https://www.facebook.com/118001774557677/

Cvrčkovi z Náchodska a okolí: historie rodu, Náchodsko (2025)

29/03/2023

RADECHOVSKO-VYSOKOVSKÁ VĚTEV: Josefova rodina

Josef Cvrček (* 1790) měl s Ludmilou rozenou Dítětovou celkem devět dětí:

Františka (5. leden 1817 - 21. srpen 1817) zemřela na záškrt

O dalších osudech Josefa (* 31. srpna 1818) nic nevíme

Marie (* 5. července 1820) porodila u rodičů doma 16. dubna 1658 nemanželskou dceru Františku; "Matka toho dítka v Starkoči od jara již a prvé ve Skalici slouživši k Novému roku domů k rodičům přišla a zde porodila" (viz obrázek)

O Františkovi (* 5. července 1822), který se oženil a založil rodinu si povíme více někdy příště

O Michaelovi (* 9. listopad 1824) kromě narození nic nevíme

Naopak o Matějovi (* 2. září 1826) a jeho rodině si řekneme více někdy příště

Jan (13. dubna 1829 - 20. červen 1829) má v matrice napsánu jako příčinu smrti "psotník"

Antonín (* 3. května 1832) si 29. ledna v Libči vzal Annu Járovou, dceru domáře Josefa Járy ze Studince, děti v matrikách ale nejsou

Anna (* 26. března 1836)

Všech devět dětí se narodilo ve vysokovské chalupě číslo 22. František a Matěj založili rodiny a žili na Vysokově. Co bylo s Josefem, Michaelem a Antonínem, nevíme.

Na fotce výřez ze zápisu narození Františky, nemanželské dcery Marie (viz výše)

28/03/2023

RADECHOVSKO-VYSOKOVSKÁ VĚTEV

Antonín Jan Cvrček (* 1765), který přesídlil na Vysokov patrně v důsledku pozemkové reformy, zemřel 18. prosince 1842 (viz obrázek z matriky)

Jeho žena Marie rozená Smrčková odešla už 3. ledna 1829. Pro udržení rodu na Vysokově ale udělali manželé, co mohli. Už jsme zmínili, že se jim narodilo celkem 11 dětí.

Nejstarší Josef Cvrček se narodil 27. února 1790 ještě v Radechové, a na Vysokov se tedy dostal už jako osmnáctiletý. Dne 7. května 1816 si vzal Ludmilu Dítětovou, dceru Josefa Dítěte a Anny rozené Kuřátkové.

Josefův tchán záhy zemřel, a Josef po něm převzal hospodářství ve vysokovské chalupě číslo 22, jen pár kroků od domu svého otce. Od roku 1817 se o něm matriky zmiňují jako o chalupníkovi z Vysokova 22.

Josef a Ludmila spolu v této chalupě na svět přivedli celkem devět dětí.

26/03/2023

PROČ SE CVRČKOVI STĚHOVALI ANEB POZEMKOVÁ REFORMA

Když se stěhoval Jiříkův (* 1729) otec Jan s rodinou z Bražce do Radechové, šel zjevně za lepším. O tom, že si možná přivydělal pašováním, už jsme spekulovali. Když se ale po Jiřího smrti stěhoval jeho syn Antonín Jan (* 1765), opouštěl chalupu se "zavedeným" gruntem. Proč?

Těžko odhadnout všechny motivy odchodu Antonínovy rodiny. V každém případě se však jeho příchod na Vysokov shoduje s obdobím po pozemkové reformě, kterou v 70. a 80. letech 18. století prováděl Franz Anton Raab, po němž je nazývána také jako raabizace.

Cílem reformy bylo zvýšit a zefektivnit zemědělskou výrobu, hlavně po válkách o rakouské dědictví a také uklidnit nespokojené sedláky. Ostatně největším projevem této nespokojenosti bylo východočeské povstání sedláků v roce 1775, do jehož čela se postavil Antonín Nývlt, rychář Rtyně v Podkrkonoší.

Také proto se raabizace nejvíce projevovala právě u nás na východě Čech.

