresu.

Ano, sdílení má rizika. Ano, chce to hranice, vědomost a bezpečnost.
Ale taky víme, že sociální kontakt (i online) snižuje stresovou reakci, aktivuje okruhy sounáležitosti a u části žen reálně snižuje riziko poporodní deprese. V době, kdy systém selhává, jsou sítě pro mnoho žen jediný dostupný prostor podpory.

A pak je tu širší kontext: klesající porodnost, děti nevítané v restauracích, hotelech, letadlech. Debaty o tom, že „by se rodiče měli zklidnit“. Jenže dlouhodobé výzkumy ukazují i opakovaný efekt: více dětí zpomaluje neuro-stárnutí rodičů, posiluje emoční okruhy a zvyšuje adaptační kapacitu mozku.
Děti nejsou problém. Problém je systém, který nechává rodiče samotné.

Moje hranice jsou jasné:
nic intimního, nic zranitelného, nic, co by jednou sdílet nechtěly.
Jen laskavé, vědomé a bezpečné momenty — protože přesně tak chci, aby jednou sdílely svět ony.

Nemusíme se shodnout. Někdo sdílí, někdo ne — obojí je v pořádku.
Ale pokud chceme méně izolace, méně úzkosti a víc podpory, je fér vidět i tohle:
spousta matek nesdílí kvůli lajku, ale kvůli kontaktu. Kvůli tomu, aby aspoň něco slyšely zpět. Kvůli tomu, aby nebyly samy.

Nehoní se za pozorností. Naplňují základní lidskou potřebu a snaží se přežít dnešní rodičovství.

30/11/2025

Instagram se změnil.
A jestli učíš, trénuješ nebo pracuješ s pohybem, tak to cítíš v každém postu.

To, co dřív fungovalo, dnes mizí v tichu.
Krásné fotky? Nic.
Profesionální video? Nic.
Text od srdce? Pár lajků.

Není to proto, že bys byla horší.
Ale protože Instagram ukazuje tvůj obsah jen zlomku lidí.
Jen 3–5 % tvé komunity. Zbytek ho nikdy neuvidí.

A pak přichází ty známé otázky:
„Co dělám špatně?“
„Proč už to nikdo nevidí?“
„Možná to nemá smysl…“

A přesně tady většina lidí udělá chybu:
Začne tvořit pro algoritmus, ne pro lidi.
Trend, zvuk, estetika, která není tvoje.
A tím ztratíš to jediné, co tě má odlišit: identitu.

Neděláš nikde chybu. Jen to je systém, který není postavený pro odborníky z oblasti pohybu.

Řešení nejsou další trendy.
Řešení je vědět:
kdo jsi, pro koho mluvíš, jakou hodnotu neseš a proč je nepostradatelná.

Když tohle nemáš, algoritmus tě smete mezi tisíce stejných účtů.
Když to máš, začneš růst i bez bizáru.

A přesně s tím ti pomůžu.

Napiš mi „ANO“ a pošlu ti přístup na 7 dní do HeroHero,
kde najdeš:

• Value Proposition Canvas pro lidi z pohybu
• audio průvodce
• e-book Základy positioningu
• komunikační tabulku
• týdenní úkol
• a bonus: ukázku reálné konzultace

Nemusíš skákat, tancovat, ani dělat virál.
Stačí vědět, kdo jsi – a umět to říct tak, aby to bylo slyšet.

Tohle tě naučím.

23/11/2025

Než si otevřeš tenhle post, připrav se: bude to bolet.
Ale je čas to konečně říct nahlas.

Za posledních 15 let se ceny lekcí v Česku zvedly jen o 30–40 %.
Náklady lektorů a studií za stejnou dobu vyrostly o 160–220 %.

Regiony začínají pořád na 70–150 Kč, města na 180–350 Kč.
Jenže:

Sociální 2010: 1700 Kč → 2026: 5720 Kč
Zdravotní 2010: 1080 Kč → 2026: 3306 Kč
Paušál: 9984 Kč měsíčně
• doprava, nájem, energie, pomůcky, software, licence, udržování těla.

