Shiatsu masáže Kuřim

13/09/2025

Halo haló, na vědomost se dává....

Ze jsem zpět z neuvěřitelně odpočinkové dovolené 💃😇

A začínám opět s pracovními aktivitami.

💚 zítra ( neděle 14.9.) pořádám další konstelační setkání, tentokrát na téma hojnost.

Hojnost v našem životě má mnoho podob, od financí, vztahů, vnímání.
Hojnost není chtění
Hojnost je stav mysli.

Tak pokud tě láká podívat se do hlubin svých přesvědčení, přijď ( a předtím mi dej vědět, ať s tebou počítám)

Čas je 13-19hod. A místo konání je u mne v Centrum Lucijana, Kuřim. Ještě je pár volných míst.

💚 Do konce září se uvolnilo několik míst k opečování , tak využít mou službu, zavolej si o info o uvolněných terminech.

💚 V úterý 16.9. V 17 a v 18.45 pořádám ukázkovou lekci cvičení feldenkreisovou metodou.
Lekce poté budou probíhat
každý čtvrtek, opět u mne v Centru.
Tyto pohybové lekce jsou také nazývány Pohybem k sebeuvedomění. A to je jejich podstatou. Velmi jemné pohyby, které pozorujeme, vnímáme v plné přítomnosti k dané části, vedou k uvolnění napětí a hlavně k postupným změnám nevhodných pohybových stereotypů.

Více o všech tématech najdete na mém webu

www.zdenkapavkova.cz

Těším se na nová setkání a společně tvoření našeho Já.

Za sdílení budu ráda

28/08/2025

ZATNOUT SE A VYDRŽET

Přišla za mnou žena s bolestí beder a neschopností chodit v napřímení. Její tělo bylo přetížené, kolik starosti si nesla na bedrech.
Když jsme spolu začaly mluvit, pronesla větu, která se mi hluboko zapsala:
„Když se zatnu, všechno ustojím. Pak se sice necítím, ale vše zvládnu.“

Bylo v tom mnoho pravdy o tom, jak se naučila žít. Zatnout se, vydržet, překonat. Strategie, která člověka často zachrání v těžkých chvílích. Jenže za tuto „odolnost“ někdy zaplatíme vysokou cenu – přestaneme cítit svůj vlastní prostor.

Kolik mám vlastně místa v sobě?

Když jsme začaly pracovat, vyvstala otázka: Kolik vnitřního prostoru mám? Je ho moc, nebo naopak vůbec žádný? V těle i v prožitku se střídala prázdnota s napětím, zahlcení s necitlivostí. Nebylo snadné se v tom vyznat.

Prvním krokem bylo zpomalit. Vnímat dech, jeho dráhu páteří. Přivést pozornost k tomu, co se hýbe samo od sebe. Postupně jsme objevily, že i drobný pohyb může uvolňovat: lehká rotace pánve, jemné pootočení hrudníku, probouzení pružnosti mezi jednotlivými obratli.

Blokáda v hrudi

Největší sevření se ukazovalo v hrudi. Jako by se srdce naučilo nebýt slyšet, nebýt cítit. Byla tam stará blokáda – zvyk nepropouštět ven emoce, ani dovnitř blízkost. Chrání, ale zároveň odřezává.

Přes dech, jemný dotek a drobné uvolnění páteře začalo srdce dostávat trochu více prostoru. Nebylo to velké otevření, spíš první povolení, první ochutnávka, že to může být jinak.

Setkání s energií

Pak přišel okamžik, kdy se objevila vlastní energie – ne jako exploze, ale jako přirozený proud. Žena si mohla poprvé uvědomit: ten prostor tu je. Nemusí být vybojovaný silou, nemusí se zatnout, aby všechno zvládla.

Když odcházela, řekla tiše:
„Cítím, že mám v sobě místo. Stačí uvolnit se, a ono se objeví.“

A právě to je možná největší dar, který si z terapie odnesla – zkušenost, že vnitřní prostor není nutné hledat venku ani držet napětím. Je v nás. Stačí se k němu vrátit.



V tomto příběhu jsem využívala principu

18/08/2025

Relativní převaha Jang

V tradiční čínské medicíně i v taoistickém pohledu na život se vše odvíjí od dynamické rovnováhy dvou základních principů – Jin a Jang. Nejsou to protiklady v západním smyslu slova, ale spíše dvě komplementární kvality, které se neustále mění, pronikají jedna do druhé a vytvářejí celek.