Raabizace rozdělovala pozemky vrchnosti na jednotlivé díly, které dostali (noví) sedláci do dědičného nájmu. Díky tomu mohli hospodařit na "svém" a místo roboty odváděli vrchnosti peněžní či naturální dávky.

Nově vzniklé selské pozemky vedly dokonce i k zakládání nových vesnic, nejčastěji ale osídlení nových částí vesnic existujících. Statky, které takto vznikly, se vyměřovaly tak, aby vyhovovaly potřebám a možnostem jedné rodiny. Takovým dílům panských pozemků se říkalo familie a novým vlastníkům familianti.

Slovany, dnes součást Pardubic, byla původně takto vzniklá osada, která se až do roku 1945 jmenovala Familie.

Právě jako familiant je také v matrikách označován Antonín Cvrček, který s rodinou na Vysokov v roce 1808 přesídlil. Raabizace tedy do této části rodu velmi výrazně promluvila, a Antonín tak založil, řekněme, "Radechovsko-Vysokovskou větev"

Nejprve se u Antonína objevuje domovní číslo 17, později 76. Není úplně jasné, zda došlo k přečíslování, nebo k přestěhování. Číslo 76 si každopádně podrželi i Antonínovi potomci.

I když už nepatří Cvrčkům, stojí dnes (viz foto) na stejném místě jako tehdy. V 19. století dům určitě vypadal jinak, ale rozsáhlost a některé části dnešní stavby prozrazují starší statek.

25/03/2023

Smrt a velké stěhování

Jiří Cvrček (* 1729) zemřel 5. ledna 1807. Byl patrně nejstarším z rodu, kdo pamatoval příchod rodiny z Bražce do Radechové.

Už minule jsme naznačili, že 1807 nebyl pro rodinu jeho následovníka, Antonína Jana, vůbec lehký. Měsíc po ztrátě otce přišel Antonín o sedmiletou dceru Františku. Za dva týdny pak zemřel i syn Karel Jan. Hned další rok, 20. prosince zemřel ani ne roční chlapeček Karel a 21. prosince 1810 zemřela dceruška Františka, také ta se nedožila jednoho roku.

Poslední dvě děti ale zemřely a Františka se narodila už na Vysokově. Antonín Jan tam totiž v roce 1808 přesídlil s celou svou rodinou.

Z počátku bylo u Cvrčků v matrikách zapsáno domovní číslo 17, později, někdy od roku 1828, to byl Vysokov 76.

Antonín Jan Cvrček je také od přestěhování na Vysokov v matrikách označován jako familiant. Tímto slovem se dříve myslela obecně hlava rodiny, v Antonínově době šlo ale spíš o dědičného nájemce dílu panské půdy po pozemkové reformě.

O dělení panské půdy a tzv. raabizaci, která patrně přiměla i Antonína Cvrčka ke stěhování, si povíme příště. I o tom, že východní Čechy sehrály v reformě význačnou roli.

Na obrázku je část zápisu o nrození nejmladší Antonínovy dcery.

(Vysokov 17, 9. březen 1810 "Francisca Cwrcžek [...] Anton Cwrczek familiant [...])

24/03/2023

Antonín Jan Cvrček, nejstarší ze dvou synů Jiřího (* 1729), kteří se dožili dospělosti, se narodil 18. srpna 1765.

V roce 1790 je v matrice poprvé připomínán jako půlsedlák, dále už jako sedlák v Dolní Radechové 11.

Antonín se oženil v neklidném roce 1789. Svatbu měl 10. května, za dva měsíce a čtyři dny byla v Paříži dobyta Bastila. Že na ně čeká válka se vším, co války přinášejí, ale v květnu ještě nevěděl ani Antonín, ani jeho vyvolená, Marie Smrčková z Dolní Radechové.

Následující události byly ale k Antonínově rodině, zdá se, v rámci možností a doby milosrdné. Marie mu porodila celkem 11 dětí (akorát do chalupy s číslem 11) a na svět šly s téměř železnou pravidelností co dva roky. První Josef roku 1790, poslední Františka v roce 1810.

