Centrum Lucijana - masáže, terapie, kurzy

Centrum Lucijana - masáže, terapie, kurzy Dotek, naslouchání a jemné vedení. shiatsu, ušní akupunktura, Bachovy esence, masáže, vnitřní dítě, pánevní dno, terapie , konstelace Tělo že je tajemné?

Když nevíte kudy kam,
přijďte za mnou na chviličku,
kouknu se vám na dušičku,
a bachovky namíchám. Když vás bolí bebinko,
kouknu na vás vlastním okem,
neposlechnu stetoskopem,
na ouško dám semínko. A kdo říká že ne ! Lákalo mě čím dál víc,
hledat v duši, hledat v těle,
aby člověk byl zas "celé ",
a opustit farmbyznys. Nakoukla jsem pod pokličku
k starým mistrům v Číně
a teď hledám každou kličku,
jak vás vrátit k síle. Síla, Ki, Čchi. Energie,
to je základ zdraví. jen když proudí v plné síle,
starý mudrc praví. A já říkám: Je to tak,
Shiatsu je jak zázrak.

25/03/2026



Konstelace se Zdenkou byly pro mne krásný zážitek. Ikdyž jsem nepřinesl zakázku na vlastní konstelaci a byl pouze v roli figuranta, mnohé mi to dalo. A to nejen díky rolím, které jsem zastával, ale zejména díky celkovému prožitku, který jsem si z konstelací odnesl. Zdenka totiž úžasně pracuje s energií. Vnímá energii v lidech, v prostoru a aktivně s ní pracuje. Vnímá prožívání aktérů, nabádá je k hlubokému zvnitřnění, prožívání a uvědomování si vnitřních procesů. A s tím vším pracuje. Nespěchá. Cítí. Vnímá. A to byl pro mě zcela nový level.
Konstelace se Zdenkou jednoznačně doporučuji. 🌟👌

Honza

Seznamte se, já jsem tvá BarbuchaVšichni známe pohádky, ve kterých strašidla a netvory vystupují jako hrozivé postavy. J...
25/03/2026

Seznamte se, já jsem tvá Barbucha

Všichni známe pohádky, ve kterých strašidla a netvory vystupují jako hrozivé postavy. Jedna z nich, Barbucha, má v sobě něco zvláštního – a možná nám už od dětství předává tajemství, jak pracovat se svým strachem.

Barbucha není jen pohádková postava. Je symbolem našich vnitřních obav. Od mala si ji vytváříme – dáváme jí tvar, podobu, hlas. A právě tím, že si ho „vymyslíme“, získává moc nad námi. Bojíme se ho natolik, že se mu vyhýbáme a nechceme s ním být v kontaktu.

A přesto se právě v tomto strachu skrývá obrovský potenciál. Když se rozhodneme Barbuchu poznat, podívat se jí do očí a přijmout ji, může se proměnit.

Z děsivého tvora se stává spojenec – průvodce, který nás upozorňuje, chrání a ukazuje nám, kde jsme citliví. Je to paradox: v její „ošklivosti“ se skrývá největší krása.

Tento proces není jen o pohádkách. Je to životní lekce: učíme se přijímat to, co je těžké a děsivé, a tím získáváme sílu, porozumění a sebevědomí. Barbucha je připomínkou, že naše strachy nemusí být nepřítel. Mohou být učiteli, partnery a průvodci, pokud se s nimi naučíme pracovat.

Pohádka se tak stává nejen zábavou, ale i návodem, jak si tvořit vlastní vnitřní svět, poznávat své obavy a proměňovat je v sílu. Barbucha nás učí, že i to, co je děsivé, může být nádherné – pokud s tím dokážeme být v kontaktu.

Prosba Zítra držím prostor pro rodinné konstelace a chybí mi pár lidí do rolí. ( ohlásili se již přihlášení) Možná jsi t...
21/03/2026

Prosba

Zítra držím prostor pro rodinné konstelace a chybí mi pár lidí do rolí. ( ohlásili se již přihlášení)

Možná jsi to nikdy nezažil/a.

Možná tě to trochu děsí.

Možná tě to zvláštně přitahuje.

Nemusíš nic umět. Stačí přijít a nechat se vést.

Být v roli často otevře něco i v tobě samotné.

Pokud tě to jemně volá, napiš mi 🌿

Odkaz na událost a více info:

https://www.zdenkapavkova.cz/konstelace/konstelacni-setkani-22-3-2026/

Za sdílení budu ráda 🙏

Nadechni se...Seminář, kde jsme se ponořili do poznávání sebe, svých vzorců,  stereotypů. Seminář,  kde se neučí jak děl...
14/03/2026

Nadechni se...