Když mluvíme o relativní převaze Jang, znamená to, že kvality jangového principu začnou v určitém systému – těle, vztahu, životním období – převažovat nad jinovými. Nejde přitom vždy o nemoc nebo problém. Může to být i dočasný stav, který přináší energii a podporu, ale pokud přetrvává dlouhodobě, vzniká nerovnováha.

---

Co je Jang?

Jang je princip:

aktivní, dynamický, rostoucí

spojený s teplem, světlem, pohybem

v těle se pojí k funkcím, oběhu, povrchu, horní části těla

psychicky se projevuje jako výkon, iniciativa, expanze

Naopak Jin je klid, hloubka, výživa, tma, voda, země, spánek, vnitřní procesy.

---

Jak vypadá relativní převaha Jang?

Pokud jang narůstá na úkor jinu, začíná být více ohně a aktivity než klidu a regenerace. Může se to projevit:

Fyzicky: pocit horka, nespavost, bušení srdce, suchost v ústech, červená pleť, napětí svalů, bolest hlavy.

Psychicky: neklid, podrážděnost, netrpělivost, přetížení aktivitou, tlak na výkon.

V životním rytmu: příliš práce, málo odpočinku; hodně mluvení, málo naslouchání; příliš plánů, málo vnitřního zastavení.

Je důležité si uvědomit, že nejde o absolutní „přebytí“ jinu, ale o relativní převahu – jin není zničen, jen zatlačen do pozadí.

---

Možnosti vyrovnání

Pokud cítíme, že jang dominuje, můžeme hledat návrat k rovnováze:

dopřát si více klidu, spánku, meditace, ticha

jíst více ochlazující a šťavnaté potraviny (zelenina, ovoce, obiloviny) a méně stimulujících (káva, alkohol, koření)

obracet pozornost k vnitřnímu prožitku místo vnější aktivity

pěstovat kontakt s přírodou, vodou, zemí

v doteku a práci s tělem podporovat uzemnění, výživu a zklidnění

---

Relativní převaha Jang jako příležitost

Není nutné ji vnímat jen negativně. V určitých obdobích života může jangová energie přinášet odvahu, tah vpřed, schopnost uskutečnit změny. Pokud si ale nevšímáme hranice a nevyvážíme ji jinovou výživou, jang se snadno promění v přehřátí, vyčerpání nebo prázdný aktivismus.

---

👉 Relativní převaha Jang tedy není nemoc, ale signál. Ukazuje, že náš životní rytmus se naklání k pohybu, výkonu a ohni – a vybízí nás, abychom do něj pozvali i více klidu, hloubky a vody.

www.zdenkapavkova.cz

23/07/2025

🌿 Frustrace, hněv a jejich vliv v TCM

V tradiční čínské medicíně platí, že každá emoce je propojena s určitým orgánem:

Hněv, frustrace, podrážděnost – nejvíce souvisí s játry (肝, Gān).

Játra mají v TCM za úkol:

Volně rozvádět čchi (energie) po celém těle

Umožňovat plynulý pohyb emocí i tělesných funkcí

---

⚡ Jak frustrace a hněv vedou ke stagnaci čchi

Když jsme často frustrovaní, zadržujeme hněv, nebo ho neumíme zdravě vyjádřit:

čchi jater přestává volně proudit

vzniká stagnace jaterní čchi (肝气郁结, Gān qì yù jié)

Tato stagnace se může projevit:

bolestí a napětím (např. v podžebří, hrudníku)

psychickou tenzí, podrážděností, pocitem „knedlíku v krku“

a i zhoršením bolesti kloubů u nemocí, jako je dna

---

🔥 Jak stagnace přechází v horko

Pokud stagnace čchi trvá dlouho:

zadržená energie se začne „zahřívat“

vzniká horko z jaterní čchi (肝郁化火, Gān yù huà huǒ)

To horko může:

zhoršovat zánětlivé procesy (typicky u dny, kdy klouby zrudnou, bolí a pálí)

přinášet horké pocity, žízeň, hořkost v ústech, neklid

---

⚖️ Shrnutí

1️⃣ Frustrace → stagnace čchi jater
2️⃣ Dlouhodobá stagnace → vznik vnitřního horka
3️⃣ Horko → podporuje zánět, bolest a otoky, typicky viditelné u bi syndromů s vlhkým horkem (dna)

Masáže, terapie a kurzy v Centru Lucijana v Kuřimi - Zdenka Pavková. Shiatsu, biodynamická práce s tělem, Bachovy esence, ušní akupunktura, reflexní lymfatická masáž....

03/06/2025

DŮVĚRA V ŽIVOT

Důvěra v život je neviditelná nit, která nás vede.

Co když ale chybí?

A jak a kdy vzniká?