Josef (* 27. 2. 1790)
Marie (11. 1. 1792 - 29. 12. 1793)
Jan Jiří (* 19. 10. 1793)
Marie Anna (* 2. 6. 1796)
Antonín (* 21. 1. 1798)
Františka (* 28. 3. 1800 - 6. 2. 1807)
František (*13. 2. 1802)
Michael Jan (* 30. 9. 1804)
Karel Jan (5. 10. 1806 - 20. 2. 1807)
Karel (5. 3. 1808 - 20. 12. 1808)
Františka (9. 3. 1810 - 21. 10. 1810)

Z prvních osmi dětí zemřeli v dětském věku jen dva potomci. Druhorozená Marie v roce 1793 a Františka v roce 1807. Rok 1807 byl ale pro rodinu hodně těžký a předznamenal velkou změnu. Následujícího roku totiž Antonín s Marií a dětmi z Radechové odešli.

Na obrázku je matriční zápis o narození Antonína Jana Cvrčka.

(Pokržtieno ditie Antonín Jan od P Jozefa Thoma otez Jirži Czwrcžek Mat Maria Lev Jan Hurdalek z Nachoda, Test Jozeph Pech z Radechowy, a Kateržina manž Jana Mesleskyho z Nachoda.)

20/03/2023

Vracíme se k Jiříkovi. Nejmladší syn Jana Cvrčka a dědic chalupy se od své ženy dočkal prvního dítěte 9. srpna 1756. Synek dosal jméno Josef Jiří.

Dne 30. ledna 1758 na svět přišel druhý syn, Antonín. Jenže už 16. února zemřel ani ne dvouletý Josef. Antonín se dožil téměř čtyř let, zemřel 14. listopadu 1761. Oba byli pochováni ke kostelu svatého Michaela archanděla v Náchodě.

Sami ale rodiče nezůstali. Předchozího roku, 27. května 1760, porodila Marie Cvrčková dceru Marii Kateřinu. S odstupem téměř tří let následovala 13. března 1763 další dcera, Veronika Rozálie. O jejich dalších osudech nic nevíme, v matrice zemřelých ale nejsou, patrně se tedy dožily dospělosti a vdaly se.

Svého dědice, Antonína Jana, se Jiří Cvrček dočkal 18. srpna 1765. O něm si někdy příště povíme víc.

Následovaly dvě dcery. Anna Marie (* 20. května 1768) a Kateřina Františka (* 6. prosince 1770). Ani o těchto dcerách více nevíme, v matrikách zemřelých ale také nejsou, je pravděpodobné, že se obě vdaly.

Posledním dítětem Jiřího a Marie byl František. Na svět přišel 20. srpna 1777. Také o něm si ještě řekneme více v některém z příštích příspěvků.

Jiříkova žena Marie zemřela 29. ledna 1789 dle matriky pro sešlost věkem. Jiří ji přežil téměř o 18 let, odešel 5. ledna 1807. Pro chalupu, která už v tu dobu nesla číslo 11, to vůbec nebyl šťastný rok. Navíc krátce po smrti starého hospodáře Cvrčkovi chalupu opouštějí.

Na fotce matriční zápis úmrtí Jiřího Cvrčka ("Georg Cwrczek", výměník)

16/03/2023

Jaké to vlastně byly roky, kdy první z rodu Cvrčků přišli do Dolní Radechové?

Roku 1738 byl vydán nový robotní patent. "Podle robotního patentu z roku 1738 měl „robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati." (wiki)

Tuhé zimě na přelomu let 1739 a 1740 se přezdívá sibiřská, laponská nebo také grónská. Zima začala začátkem září a skončila až v dubnu. V létě se projevila nedostatkem obilí. Následující zimy byly také těžké.

V roce 1740 na trůn nastoupila Marie Terezie.

V letech 1741 až 1745 proběhly dvě slezské války. Náchodem a okolím prošla opakovaně rakouská i pruská vojska. Mír byl vykoupený ztrátou Kladska a Náchod se stal hraničním městem.

Léto 1746 bylo mimořádně suché.