Lekce +30 %.
Náklady +200 %.
Rozdíl někdo dotuje.
Lektor.

A realita jedné „hodiny“?
Příprava, komunikace, administrace, doprava, prostor, úklid.
Jedna lekce = 3–5 hodin práce.
A běžná odměna 400–600 Kč se v reálu rovná 150–200 Kč/hod.
Bez dovolené. Bez nemocenské. Bez jistoty.

Proto většina lektorů končí do 2–3 let. Ne proto, že by nebyli dobří — ale protože systém je nutí přežívat.

A teď část pro klienty:
Chápu, že každý radši zaplatí míň.
Ale za jakou cenu?
Kvalita i bezpečí vždy stojí na tom, že člověk, který tě vede, má čas, energii, zdraví a dostatek financí na to, aby to dělal dobře.
Když cena zamrzne v roce 2010, ten rozdíl se někde projeví — nejčastěji na kvalitě, prostoru nebo bezpečí.

Je to jako české gastro před Pohlreichem:
levné, přepálené, „normální“.
Až tlak na kvalitu zvedl celý obor.

Svět pohybu stojí ve stejném bodě zlomu.

Vidím kolem sebe špičkové lektory — talent, cit, nadšení.
A bolí mě, kolik z nich nenaplňuje svůj potenciál jen proto, že systém je nastavuje na „přežití“.

Ale první vlaštovky už tu jsou:
butiková studia, vlastní metody, plné lekce, prosperující profesionálové.
Důkaz, že to jde.

Jen musíme přestat předstírat, že ceny roku 2010 mají šanci uživit obor roku 2026.

Buď to necháme dál padat.
Nebo to posuneme.

Já volím druhou možnost.

Chceš vědět, jak nastavit cenu ve svém konkrétním případě?
Napiš do komentáře “Cenotvorba” a pošlu ti zdarma přístup na HeroHero: PDF, rozbory, audio a pravidelný nový obsah.

16/11/2025

V Česku dnes nerozlišujeme, kdo je profík a kdo hobby lektor.
Oba mají podle zákona stejný 150h kurz.
Oba mají podle studií učit stejně bezpečně.
Oba mají podle studií nést stejnou odpovědnost.
A oba mají – často – stejnou hodinovou sazbu.

Jenže realita je jinde:

Profík platí 8–10 tisíc měsíčně na odvodech.
Investuje 50–120 tisíc ročně do vzdělání.
Nese právní riziko a odpovědnost celé skupiny.
A když odjede studovat, jde do minusu – odvody běží dál.

Hobby lektor učí na DPP nebo vedlejšák.
S minimální právní zodpovědností.
Bez nutnosti investovat statisíce.
Bez toho, aby mu kdokoli kontroloval kvalitu pomůcek, pojištění nebo procesy.

A systém je staví vedle sebe.
Stejná pozice. Stejná sazba.
Praxe, odbornost, bezpečí?
Nejsou kritériem.

A to má dopad.
Na bezpečí klientů.
Na hodnotu práce.
Na celý obor, který se pomalu mění v rychlokurzový průmysl:
marže kurzů 60–80 %, marže lekcí 10–15 %.
Velká centra vydělají 2,5–6 milionů ročně na rekvalifikacích.
A proto potřebují hlavně nové lektory.
Ne kvalitní. Prostě nové.

A tady je otázka pro nás všechny:

Chceme to dál akceptovat?
Nebo chceme prostředí, kde kvalita není luxus, ale norma?

12/11/2025

Pomůcky.

Milujeme je. Kupujeme je. Hromadíme je.
Vidíme je na lekci, někdo s nimi vypadá skvěle – tak je chceme taky.
Ale pak skončí doma v rohu, a my vlastně nevíme, co s nimi.

Přitom jsou to geniální nástroje – když víme, jak a proč je použít.

Jenže právě tohle „když“ často chybí.

