29/04/2025
Velmi souzním s tímto nacítěním🙏🏻💜…
Doprovázení je pro mě stále výzvou - potkání se v “nahotě”a zranitelnosti, kterou ale pohání a vede vášeň k Pravdě,přesahu a dotyku prahových míst 🤍
INTIMITA DOPROVÁZENÍ
Když jsem byla v roce 2011 v Zenovém hospici na Whidbey Island ve Spojených státech, povídala jsme si s místní hospicovou lékařkou. Sdílely jsme tenkrát spolu uvědomění, že intimita doprovázení je "lepší než s*x". Občas se k tomu vracím. Zdá se to být možná silné přirovnání, a přece...
Intimita doprovázení na konci života a intimita tělesného spojení mají společné něco zásadního: úplné vystavení se druhému a přítomnost v krajní zranitelnosti. U umírajícího člověka jde o vystavení nejen fyzické, ale také duchovní a existenciální – celé jeho bytí je otevřené, nezakryté. V s*xuálním aktu (v ideálním případě láskyplného spojení) jde rovněž o otevření se a důvěru, ale více na tělesné rovině, byť může být i hluboce duchovní.
Lze tedy říct, že intimita doprovázení bývá často ještě čistší, syrovější a hlubší, protože neexistuje žádné očekávání vzájemného potěšení – je to vztah zcela zaměřený na druhého, na jeho potřeby, na jeho cestu.
Je přítomná absolutní bezmoc a odevzdanost, kterou nelze nijak zakrýt. Když se podaří, že člověk může tuto bezmoc a odevzdanost zažívat v bezpečném prostoru moudré laskavosti, je to nesmírně hluboký prožitek pro oba.
Na hranici života a smrti je každé gesto a každé slovo nesmírně pravdivým a významným.
Je to intimita bez erotického napětí, což paradoxně umožňuje ještě větší čistotu a soucitné spojení duší.
Je to druh intimity, který je možná nejvíce podobný tomu, co mystici popisují jako “nahou duši před Bohem” – bez masek, bez her, jen pravdivé bytí. Je to něco, co si nedovedeme představit předem, ani pochopit z vyprávění druhých. Když to však jednou prožijeme, nikdy na to nezapomeneme. Proto je tak cenné, když si jako lidé dovolíme být jeden druhému nablízku a doprovázet se navzájem DOMŮ.
Text: Kateřina Grofová / FB Na konci dechu
Art: Mary Macomber