V letech 1750 a 1753 došlo k měnovým reformám mimo jiné motivovaným v poválečné době zvrátit dovoz nekvalitních mincí, zavedl se jejich jednotný vzhled pro celou rakouskou monarchii a celé mincovnictví se centralizovalo. Když k podobným reformám sáhlo také Bavorsko a další německé státy, byla uzavřena mezistátní hododa (konvence), a nové měně se proto říkalo konvenční.

Roku 1754 byla vytvořena jednotná soustava měr a vah v rakouských dědičných zemích na základě vídeňského měrného systému

V roce 1756 vypukla sedmiletá válka mezi ústředními mocnostmi Evropy, jejíž součástí byla i tzv. třetí slezská válka. Během těchto let zahynulo mnoho set tisíc obyvatel evropských zemí, které se navíc kvůli válce zadlužily.

Nebyla to lehká doba. Není jasné, jestli a jak války a další útrapy ovlivnily rozhodnutí Jana a Salomeny Cvrčkových opustit Bražec a usadit se v Dolní Radechové. V každém případě se zdá, že si v turbulentní době polepšili. Jak? Těžko říct. Genealožka Marie Glöckner se domnívá, že Jan mohl díky posunu hranic pašovat zboží.

16/03/2023

Ještě jednou se zastavíme u svatby Jiřího Cvrčka (* 12. únor 1729) s Marii Zálišovou ze 17. listopadu 1754.

Mezi svědky je zmíněn Jan Hanuš z Dolní Radechové. Byli to právě Hanušovi, kdo v chalupě s číslem 11 po odchodu Cvrčků bydlel.

Zajímavější je tady ale postava "stará svatby", kterou v tomto případě byla Dorota, manželka Václava Čermáka, jak se píše v matričním zápise.

Stará svatby, říkalo se jí také starosvatka, bývala hlavní organizátorka v rodině nevěsty. Měla na starosti i účes a ustrojení. Byla to ona, kdo měl nevěstu "vydat" družbovi. Při tom obvykle zdržovala a žádala náležité výkupné.

Starosvatka po celý den dbala na správné vykonání obyčejů a vybírala pro novomanžele příspěvky od svatebčanů, třeba výměnou za tanec s nevěstou.

Jak naznačuje název této důležité role –⁠ stará svatby –⁠ mělo jít o ženu starší, zkušenou. Ale jak starou? Dorotě Čermákové, starosvatce Jiřího svatby, bylo jen 39. Do čtyřicítky jí chybělo šest dní.

A proč zrovna Dorota? Byla to totiž starší Jiříkova sestra. Táž Dorota, díky jejíž svatbě ze začátku roku 1742 víme, že Cvrčkovi do Radechové přišli nejpozději v roce 1741. Dorota tedy Marii Zálišovou vítala do své vlastní rodiny.

Marie, teď už Cvrčková, přivedla do necelých čtyř let od svatby na svět dva syny. Radost rodičům však dlouho nedělali. O tom ale až někdy příště.

15/03/2023

Už jsme řekli, že se Cvrčkovi usadili nejpozději roku 1741 v Dolní Radechové a že jejich novou chalupou se pravděpodobně stala ta, který později dostala číslo 11.

Jan a Salomena měli kromě pěti dcer také tři syny, pokračovatele rodu. Byli jimi

Jan (* 27. duben 1724, Bražec)
Josef (* 10. únor 1726, Bražec)
Jiří (* 12. únor 1729, Bražec)

A byl to právě nejmladší syn Jiří, který v čísle 11 zůstal a pokračoval v hospodaření po svém otci. Proč zrovna nejmladší?

Hospodářství totiž obvykle přecházelo právě na nejmladšího syna. Bylo to nepsané pravidlo, víceméně dodržované odpravávna až do dubna 1787, kdy císař Josef II. svým patentem určil, že dědictví náleží nejstaršímu synovi. Ten pak své sourozence vyplácel.

Zpět k Jiříkovi. Ten si 17. listopadu 1754 vzal Marii Zálišovou. Oddal je kaplan Václav Klouček. Družičku dělala Kateřina, dcera Jiřího Kimra, družbu Fridrich (Bedřich) Středa z Horní Radechové. Starou svatby byla Dorota, manželka Václava Čermáka. Za svědky šli Jan Kimr a Jakub Hanuš.