U každého je to jinak.
Ale často se tak děje už v době našeho růstu.
Podstatou je : cítím se přijímány, cítím se chtěný, milovaný. Cítím se být součástí lásky mámy, cítím se být součástí rodiny, rodu, komunity, v níž žijí a rostu.

Důvěra se děje/buduje krok za krokem. V závislosti na interakci s okolím.

Důvěra v život se promítá i do důvěry v sebe.

Důvěra jsou hluboké a pevné kořeny, o něž se můžeme opřít. Které nás podrží v čase nestability.

Důvěra v život je jako kotva, která drží loď na místě, i když přijde bouře.

Důvěra v život je, když otěže koní sice držíme, ale lehce, s napojením na řeč zvířete.

Důvěra v život je nenásilí.

Důvěra mi poskytne prostor uvnitř sebe k volnému nádechu a vydechu.

Důvěra v život mi poskytne hluboký spánek, kde mé tělo může regenerovat.

Důvěra v život mi dovolí plynout a nelpět.

Důvěra v život mi dovolí nehodnotit. Nesoudit druhé.

Důvěra v život je tichá, nenápadná síla.

Důvěra v život vyvěrá z hlubokého místa v nás, kde se setkává zkušenost, naděje a odevzdání. Je to víra, že ať už se děje cokoli, život má svůj smysl, rytmus a tok – i když mu nerozumíme.

# #

Když se věci nedějí podle plánu

Život málokdy běží podle našeho scénáře. Ztrácíme práci, opouštějí nás lidé, zklamání střídají pochyby. V těchto chvílích je důvěra v život zkoušena nejvíce. Přesto právě tehdy má největší sílu. Nejde o naivní přesvědčení, že všechno dobře dopadne. Jde o hlubší postoj: že i bolest a ztráta mají v našem příběhu místo.

Důvěřovat životu znamená navazovat vztah s neznámým. Nevíme, co přijde, ale rozhodujeme se věřit, že to, co přichází, má hodnotu. Tato důvěra neznamená rezignaci, ale otevřenost. Neznamená pasivitu, ale ochotu žít naplno i s rizikem nejistoty.

# # #

Důvěra v život vychází z důvěry v sebe

Důvěra v život je často zrcadlem důvěry v sebe. Když si věříme, že zvládneme to, co nám život přinese, snadněji přijímáme i jeho proměnlivost. Není to o kontrole, ale o důvěře, že máme sílu projít vším, co přijde – s otevřenýma očima a srdcem.

Strom neroste tak, že by věděl, co ho čeká. Prostě roste. Neptá se, jestli bude pršet, jestli přijde sucho. Prostě dělá to, co má. Růst, kvést, plodit. A stejně tak můžeme i my důvěřovat v to, že naše cesta má smysl, i když nevidíme všechny její zatáčky.

Důvěru v život si nevynutíme. Není to rozhodnutí jednou provždy. Je to proces – podobně jako dýchání. Přichází s tichými chvílemi, kdy se napojíme na to, co je za slovy. Někdy je to skrze hudbu, někdy skrze modlitbu, ticho, chůzi v přírodě nebo setkání s někým, kdo nás chápe beze slov.

www.zdenkapavkova.cz

26/05/2025

Psala jsem zpětnou vazbu /referenci pro školu shiatsu, kde jsem 3 roky studovala.
Tak sdílím kousek osobního příběhu.

🌼🌼🌼

Výcvik mi změnil život. Začalo to přitom úplně nevinně. Touha něco nového se naučit byla motivací.
Jenže, pak začaly praskat obranné krunýře . Po 3 letech jsem to byla já, a zaroveň nebyla. Zažít pocit svobodné se nadechnout, žít víc naplno, objevit svět, který nás tolik utváří a my o něm nevíme, naučit se cítit a vnímat sebe i druhé, naucit se jemnosti, v níž je síla... pak se lze stát královnou vlastního království.
Jsem vděčná, že jsem byla tři roky s vámi. Jsem vděčná, neb jsem se mohla vydat na novou cestu. Za tu zmatenost v sobě, i za tu emoční bolest,.která se občas objevila, to stalo. Díky.

🌼🌼🌼

Už je to mnoho let a já ušla velký kus cesty. Cesty k sobě. Cesty mnoha dalších studii. A cesty odejít ze systému a důvěřovat sobě, že to, co mi dává smysl a baví mě, mohu dělat jako svou práci. Nejen jako hobby.

Každý den cítím vděčnost, když lidé přichází se slovy "Já už jsem se sem tak těšil/a".