Pomůcky doma:

Každý druhý člověk, který cvičí doma, má alespoň jednu.
Ale podle výzkumu z roku 2023 až 11 % všech zranění z domácího cvičení vzniká kvůli vadným nebo necertifikovaným pomůckám – především prasklým odporovým gumám, nestabilním míčům nebo příliš tvrdým blokům.
(zdroj: ResearchGate, Exercise Band Injuries 2023)

Když odporová guma praskne pod tlakem, může způsobit poranění obličeje, očí nebo šlach.
U levných míčů bez zátěžového testu je riziko prasknutí při běžné váze až 1 : 50.

Pomůcky na lekci:

Tady přichází druhá rovina – ta, o které se skoro nemluví.

👉 Odpovědnost lektora.

Každý, kdo vede lekci, nese právní i morální odpovědnost za bezpečnost pomůcek, které používá.
Pokud pomůcka nemá certifikaci CE, SGS nebo TÜV a dojde ke zranění, odpovědnost padá na lektora.

A to není teorie – data mluví jasně.

V USA bylo v roce 2021 hlášeno přes 409 000 zranění způsobených cvičebním vybavením, o rok později už 445 000.
(zdroj: Gym Health & Safety Report 2023)

Takže otázka není, jestli pomůcky používat.

Otázka je, jestli víme, proč, jak a odkud jsou.

Protože kvalitní pomůcka není luxus.

Je to součást bezpečné praxe – stejně jako dech, koncentrace nebo respekt k tělu.

A jako lektoři?

Buďme těmi, kdo přemýšlí i o tom, na čem stojíme, co držíme v rukou a komu tím vlastně svěřujeme důvěru.

💬 Věděli jste, že lektor nese odpovědnost i za kvalitu pomůcek, které používá?
A jak je to u vás – víte, odkud ty vaše pochází?

09/11/2025

Víte, u koho cvičíte?

Když vás bolí záda, jdete k fyzioterapeutovi.
Ten má za sebou roky vysokoškolského studia, stovky hodin praxe, specializační kurzy i státní atestaci.
A po pěti letech studia vám s opatrností doporučí tři nebo čtyři cviky.
Protože ví, že tělo reaguje řetězově — a že chyba v jedné části může ovlivnit celek.

Instruktor jógy, pilates nebo fitness?
V Česku mu často stačí víkendový kurz nebo 150 hodin rekvalifikace.
Evropský standard (EUY) pro učitele jógy přitom počítá s minimálně 500 hodinami výuky během čtyř let.
V pilates má plnohodnotná „comprehensive“ kvalifikace 500–600 hodin, v USA běžně i víc.
Podle České komory fitness (2023) nemá až 60 % instruktorů skupinových lekcí žádnou oficiální trenérskou licenci.

⸻

A teď realita sálů:
Cvičí se baletní pozice s ženami po porodu, mosty bez přípravy, stojky bez variant.
Reformer se používá jako hračka.
Bez znalosti anatomie, nervového systému, hormonální rovnováhy — a bez dotazu na zdraví.

Podle The Times (2024) patří k nejčastějším zraněním v pilates ramena, bedra a pády z reformeru.
U jógy jsou to zápěstí, ramena, hamstringy a bedra – hlavně při pokročilých ásanách.
U Barre, Poundu a kruhových tréninků zase kolena, achillovky a zápěstí.
Ne kvůli pohybu samotnému, ale kvůli neodbornému vedení.

⸻

Fyzioterapeut studuje roky, aby vám s respektem doporučil pár bezpečných pohybů.
Instruktor po víkendovce vede třicet lidí do mostu – bez znalosti jejich minulosti, limitů nebo kompenzací.

A přesto se z jógy, pilates i fitness stal miliardový průmysl.
Globální trh jógy měl v roce 2023 hodnotu přes 107 miliard USD a roste o 9 % ročně.
V Evropě má oblast „jóga + meditace“ hodnotu 11,6 miliardy USD a do roku 2035 má dosáhnout 28 miliard.
Jen v Česku působí podle FitMapu přes 3 000 studií — ale jen zlomek lektorů má ucelené vzdělání.

