08/02/2025
U ranní kávy si čtu tuto knihu a z pozadí ke mně dolehají zvuky pohádky "Na vlásku"
A už mi to tam skáče...🤔 hrozná anamneza🥺
Ale ponaučení, Locika, stejně jako klienti, se kterými se potkávám, a někteří z nich si s sebou nesou trauma z dětství...
..a teď nemám na mysli nadužívání slova trauma, ale lidi, kteří zažili násilí fyzické i slovní, závislost rodiče, neměli klidné místo ke spánku, neměli jistotu, že se nají, dostanou se do školy, budou mít čisté oblečení, žili v neustálém strachu...
❤️🩹Tak stejně jako Locika i oni projevují neskutečnou osobní sílu, odvahu a nezdolnost a já před nimi hluboce smekám.
❤️🩹Jsou to lidi, kteří měli odvahu vykročit do neznámého, riskovat změnu a vzali svůj život do svých rukou a každý den na něm makají.
❤️🩹Jsou to lidi, kteří si bohužel nemohli vytvořit bezpečnou vazbu s nejbližšími a zažívat nepodmíněný respekt a lásku, ale vždy jim může do života přijít někdo, kdo jim může dát korektní vztahovou zkušenost.
❤️🩹Mají talent, potenciál, výjimečnost...kterou vlivem zkušenosti možná ne vždy můžou vidět.
A tak tu budu...
✴️Budu vytrvale s jejich úspěchy i propady.
✴️Budu místo, kde můžou mluvit o těch nejčernějších myšlenkách a být slyšení bez odsouzení.
✴️Budu se s nimi radovat ze zvládnutých výzev.
✴️Budu jim připomínat, jakou mají za sebou cestu.
✴️Budu se pořád dál vzdělávat a budu jim osvětlovat, proč to někdy mají se svým tělem tak těžké.
✴️Budu stát vedle nich (dokud o to budou sami stát), když se budeme dívat na těžké věci a budu s nimi pracovat na tom, aby měli svůj život víc a víc ve svých rukou, ale zároveň je nebudu litovat, ochraňovat nebo jim "mazat med kolem huby".
🙏Zní mi to teď trochu jako osobní motlitba.
A skutečně mám pocit, že v terapii se ocitáme v trochu změném stavu vědomí...je to asi ta teoreticky těžko přenositelná esence terapie. Ale kdo jste zažil pocit maximálního napojení, pozornosti, zaujetí (ať už jako klient nebo jako terapeut), tak mi asi rozumíte. A chci vás ujistit, že to nepíšu pro efekt, ale je to můj autentický prožitek a přesvědčení.
Zároveň v tom není žádný fanatismus nebo touha někoho zachraňovat, léčit a žít za něj jeho život.
✳️Vím dobře, kde je moje místo...terapie je pravidelný ostrůvek klidu, bezpečí, času pro sebe, je to usazení, nadechnutí, posvícení do temných koutů, rozplítání a nové splítání, pošťouchnutí.
✳️A terapeut by tomu měl trochu pomáhat, podporovat, hnojit, nebo někdy i přibrzdit, setrvat a mnohokrát jen být, poslouchat a nepřekážet.
✳️Být hlavně pevným bodem, pevným ve své autentické pokoře, úctě, důvěře ve klienta a přijetí.
✳️A klient mezi tím, žije svůj život, pracuje, zažívá další významné momenty, potkává se s dalšími lidmi, dělá rozhodnutí.
‼️A všechny zásluhy jsou JENOM JEHO!‼️