08/12/2024
Mléko z pohledu TCM
Prvním chovným zvířetem kočovných národů byly ovce a kozy. Ty totiž kromě mléka a masa poskytovaly vlnu a chlupatou kůži na oděvy. Pití mléka má své počátky pravděpodobně i v náboženských obřadech. Již staří Egypťané ve IV. dynastii dojili krávy.
V Evropě žil skot původně divoce, byl relativně vzácný a využíval se především jako tažné zvíře a na mléko. Ve středověku se krávy chovaly nejen na venkově, ale i ve městech. Během třicetileté války však byl chov ve městech zcela zničen a zpustošené vesnice měly jen velmi málo dobytka.
Mléko a výrobky z něj měly velký význam pro výživu obyvatelstva. Spolu s obilovinami a bramborami tvořily dlouhou dobu základ naší stravy. Většinou se pilo kyselé mléko, tzv. kyška, tedy mléko kysané. Používalo se také k zahušťování polévek, aby byly vydatnější. Mléko bylo zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů A a D.
Bohužel dnes je kravské mléko daleko vzdálené tomu, aby bylo plnohodnotnou výživou. Mléko totiž změnilo svoji přirozenou povahu. Je tepelně upravováno, homogenizováno, pasterizováno a uměle obohacováno různými přísadami, například vitamínem D.
Z těchto důvodů doporučuji svým klientům minimalizovat konzumaci mléka, zejména při alergiích, gynekologických výtocích, otocích dolních končetin, pocitu těžkého těla, častém nachlazení, snížené imunitě či obezitě.
Dospělý organismus ani neumí kravské mléko v průmyslové podobě dobře trávit. Živočišná mléka jsou často alergenní, proto je lepší při vaření kaší nebo jiných pokrmů používat vodu, sójové, mandlové, rýžové, ovesné či makové mléko. Ti, kteří nemají problémy s alergiemi, mohou případně využít kozí mléko, které je lépe stravitelné.
