05/08/2013
DOVOLTE NÁM SE S VÁMI ROZLOUČIT PÁR VĚTAMI. DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ NÁM POMÁHALI A ZAPOJILI SE DO AKCE NA ZÁCHRANU ODDĚLENÍ.
JE MI SMUTNO….
Je tomu již měsíc, kdy zhasla poslední naděje (i když malinká) na obnovení dětského oddělení, a tím i pokračování porodnice. Jak praví citát Roberta Fulghuma „naděje vždycky způsobí, že uvěříme“. A já jsem skutečně měla naději a víru, že se podaří porodnické oddělení s vynikajícím renomé zachránit. Bohužel se tak nestalo…
Pocity zklamání a bezmoci se mne zmocňují, když si vybavím celý průběh od aktivní snahy občanů na záchranu oddělení až po konečný výsledek.
Nepříjemným zjištěním pro mne bylo prezentování konečné podoby scénáře stabilizace nemocnic akutní lůžkové péče Pardubického kraje veřejnosti. Jak jsem se dočetla v médiích, v ostatních nemocnicích Kraje mimo Litomyšlskou navrhované uzavírání některých oddělení neproběhlo. Ve Svitavské nemocnici došlo „pouze“ ke sloučení oddělení a v Orlickoústecké nemocnici zůstává oddělení neurologie, o kterém se spekulovalo jako o kandidátovi na uzavření, zachováno, „pouze“ nebude péči rozšiřovat, základ však zůstane zachovaný. Jedinou nemocnicí v našem regionu, která tedy uzavřela oddělení, je Litomyšlská nemocnice, a rovnou uzavřela dvě oddělení. „Podstatou rovnosti je spravedlnost.“ /Marcus Tullius Cicero/.
Od Vedení Kraje i od předsedy představenstva pěti nemocnic jsme opakovaně byli v médiích ujišťováni, že uzavírání některých oddělení v některých nemocnicích povede k zajištění lepší péče pro lidi v regionu. K danému účelu má přispět i sloučení všech nemocnic v Kraji pod společnou firmu. Na nějaké soudy je pochopitelně ještě brzo. A i když se mne v současné chvíli zmocňují pochybnosti, velmi bych si přála, aby všechny kroky, které se nyní činí, vedly ke zkvalitnění péče. Ostatně kdo by si to nepřál? Navíc když občanů Litomyšle a přilehlých obcí se úsporná opatření zatím dotkla nejvíce. Pro naplnění daného cíle jsme ztratili dětské oddělení a díky tomu i vyhlášenou porodnici.
Ještě nyní se ke mně dostávají informace a věřte, že od velmi povolaných osob, že petiční a jiné podobné akce pro záchranu obou oddělení „byly v podstatě bojem s větrnými mlýny“. Nedovedu posoudit, zda tomu tak skutečně bylo. Nepovažuji se za revolucionáře, ale vždy jsem hájila a budu hájit to, o čem si myslím, že je prospěšné a kvalitní a přinese užitek mnoha lidem. Za záchranu oddělení jsem podnikla, co bylo v mých možnostech. Petiční výbor vystupoval ve všech jednáních vždy korektně a férově.
Děkuji a fandím všem, kteří aktivně a nezištně hájí zájmy občanů města.
Zdravotnickému personálu gynekologicko-porodnického oddělení v čele s panem primářem Čadílkem děkuji a přeji mnoho úspěchu v jejich dalším profesním životě.
A maminkám (a pochopitelně i tatínkům), současným i budoucím, přeji, aby jim i jejich dětem byla poskytnuta kvalitní odborná péče doplněná o empatický přístup.
Dovolte mi můj příspěvek zakončit výrokem Václava Havla, který naději považoval za stav ducha, který dává smysl našemu život.
S úctou
členka petičního výboru
STRÁNKA BUDE V DOHLEDNÉ DOBĚ ZRUŠENA.