Seminář, kde jsme se ponořili do poznávání sebe, svých vzorců, stereotypů.

Seminář, kde se neučí jak dělat více a lépe, ale jak objevit sebe .

Seminář, kde laskavost ksobe je základ .

Seminář, který díky koncepci malé skupiny má velký přesah, neb se stává téměř individuální.

Seminář, který se tvoří na míru účastníkům přímo v čase.

Seminář, který dovolí být, kým jsme.

Seminář, který mě jako lektorku baví.

Seminář, který je vic koníčkem, neb nevybírám zalohy, a tak se nekdy stane, že odreknutim účastníků na poslední chvíli se zisk rovná nákladům.

Včera, při rušení míst, jsem z toho byla smutná. Dnes se cítím naplněna. Skupinka byla krásné propojená, a tak jsme došli zase úplně jinam, než byla má příprava, ale mám nádherný pocit, že seminář byl utvářen na míru .

Reference byly velmi milé a přidám je později.

💚Jenom skrze chyby se učíme💚Chtít být dokonalý a umět vše hned napoprvé. Znáte to?Máte tento program ve svém repertoáru?...
05/03/2026

💚Jenom skrze chyby se učíme💚

Chtít být dokonalý a umět vše hned napoprvé. Znáte to?
Máte tento program ve svém repertoáru?

Já ano.

Ten vnitřní hlas, který našeptává, že bychom měli být připravení, schopní, jistí.

Že když už se do něčeho pouštíme, mělo by to být bezchybné. Čisté. Profesionální.

Jenže realita je jiná.

Ani hudební virtuos nezahraje neznámou skladbu napoprvé bez chyby. Ani sportovec nepodá vrcholový výkon bez hodin a hodin tréninku. A umění? To bez chyb snad ani neexistuje. Právě drobné nedokonalosti mu dávají lidskost, barvu, život.

A přesto mi někdy naskočí starý vzorec.
Když se mi něco nedaří.
Když něco pokazím.
Když se nepřiblížím představě, jak by to „mělo“ vypadat.

A strategie přežití?

U mě někdy zní takhle:
Tak na to kašlu.
Jsem marná.
Nemám na to.
Budu dělat něco jiného.
Proč se do toho vůbec pouštím?

Sebekritika umí být velmi hlasitá. A velmi přesvědčivá.
Někdy se vyplísním víc, než by bylo zdrávo.

Ale pak – když se ta bouře trochu utiší – začnu si dávat něco jiného.

Laskavost.

Zastavím se.
Nadechnu se.
Podívám se na sebe ne očima soudce, ale očima přítele.

Dám si pochopení.
Uznám neúspěch.

A zároveň si připomenu i jiné úspěchy. Dary. Kvality. Cestu, kterou už jsem ušla.

Učím se, že dělat chyby je součást růstu.
Že bez slepých cest bychom pořád bloudili.
Že bez pádů bychom nepoznali, jak vstát.

Laskavost k sobě pro mě neznamená rezignaci.
Znamená to dovolit si být člověkem.💜💚

Důležité je nezůstat v sebemrskačství. Nenechat jednu chybu stát se rozsudkem nad celou mou hodnotou.

A pak si – s úsměvem a lehkostí – dát nový pokus.

Možná v tom samém.
Možná v něčem úplně jiném.

Protože právě skrze chyby se učíme.👍
A právě skrze ně rosteme.👍

Potřeba všechno zvládnout Potřeba všechno zvládnout, být stále silný, držet se nad vodou. Často si myslíme, že je to kvů...
02/03/2026

Potřeba všechno zvládnout

Potřeba všechno zvládnout, být stále silný, držet se nad vodou.

Často si myslíme, že je to kvůli výkonu nebo nedostatku schopností, ale není tomu tak.
Tento tlak vznikl jako obranný postoj, strategie přežití v dobách, kdy nebylo bezpečí a podpora.

Pomáhal ustát situace, které přinášely zranitelnost, držet se, zvládnout tlak okolního světa a ochránit se před emocemi, které byly příliš silné.

Postupem času se z obranného mechanismu stal automatický tlak, který se objevuje téměř bez povšimnutí.

Přináší napětí, pocit povinnosti, nutnost být stále „silný“ – i když už okolnosti nevyžadují stejnou obranu.