Jiřímu a Marii se narodilo celkem 8 dětí. Ze čtyř synů dva zemřeli jako malé děti. Dva zbývající se z Radechové odstěhovali, oba zemřeli v jiných vesnicích. Chalupa číslo 11 už pak Cvrčkům nikdy nepatřila.

(na obrázku zápis o svatbě Jiřího Cvrčka s Marií Zálišovou)

10/03/2023

Manželka Jana Cvrčka, Salomena rozená Malinová, se narodila 8. ledna roku 1688 v Bražci Janu a Marii Malinovým. Stala se bez velké nadsázky prabábou rodové větve z Dolní Radechové, i když všechny své děti (pět dcer a tři syny) porodila v rodném Bražci.
Když 21. července 1766 ve věku 78 let zemřela, její snachy už na svět přivedly 14 jejích vnoučat. Další čtyři přišla po její smrti.
Dva dny po skonu byla Salomena pohřbena v Náchodě na hřbitově u kostela svatého Michaela Kostel svatého Michaela archanděla (Náchod)

05/03/2023

V prvním příspěvku zmíněný Jan Cvrček přišel se svou ženou Salomenou do Dolní Radechové z Bražce. Odtamtud totiž Salomena rozená Malinová pocházela. Snad tam její příbuzní žijí dodnes (Malina Brothers).
V Bražci se také narodilo všech osm jejich dětí. Nejmladší Marie přišla na svět v roce 1731 a o 23 let později se v Hronově provdala za vdovce Jana Klugara.
Když se 4. ledna 1742 vdávala Janova starší dcera Dorota za Václava Čermáka ze Zábrodí, v matrice už u ní bylo napsáno "z Dolní Radechovy". Rodina tedy do svého nového bydliště přišla někdy mezi rokem1731 a 1741.
A kam? Domy tehdy číslované ještě nebyly, čísla popisná zavedla až Marie Terezie. Velmi pravděpodobně to však byla chalupa, která někdy v roce 1770 či 1771 dostala číslo 11. A snad stála v místě, kde je dnes Agrotip. Tak to aspoň odpovídá indikačním skicám stabilního katastru, které se v Čechách pořizovaly v letech 1824 až 1830. Na obrázku vidíte číslo 11 (ii) nad devítkou.
Jan měl kromě dcer taky tři syny, pokračovatele rodu. Jana (*1724), Josefa (*1726) a Jiřího (*1729). Zatímco děti Jiřího z Radechové odešly, potomci Jana a hlavně Josefa časem osídlili mnoho stavení po celé vesnici.

04/03/2023

První příspěvek. Kde začít, když začátku se mezi předky vlastně nemůže dopátrat nikdo?
Začneme Janem Cvrčkem. Tím Janem, kterého oddávající v matrice oddaných patrně omylem překřtil na Jiřího (viz úvodní fotka). Proč zrovna jím?
Byl to totiž on, kdo se z rodu jako první se svou rodinou usadil ve vesnici Dolní Radechová, kde se počet jeho potomků úspěšně rozrůstal po generace a odkud pak část odešla na Pavlišov, do Velkého Poříčí, Hronova či Dřevíče, do Horní Radechové a Červeného Kostelce, na Vysokov a dál.
Tento Jan, který do Radechové přišel nejpozději roku 1741, zemřel 14. prosince 1759. Zápis v matrice úmrtí tvrdí, že mu v té době bylo 80 let. Takhle staré matriky sice u lidí vyššího věku často přehánějí, někdy i o více než 10 let, avšak vzhledem k tomu, že se Jan ženil roku 1709, k osmdesátce určitě neměl daleko.
Tři dny po své smrti byl pochován od pátera Václava Kloučka na hřbitov, který se tehdy rozkládal kolem kostela svatého Michaela v Náchodě. Tam, kde je dnes park u gymnázia.

Cvrčkovi z Náchodska a okolí: historie rodu

29/03/2023

28/03/2023

26/03/2023

25/03/2023

24/03/2023

20/03/2023

16/03/2023

16/03/2023

15/03/2023

10/03/2023

05/03/2023

04/03/2023

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet

Kategorie