19/05/2025
Další Matyášek a zase nám ukázal, že si bude věci dělat po svém. Už v těhotenství jsem pár připravovala na možnost potermínové gravidity v případě prvního porodu, žena byla dobře nastavená a říkala, že ráda dopřeje miminku čas v bříšku, který bude potřebovat 🙏🏻. A tak se ocitla ve 42týdnu, stále těhotná 🤰🏻. Miminko v bříšku prospívalo a nebyl žádný lékařský důvod k vyvolávání porodu, tak jsme čekali. Porod začal kontrakcemi, když jsem přijela za rodinou byla u nich doma krásná a klidná atmosféra a žena prodýchávala mírné kontrakce ve vaně. Kontrakce postupně sílily, tak jsme se domluvili na přesunu do porodnice, protože zrovna měla směnu má oblíbená nemocniční PA . Po cestě jsme se ženou žertovaly, občas prodýchala vlnu, ale nic, co by s klidem nezvládala. Když pak vstupní vnitřní vyšetření ukázalo úplné otevření porodních cest, byli jsme všichni v přijemném šoku 😅. Byly tři hodiny ráno a všichni jsme předpokládali, že během pár kontrakcí přijde očekávaný pocit na tlačení a miminko se začne rodit. Tak se ale nestalo, hodiny plynuly a chlapeček nesestupoval do pánve. Rebozo, polohování, vana, záchod, sprcha a vše dokola tak tisíckrát. Kolem 11 hodiny dopoledne už je žena velice unavená a s vědomím toho, že jsme zkusily už úplně vše stran nemedicínských postupu jsme se s PA domluvili na podání kapačky s oxytocinem. I tak chlapeček potřeboval ještě více trpělivosti. Tak následovaly další dvě hodiny polohování, houpání, chůze, sezení na záchodě, zkrátka snahy dostat ho do porodních cest, až se podařilo. Vypuzovací fáze byla pro ženu velmi náročná vzhledem k velikosti děťátka, ale vše krásně zvládla a Matyášek byl konečně u ní na hrudníku ♥️🤱🏻. Z důvodu většího spontáního poranění (2.st- stejný rozsah, jako když se udělá nástřih) bylo nutné ošetření v celkové anestezii. Mezitím se maličký mazlil s tatínkem a po chvilce se k nim přidala i žena. Po pár hodinách rodina odešla ambulantně domů. 🩵 Opět se skláním před neuvěřitelnou silou ženy, neuvěřitelné , co pro své dítě je schopna matka udělat 🥹.