Uvědomění, že tlak není naše jádro, otevírá prostor pro uvolnění.
Umožňuje zpomalit, nadechnout se, cítit, dovolovat si zranitelnost a přitom zůstat v bezpečí.

Tlak (na sebe, na druhé, na vykon) je jen stopou staré obrany – a je možné ho pozorovat, přijmout a postupně nechat odejít.

Divokost není hlasitost.Je to intenzita přítomnosti.Můžeš být divoká/ý i v tichu.Můžeš být divoká/ý v pohledu.Můžeš být ...
21/02/2026

Divokost není hlasitost.
Je to intenzita přítomnosti.

Můžeš být divoká/ý i v tichu.
Můžeš být divoká/ý v pohledu.
Můžeš být divoká/ý v tom, že si dovolíš chtít.
V tom, že si dovolíš říct „tohle mě baví“ bez vysvětlení.

💜 Kým se rozhodneme být uvnitř? 💜Přemýšlím nad jedním článkem kolegy, který měl velký dosah a mnoho souhlasných reakcí. ...
07/02/2026

💜 Kým se rozhodneme být uvnitř? 💜

Přemýšlím nad jedním článkem kolegy, který měl velký dosah a mnoho souhlasných reakcí. Psalo se v něm o tom, že svět už není dobrý. Že hodnoty mizí. Že se něco podstatného rozpadá.

A to mě přivedlo k otázce:

Čím to je, že po čtyřicítce, padesátce – pomalu, nenápadně, plíživě – v nás začne růst pocit, že teď je hůř než dřív?

Přitom právě to TEĎ je výsledkem všeho, co bylo předtím.

Není svět pořád stejný, jen s jinými kulisami? Neříká každá generace to samé? Neříkali tehdejší čtyřicátníci totéž, co dnes říkáme my?

Když nám bylo dvacet, většinou jsme svět takto neposuzovali. Byli jsme ponoření do života. Do hledání, do vztahů, do chyb, do snů. Měli jsme méně zkušeností, ale možná víc otevřenosti.

S věkem přibývá pochopení, ale také únava. Přibývá zranění, zklamání, nenaplněných očekávání. Začneme vidět víc souvislostí – a zároveň víc bolesti. A někdy se v nás nenápadně usadí pocit, že svět se pokazil.

Ale opravdu se pokazil?
Nebo se proměnilo naše „já“?
Vnější svět mohu změnit jen velmi málo, možná vůbec. Neovlivním války, politiku, ekonomiku, strach lidí ani jejich chamtivost. Neovlivním tempo doby.

Co ale mohu ovlivnit, je můj vnitřní svět.
To, jak reaguji.
Jak vidím.
Jak žiji.

Pracovat na sobě pro mě neznamená zavírat oči před tím, co se děje. Neznamená to tolerovat násilí, nespravedlnost nebo bezpráví. Neznamená to mlčet ke zlu.

Ale také to neznamená žít v neustálém ukazování na to, co /kdo je špatně.

Pro mě to znamená dovolit dobru v sobě být viděno.
Dovolit mu jednat.
Dovolit mu být slyšet.
Ne skrze boj.
Ne skrze nenávist.
Ne skrze zahořklost.

Ale skrze pravdivost, soucit, odvahu a každodenní přítomnost.💚

Každý den volím, kam dám svou pozornost. Čemu dám energii. Co budu posilovat.
Strach? Vztek? Rezignaci?

💚Nebo vztahy, vědomí, odpovědnost, laskavost?

Možná svět není ani lepší, ani horší než dřív. Možná je jen složitější, rychlejší a hlasitější.💜

A možná je otázka spíš jiná:

✨️Dokážeme v tom všem zůstat živí, citliví a lidsky přítomní?
✨️Dokážeme být nositeli hodnot, po kterých toužíme, místo abychom jen truchlili nad tím, že mizí?

Možná nejde tolik o to, co se děje venku.

💜Možná jde o to, kým se rozhodneme být uvnitř.💜

Fasciehttps://www.facebook.com/share/p/1DKexsNF8Z/
06/02/2026

Fascie

https://www.facebook.com/share/p/1DKexsNF8Z/

🧠 Fascie:
Duchovní internet vašeho těla

Fascie nejsou jen „spojovací tkáň“.

Jste inteligentní komunikační síť svého těla, srovnatelná s živou matricí, která nejenže zahaluje orgány a svaly, ale ukládá emoce, pamatuje si trauma a reguluje váš nervový systém v reálném čase.

