18/11/2025
ŽENA PŘENÁŠÍ NA SVÉHO MANŽELA STEJNÝ POSTOJ, KTERÝ MĚLA KE SVÉMU OTCI.
Neviděl jsem žádnou ženu, jež byla šťastná v manželství, jestliže měla v duši silný pocit ukřivděnosti vůči otci, nenáviděla ho, třeba že už uplynulo deset nebo dvacet let.
Ukazuje se, že tyto pocity nezávisí na čase. Ta matrice, podle které energetický orgán budoval vztah s otcem, se potom projevila ve vztahu k manželovi. Jsou to biologické zákony.
V časopise jsem si přečetl článek o malém dítěti, infikovaném AIDS. Jeho rodiče zřejmě zemřeli. Zdravotní sestry k němu málo chodily. Když mu byli tři roky, našel dítě jeho bratr, který si je chtěl vzít k sobě domů. Ale už bylo pozdě. Dítě bylo zmrzačeno. Proměnilo se ve zvířátko, chlapec byl navždy mentálně retardován. V raném věku s ním dospělí nekomunikovaly, a tak se nenaučil nic, když to bylo nejvíc potřeba.
DÍTĚ - NEJENŽE PŘEJÍMÁ DOVEDNOSTI Z KOMUNIKACE S RODIČI A LIDMI KOLEM NĚJ, ALE UČÍ SE OD NICH SCHOPNOSTI MILOVAT.
A pokud nemá tuto schopnost, pak má malou šanci na přežití.
V Japonsku existují také sirotčince. Celý svět je nyní v krizi. Rodiče zemřou, nebo opuštějí své děti. V Japonsku v jedné z prefektur byla zaznamenána podivná skutečnost: často tam umírali kojenci. V podobním sirotčinci v sousední prefektuře byla úmrtnost mnohem nižší. Začali zkomat příčiny a dospěli k ohromujícím závěrům. Ukázalo se, že téměř žádná úmrtí nebyla v sirotčinci, kde ošetřující ženy dobrovolnice nejen o děti pečovaly, ale také je objímaly, hladily, tiskly k sobě, mluvily s dětmi a zpívaly jim písně. To se ukázalo být nejlepším lékem proti nemocem a úmrtím.
Dítě přebírá od rodičů modely pro vzájemný vztah s okolním světem. Pokud dítě při podvědomém přijímání vzájemného vztahu svých rodišů dostává zvrácený model, často je již předem odsouzené - jeho život bude nešťastný.
Velmi často mi píší ženy dopisy, že opakují osudy svých rodičů a že jejich děti také nemohou uniknout z tohto bludného kruhu a opakují stejný nešťastný osud. Přitom je to pouze výsledek nesprávného postoje k rodičům a nesprávného modelu vztahu k milovanému člověku, který dítě převzalo od svých rodičů.
V tom, co nyní v hloubi naší duše cítíme, je již založeno, jakou budeme mít rodinu, jaké budou naše děti a zda vůbec budou. Náš budoucí osud a budoucí události jsou již zakódované v našich citech a pocitech.
Nejdůležitější pro nás však je, že NAŠE CITY A POCITY - A TUDÍŽ I SVOU BUDOUCNOST - MŮŽEME ZMĚNIT.
S.N.Lazarev - Člověk budoucnosti 2 Výchova rodičů 1
