27/11/2022
Už je to rok co se s vámi Nikola podělila o cestu s “Vojtovkou”… ♥️
Ahoj, chtela bych se s vami podelit o nas pribeh, ve ktetem cviceni ,,vojtovky" hralo velikou a dulezitou roli a podporit tak maminky, ktere teprve zacinaji a stejne jako ja pri cviceni se svymi drobecky placou.
Danielek je extremne predcasne narozene miminko. Narodil se ve 25 tt s vahou 760g a 32 cm.
V nemocnici, na oddeleni neonatologie, jsme museli byt 103 dni, nez jsme si nase miminko mohli odnest domu.
Danilek mel behem tehle doby velike zdravotni problemy.
Kdyz se narodil, mel slepene ocicka jako kotatko. Neumel sam dychat , aby to nebylo malo praskla mu cevka v plicich, mel krvaceni do mozku , vadu na obouch ocickach, oboustranou triselnou kylu, pupucni kylu a infekce mu na cas znemoznila traveni. Do toho mu dlouhe lezeni v inkubatoru zplostilo hlavicku, coz jsme doma museli resit helmickou na 6 mesicu. Bylo toho moc. Dohromady podstoupil tri operace. Na prvni operaci byl, kdyz dovrsil vahu dvou kilogramu.
Hned po tom, co se mu udelalo lepe, prisla sestricka a zacala me ucit cvicit, pro mne tehdy neznamou , Vojtovu metodu. Maly byl na pristrojich a spatne dychal ale prave diky tem pristrojum jsem videla, co to s nim dela. Po kazdem pridrzeni bodu mel saturace na 100%. Nadherne se vzdy rozdychal. Cvicili jsme celou dobu pobytu v nemocnici a pote pokracovali i doma.
Bohuzel, Danielek mi doma vubec nezvedal hlavicku na brisku a dokonce ji prestal i otacet do stran. I kdyz jsme dochazeli na kontroly, cim byl Danda starsi, tim h**e mi cviky s nim sli. Proto jsem nakonec vyhledala nekoho, kdo mi pomuze se cviky poradne naucit, aby cviceni melo smysl. Na doporuceni kamaradky jsem se dostala k pani Hruskove. Bylo to uplne jine a pro me silene. Maly uz mel silu a umel rict, ze nechce. Hrozne brecel, nekdy se mi u cviceni i poblinkal nebo pocural. On brecel, ja brecela... Zlobila jsem se na cely svet. Pani Iva ale mela trpelivost se mnou i s Danielkem a i pres me zoufalstvi v ocich byla skvelou ucitelkou a pomocnici. Stacilo jen naslouchat, nebat se toho a duverovat ji.
Kazda maminka rika, ze pro sve dite udela vsechno na svete. Tohle pro me bylo dalsi z toho vseho na svete, co jsme museli zvladnout. Bud to, nebo miminko, co nebude zdrave.
Oba jsme zatli zuby a i pres plac a nepohodli jsme makali.
Danda za ctrnact dni zacal zase otacet hlavickou do stran a hlavne ji i zvedat. Bylo to uzasne a tak me to nabilo, ze od te doby to prestal byt problem. Pri kazdem cviceni, jsem ho hlasite povzbuzovala a chvalila.Cviky jsem po nejake dobe mela krasne v ruce a cviceni trvalo pulku casu, co driv. Za cas dokonce prestal i plakat a meli jsme z toho takovou nasi hru, u ktere se dokonce nekdy i smal. Pak uz se nam jen zvysovaly ty pomyslne schody vyvoje nahoru.
Dnes mame doma zdraveho 15-ti mesicniho chlapecka, ktery ve vyvoji dohnal i zdrave deti narozene v terminu. Vse to chtelo jen cas a drinu, ktera ovsem stala za to.
Muj prvni chlapecek, se narodil v terminu, zdravy a vyvojove byl vzdy napred. Brala jsem to prirozene jako samozdrejmost. Dnes uz vim, ze to tak neni. Nic neni samozdrejmost a je treba si toho vazit. Kazdy den dekuju uzasnym lekarum a sestrickam z neonatologie a stejne tak i ,, vojtovce". My jsme si zivot museli vybojovat a s nim bojovat i o jeho kvalitu.
Vsem moc drzim palce a preju hodne sily zvladnout vse, pred co vas zivot postavi...jsme ale maminky, a ty vzdy zvladnou vsechno ❤
