06/08/2025
V rámci své vlastní cesty za rovnováhou – osobní i profesní – se stále častěji obracím na kolegy a kolegyně z oblasti manuální terapie. Věřím, že jako lidé, kteří pečují o druhé, potřebujeme i my čas od času přijmout dotek a podporu.
Proto jsem dnes - už podruhé - byl na masáži u Petra Lepičová v jejím salonu v ulici Kosmonautů v Lounech
S Petrou se známe už nějaký čas, není to tedy jen kolegyně, ale i známá, ke které mám důvěru.
Prostor, kde Petra pracuje, má příjemnou atmosféru – cítím se tam dobře, klidně a bezpečně. Petra pracuje důsledně, s jasným záměrem a zároveň s velkou trpělivostí.
Petřin styl je důsledný a přitom klidný. Když se při práci dostane k místu, které bolí nebo je ztuhlé, nezastaví se jen na chvíli, jako to dělá většina masérů. Nevzdává to po pár vteřinách, neuhýbá. Zůstane u toho místa, dává mu pozornost, hledá, co se dá uvolnit, kde je potřeba ještě chvíli zůstat nebo přitlačit. Je v tom trpělivost i jistota. Používá různé techniky, všechno má svůj rytmus a přirozený tok. Není to jen soubor hmatů, ale reakce na konkrétní tělo, na konkrétní chvíli.
A právě tím se její přístup odlišuje – není to průlet tělem, ale přítomná práce, která neuhýbá.
Jsem vděčný, že mezi námi – kteří se věnujeme tělu – může vznikat takovéto vzájemné sdílení.