To, co se dříve považovalo za „vyplňující materiál“, je dnes uznáno za jeden z nejdůležitějších smyslových a paměťových orgánů vůbec – a přesto je jeho skutečný potenciál stále do značné míry neznámý.

Fascie jsou tvořeny kolagenem, vodou, kyselinou hyaluronovou a bílkovinami - jejich hodnota však není ve struktuře, ale v informacích, které nesou.
Jsou tak vykryté receptory, že obsahují více smyslových buněk než vaše kůže.

Fascie pociťují napětí, prostor, hustotu, dotek, strach - ještě předtím, než můžete vědomě reagovat.
A ukládají nejen to, co jste fyzicky zažili, ale to, co jste nedokázali emočně zpracovat.

Když prožijete trauma - fyzicky, emočně, duchovně - stane se něco pozoruhodného: Váš systém zamrazí zážitek v tkáni.
Chrání vás před zahlcením budováním napětí, ztuhnutím svalů, lepením fascií.

Výsledek:
Bolest pomine - ale informace zůstávají.
A právě tato zmrazená informace vede po letech či desetiletích k chronické bolesti, napětí bez příčiny, pohybovým omezením bez příčiny, pocitu "zavřeného" ve vlastním těle.

Fascie jsou emotivní archiv.
Každý pohyb, který jste nesměli dokončit, každá reakce, kterou jste potlačili - je tam uložen.
Například pokud jste měli strach a nedokázali se vyjádřit, tento reflex zůstává v tkáni.
Můžete si všimnout, že se při dotyku náhle zmenšíte, že vás některé zvuky spouští, že se cítíte omezeni v některých místnostech, přestože neexistuje nic objektivně ohrožujícího

Není to vaše "hlava" - ale váš systém fascií si pamatuje.

A tato vzpomínka není čistě pasivní.
Má vibrace, napětí, jazyk.
A můžeme se znovu naučit tento jazyk.

Skrze Jemný dotyk.
Chystám se rozpustit.
O ohleduplném pohybu.
Na frekvenci.
Přes hlas.

Protože fascie nereagují jen na tlak - reagují především na bezpečnost.
Nechají jít, když se cítí držet.
Otevírají se, když je cítí.
A mění se během několika sekund - ne proto, že je "upravujete", ale proto, že jim nabízíte vztah.

Proto jsou fascie víc než látka.
Jsou mostem mezi tělem a myslí.
Jsou biologickým základem pro emoce, které je třeba fyzicky cítit - a fyzicky vyřešit.
Ne o bolesti - ale o uvědomění.

🧠 Fascie:
Tekutá vzpomínka na vaše zážitky

Když mluvíme o fascii, mluvíme opravdu o nejjemnějším smyslovém orgánu těla - citlivějším než kůže, rychlejším než nervy.
Fascie nejenže obklopí každý orgán, každé svalové vlákno, každou cévu - tvoří celistvou, nepřetržitou komunikační síť v celém těle.

A tohle je její nejdůležitější médium:
Voda. Strukturovaná buněčná voda, která přenáší informace jako matice z tekutých krystalů - rychlostí světla.

To znamená:
Každé napětí, každý pocit, každá myšlenka, každá vibrace - okamžitě změní kvalitu vašich fascií.
A to má následky.
Protože fascie jsou víc než struktura.
Jsou to nositelé pole.
Pamatují si nehody, operace, trauma z porodu, emoční rány, ztráty, hanbu.

Nejen lokálně - ale globálně.
Blokáda v pánvi může způsobit napětí v pánvi.
Trauma z dětství se může jevit jako bolest krku.
Proč? Protože fascie se houpají celisticky - neznají odloučení.

Když pociťujete bolest, ale žádný doktor nic "nenajde", je to často kvůli vzpomínkám fascií

Bolest nemá strukturu - má svou historii.
A tuhle historii nemohou drogy vymazat.
Potřebuje, aby jí někdo řekl, že se znovu cítila, přestěhovala.

Přesně proto má práce s fascií často tak hluboký efekt:
Ne proto, že "uvolňuje" tkáň, ale proto, že probouzí v těle staré příběhy - a tentokrát vám je umožní dokončit.

Každý nedokončený pohyb zůstává v systému napětím.
Pláč bez slz, zdrženlivý křik, potlačené chvění.
Fasciální systém je plný těchto "zastavených impulzů".