25/05/2025

https://www.cestazelvy.cz/clanky-revmatoidni-artritida-pohledem-cinske-mediciny.html

Revmatoidní artritida pohledem čínské medicíny - S revmatoidní artritidou se potkávám ve své ordinaci poměrně často. Podle západní medicíny jde o autoimunitní onemocnění napadající především klouby. Obvykle postihuje 1 % populace a nejčastěji lidi ve věku 20 až 50 let. - R...

24/05/2025

Křičíte?

Možná je důvod jinde, než se jeví.

# # # #

Potřebujeme KŘIČET, abychom neslyšeli křik z bolesti uvnitř sebe

****

Někdy křičíme nahlas, aniž bychom přesně věděli proč. Křičíme na svět, na lidi kolem, na život sám. Křičíme, protože hluboko v nás se ozývá jiný křik – tichý, ale neúprosný. Křik bolesti, zklamání, strachu. A právě tenhle vnitřní křik nás děsí nejvíc. A tak ho přehlušujeme tím vnějším. Hlukem. Slovy. Výbuchy emocí. Křikem.

Uvnitř nás často žije bolest, kterou jsme si nikdy nedovolili pojmenovat. Možná jsme ji zaryli hluboko, protože jsme nevěděli, jak s ní naložit. Možná jsme se naučili, že bolest se má potlačovat, ne ukazovat. A tak roky neseme tíhu nevyřčeného a nepřiznaného. Když pak něco naruší naši křehkou rovnováhu – hádka, zrada, neúspěch – zranění vybuchne jako sopka. Křik, který se dere ven, ale nepatří přítomnému okamžiku. Patří všem těm momentům, kdy jsme mlčeli, i když jsme potřebovali volat o pomoc.

Křičet může být zoufalá forma sebeobrany. Místo tichého přiznání, že uvnitř praskáme, volíme sílu a hněv. Je to paradox: navenek působíme silně, hlasitě, až agresivně – a přitom uvnitř jsme slabí, zlomení, roztřesení. Křikem zakrýváme zranitelnost.

Ale bolest se křikem nevyléčí. Dá se přehlušit – na chvíli. Dá se schovat – na čas. Ale nezmizí. Uklidní se, když ji přijmeme. Když si dovolíme mlčet a v tom tichu ji konečně uslyšíme. Když se nebojíme pohlédnout jí do tváře. Slzy jsou někdy upřímnější než křik. A mlčení může být silnější než slova.

Možná nepotřebujeme křičet. Možná potřebujeme být slyšeni – opravdu slyšeni. A nejdřív sami sebou. Protože kdo uslyší bolest, kterou sám popírá?

28/02/2025

SHIATSU – Cesta ke zdraví a spokojenosti🌟

Shiatsu je původně japonská masážní technika, která rámec masáží značně přesahuje.
Je v ní ukryta diagnostika i harmonizace.
☯️
Je to skutečný klenot mezi způsoby práce s tělem, myslí i duší.⚜️

Co v sobě shiatsu obsahuje?

Dotek a práci s životní silou (Ki, čchi, prána, orgon, síla stvoření….)
🌟
Strečink, kdy uvolněním napětí v kloubech, svalech, fasciích i kostech, může připomínat jógu.
💓
Akupunkturní dráhy a body, které využívá akupunktura i akupresura, tedy tradiční čínská medicína. Ty shiatsu zprůchodňuje a vyživuje v celém jejich průběhu.
🌟
Koncové body drah, které si vypůjčila i EFT (ťukání na body na hlavě s trupu).
💓
Nepřímou práci s čakrami a skrze přikládání dlaní může připomínat Reiki.
🌟
Jindy použije rozptylovací a uvolňovací techniky připomínající thajskou masáž.
💓
Ke konci ošetření, kdy se pracuje na hlavě, může připomínat CST (kraniosakrální terapii).

Na shiatsu je úžasné, že to není pouze technika, která je postavená na pevných základech tradiční čínské medicíny, ale i živoucí entita, která uzdravuje každého dle jeho momentální nerovnováhy.
🌟
Přínosy shiatsu ocení bolavá záda i hlava, zatuhlé klouby i svaly, přetížená mysl i tělo. Po shiatsu usnete, případně s lehkostí počnete😃🙏

V shiatsu se snoubí záměr a akce, s porozuměním a nasloucháním.
💃🏻
Shiatsu je tanec jinu a jangu.
Pohyb i klid. Dávání i přijímání. Dělání a bytí.
💞☯️
Shiatsu vás spojí s tělem, s přítomným okamžikem i s dechem. Spojíte se s vlastními zdroji.
🌟
Shiatsu je zkrátka Cesta ke zdraví a spokojenosti. 💞🌟

Převzato:
darjashiatsuschool

Darja Shiatsu School Vám nabízí několik kurzů shiatsu s různým stupněm dovedností a znalostí. Shiatsu je masážní technika, kterou se obnovuje energetická rovnováha těla a často i duše.