⸻

K tomu se přidává nový trend „spiritualizace pohybu“.
Astrologie, tarot, manifestace…
Trh spiritualit má hodnotu přes 376 miliard USD a roste o 7 % ročně (Transparency Market Research, 2024).
Otázka zní: hledáme hloubku, nebo další únik?
Protože jóga ani pohyb nemají být závislostí.
Mají být návratem k pevnosti, klidu a stabilitě.

02/11/2025

Všichni řeší, že na lekce chodí míň lidí než dřív.
Ale možná problém není v lidech.
Možná je v nás.

Fakta, která pálí:
• V Česku je odhadem víc než 3 000 studií nabízejících jógu, pilates, barre nebo funkční trénink. (Zdroj: FitMap, 2024)
• Jen jógu podle Statista 2024 cvičí přes 26 milionů Evropanů, ale jen zlomek lektorů se tím dokáže reálně uživit.
• Průměrná cena lekce se už 10 let drží na 150–250 Kč, i když inflace za tu dobu vzrostla o 40 %.
• Nový lektor ve studiu ve větším městě si vydělá v průměru 250–400 Kč/hod., z čehož často platí daň, sociální, zdravotní vzdělávání i pojištění (nebo by aspoň měl)
• Většina rekvalifikačních kurzů má 150–200 hodin, ale mezinárodní standard pro samostatnou praxi je 500–1000 hodin.
• Až 70 % instruktorů se po základní certifikaci dál nevzdělává (Yoga Alliance Europe, 2023).
• Tisíce lektorů vedou specializace (barre, fitbox, strečink, kruhový trénink, reformer), aniž by měli základní kurz.

Jak může být nejrozšířenější pohybová terapie na světě zároveň jednou z nejhůř placených profesí?
Tím, že se z povolání stalo hobby.
Z misí do sálů se staly pronájmy času.
Z učení se stala rutina.

Lektorů je dnes víc než kdy dřív — jen v Evropě přibývá ročně přes 35 000 nových certifikací.
Ale počet návštěvníků skupinových lekcí klesá už třetí rok po sobě (European Fitness Report, 2024).
Kvalita neroste. Jen konkurence.

Pilates i jóga dnes stojí na rozcestí.
Buď zůstaneme ve fázi estetiky a trendu,
nebo přijde návrat k podstatě — vzdělání, bezpečí, individualitě.

Protože to, že máš lektora, neznamená, že máš učitele.

Tenhle obor neumírá na nezájem lidí.
Umírá na převis, podfinancování a iluzorní kvalifikace.
A kdo v něm chce zůstat, bude muset začít od sebe.

Co podle tebe potřebuje systém změnit nejvíc?
Vzdělávání? Odměňování? Nebo přístup k lidem, kterým sloužíme?

30/10/2025

Ne, možná to není úplně to, co si myslíte.
Ano, napsala jsem druhou knížku. A jsem na ni pyšná.
Ale povedlo se mi něco, co si žádá ještě víc pokory a víry.

Budeme mít třetí miminko.
Jsem teď v polovině těhotenství a dlouho jsem to nechávala jen pro sebe.
Stejně jako ta knížka, ani tohle není příběh, který by byl jen růžový.

Na jaře jsem potratila.
A chvíli jsem si myslela, že už nic hezkého nepřijde.
Tělo i mysl se zastavily a chvíli trvalo, než jsem si znovu dovolila doufat.

A pak přišlo tohle malé světlo.
Tiše. Nenápadně. Mezi berlemi, ortézami a nevolnostmi.
Tak, jak to život někdy umí — prostě po svém.

Tohle těhotenství mě učí být trpělivá, zranitelná i vděčná.
A znovu mi připomíná, že všechno, co se děje, má svůj rytmus.
Že i z bolesti se dá růst.
A že pokud to zatím neskončilo dobře, možná to prostě ještě není konec.

Jana Rachno

23/12/2025

21/12/2025

14/12/2025

07/12/2025

04/12/2025

30/11/2025

23/11/2025

16/11/2025

12/11/2025

09/11/2025

02/11/2025

30/10/2025

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Praxe

Odkazy

Sdílet