11/03/2026
Vlny a emoce fungují stejně, přicházejí, vrcholí a odcházejí. Nikdy nezůstanou na jednom místě, i když se nám to tak někdy zdá.
Oceán nikdy není jen klidný nebo jen bouřlivý, střídá oboje a to je jeho přirozená povaha.
Přesně tak funguje i ženské prožívání. Někdy je hladina tichá a zalitá sluncem, jindy přicházejí čtrnáctimetrové vlny s veškerou silou a intenzitou. A oboje je správně. Oboje je přirozené.
Problém nastává, když se snažíme vlny zastavit. Postavit přehradu, aby bylo vždy klid, ale právě tahle přehrada zadržuje nejen bolest, zadržuje i vášeň, radost, životní sílu.
Tělo, které neumí plakat, neumí ani plně milovat.
A pak je tu ta čistící síla. Každá vlna, která přijde a odejde, odnáší kousek toho, co se usadilo. V oceánu jsou to nánosy písku a soli, v těle jsou to fascie plné starého napětí, zadržené emoce v hrudníku, stažený dech. Vlna přijde a pokud jí neklademe odpor, odejde a vezme to s sebou.
Surfovat na emocích neznamená je ovládat. Znamená jim důvěřovat, že mají svůj rytmus a že nás nestrhnou, pokud se jim otevřeme.
Vendy 🤍