23/01/2025

To, co v sobě nechcete vidět, bude posíleno, protože budete přitahovat stejné energie zvenčí
Fons Delnooz

Zní to jednoduše, známě, nebo jako úplný blábol?

Pro mě jednoduše. A není to žádný ezo.

Taky to můžeme uslyšet ve starém pořekadle „jak uvnitř, tak venku“. Je to o projekci naší mysli, která ráda přiřazuje obrazy světa k tomu, co už zná. A když bude znát třeba strach, bude projektován do vnějšího světa. Nebo pocit ohrožení.

V klasické terapii, když se setkám s příběhem typu - vnější svět mi způsobuje psychickou nepohodu, nekomfort – začnu nejprve objevovat pocity. „Co to je za nepohodu? Co cítíš?“ A přes tyto pocity se dostaneme do vlastní historie. Velmi často jsou to nenaplněné dětské potřeby typu bezpečí, blízkost, teplo, bezmoc.
Čím ranější situace, tím hůře se hledají přesná slova.

Jednou z cest je práce na setkání s touto vytěsněnou částí. Její uznání. A taky uznání strategie přežití – třeba necítit bolest, křičet, i když rozum ví, že to nemá smysl, zatnout se. To bývá často velmi průlomové.

Často jsme vyrostli v tom, že nehezké stránky sebe musíme potlačit vůlí. Nekřičet, nebát se, nebrečet…, nic nechtít taky třeba.
Z toho vznikají různá přesvědčení typu „ nejsem dost důležitá/ý“, !jsem špatně“, „nemají mě rádi“, „jsem opuštěná/ý“, „nikdo tu není a musím zvládnout vše sám/a“, „ať dělám, co dělám, stejně to nikdo nevidí“…

Tento sebeobraz nás provází celý život. Pokud máme plnou kapacitu energie, tedy daří se nám, tento stinný obraz nás spí. Probouzí se v okamžiku setkání s vnějším obrazem, který toto naše vnitřní přesvědčení probudí. Rozvibruje.

Proto se snažím v emočních příbězích z vnějšího světa najít spojitost se světem vnitřním. T už pomocí práce s vnitřním d´tětem, s vnitřním sebeobrazem, s bachovkami, s konstelacemi. Nebo i s prací přes tělo.

Cest, jak se dostat a přijmout (uzdravit) naši potlačenou část je mnoho. A výsledek je vždy krásný. Je to totiž pocit „jakoby mi narostla křídla“

www.zdenkapavkova.cz

05/11/2024

Fotostřípky z nedělních konstelací a jedna krásná reakce na ně 😇🙂

***
Zdeničko zlatá, sobotní konstelace byly super. Odnesl jsem si hlavně, že než začnu vnímat svět, tak je potřeba otevřít srdce a pak je ten svět úplně jiný. Děkuji. J

***

Čas dušičkový se promitl do silné energie všech konstelací.

A možná i do mé zmatenosti, kdy jsem Milanovi stále říkala Luboši a Klarce Lucko🙈🙈

Další setkání bude v neděli 24.11. Událost vytvořím co nejdřív, ať si ji můžete poznacit do svých diářů 💚

31/10/2024

I já ho tady jednou nechám

Mám ráda kostely a kaple. ( nejen🙂). Když to jde, jdu dovnitř , prohlížím si prostor, stavebně i energeticky.

Pak se ztiším. Někdo tomu říká meditace. Nebo.. jen jiný stav vědomí. Odložení Já. Tedy...svého sebeobrazu.

Dnes jsem v kapli u Sv.Anny. Energie místa hovoří o mnoha odvedených duších.

Mou pozornost přitáhl kříž čele kaple. Jak je ztvárněný. Vespod jsou nohy, mnoho nohou. Tělo tvoří páteř. Vrchol kříže má v sobě zobrazeno mnoho tváří. A do kříže jsou ruce. Mnoho rukou.

Naše tělo je také kříž.

Mám ráda symboly.

Sedím, vnímám to dílo, energii kaple. Kolik duši zde bylo vyprovozeno?

Je to odvěká zkušenost. Že jednoho dne tu zanecháme svá těla.

Napadá mě, že i když to vím, jaká bude ta chvíle odloučení?
Najednou si uvědomuji, jak mám své tělo ráda. I svůj život. Ať je jaký je.