A dokud nejsou vyloženy, systém odčerpává energii - den po dni.
To také vysvětluje, proč jsou mnozí chronicky vyčerpaní lidé po hluboko-fasciální léčbě najednou "tam" opět - emočně, psychicky, fyzicky.

Není to magie.
Je to návrat uložené životní energie.

A tady leží velké nedorozumění školní medicíny: Hledá léze, praskliny, záněty - ale fascie se na rentgenu ani CT neobjeví.

Její bolest je skutečná, ale ne „viditelná“.
A přesně proto se tolik lidí nebere vážně.

Posloucháte:
"Tohle je psychosomatické. „
Ve skutečnosti je to fasciosomatické - tkáň nese psychiku.
Ne naopak.

Proto jsou potřeba nové způsoby léčení.
Cesty, které se dívají nejen na symptom, ale i na pole.
Nejen struktura - ale i informace v tkáni.

Cesty, které vás "neopravují", ale připomínají.
Na váš původní vzor.
U vaší přirozené řeky.
K tomu, kým jsi - než jsi se musel chránit.

🧠 Fascie:
Místo, kde se dotýkají těla, mysli a duše

Fascie nejsou statické lešení - jsou to smyslové pole vědomí.
Jsou v nich vzpomínky, pro které nemáte slova.
Které jsi nikdy nevyslovil, možná ani nikdy nedostal.

A přesně proto skrze ně tělo "mluví" - v podobě napětí, bolesti, necitlivosti, tahání, podrážděného střeva, omezení pohybu nebo zdánlivě nevysvětlitelného vyčerpání.
Protože tam, kde končí jazyk, začíná mluvit fascie.

Medicína se již desítky let snaží dosáhnout léčení silou, tlakem, technologií nebo chemii - ignorují, že to není samotné tělo, ale celý systém člověka:
Vaše pocity, vaše zkušenosti, váš životní příběh.

Fascie jsou archivem toho všeho - ale zároveň přístupem k integraci.

Fascie mají jakousi "tkáňovou paměť", která nefunguje lineárně.

Nepřipomíná to chronologicky - připomíná to rezonantně.

To znamená:
Určitý tón, dotek, vůně, pohybový vzor - a tkáň reaguje impulzem. Ne racionální, ale sentimentální.

Mnoho emočních stavů jako "být odpojený", "nebýt úplně v těle", "necítit sám sebe", vyplývá z fasciální disociace - to znamená:
Tkáň se od pocitu odtrhla natolik, že ji už nevnímáte jako součást sebe sama.

A tady spočívá síla:
Jakmile začnete dýchat s tkání, hýbat s ní, cítit ji - znovu se stane obydleným.
Tělo se opět vrací domů.

A proto jsou fascie tak úzce spojeni s duchovními zkušenostmi.
Jsou "šaty duše".

V mnoha starověkých kulturách byli považováni za nositele životní energie - v ájurvédě se jim říká „Srotas“, v systému TCM jsou úzce propleteny s meridiány, v západní osteopatii známé jako „Primární dýchací systém“.

Vždy je to stejný princip:
Řeka = život.
Kongestion = paměť = Příznak.

Pokud se dotknete fascií - ať už prací těla, frekvencí, dýcháním, tancem nebo zvukem - dotknete se také nervové soustavy.

Každá změna v oblasti fasci okamžitě ovlivňuje vaši emoční regulaci, váš imunitní systém, rovnováhu hormonů a dokonce i vaše myšlenkové vzorce.

Proto jediný okamžik uvolnění může přinést hlubší transformaci než 100 terapeutických sezení - protože tělo se necítí přesvědčené, ale zkušené.

Největší nedorozumění: je třeba "uvolnit" nebo "protáhnout" fascie. Ne, ne.
Je třeba je připomínat.
A nepotřebují násilí - potřebují vztah.

Přítomnost.
Pomalost.
Upřímnost.

"Můžete se ocitnout ve své látce - přesně taková, jaká jste. Ne jako pacient, ne jako nositel symptomů, ale jako člověk, který se cítí. Tvé tělo ví všechno."

Autor - Rudolf Wagner

Adresa

Kurim

Telefon

+420608609157

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Centrum Lucijana - masáže, terapie, kurzy zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Praxe

Pošlete zprávu Centrum Lucijana - masáže, terapie, kurzy:

Sdílet

Share on Facebook Share on Twitter Share on LinkedIn
Share on Pinterest Share on Reddit Share via Email
Share on WhatsApp Share on Instagram Share on Telegram